Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. Právnické Rozhledy = P. R. Allg. osterr. Gerichtszeitung = G. Z. Příloha k min. věstníku = off. Juristische Blátter — J. B. Gerichtshalle = Z. H. Öster. Richter-Zeitung = R. Z. Příl. : A—H. Notariatszeitung = N. Z. Zentralblatt (Gellerův) = Z. B. (Připojená čísla znamenají stránku dot. čas.)

A. Z práva občanského.

17. §§ 531., 533., 536. obč. zák. Odstupné za postoupení advokátní kanceláře zemřelého advokáta jeho substitutem advokátní komorou ustanoveným za souhlasu vdovy nenáleží do jmění pozůstalostního. (§§ 732., 757., 918. obč. zák.; 28. prosince 1906. č. 20811. P. 153.)
18. § 883. Uznání dluhu mezi manžely vyžaduje dle § 1. b) zák. ze dne 25. července 1871. č. 76. ř. z. formy spisu notářského a je uznání dluhu učiněné ve formě směnky absolutně neplatným. — Tím, že žalovaný manžel proti dotyčnému platebnímu rozkazu námitek nevznesl a že pak vedena s úspěchem exekuce na jmění téhož, dán jest důvod odporovatelnosti dle § 3. č. 1., § 13. č. 1. .§ 30. č. 1. a § 37. odp. z. zkrácenému věřiteli. — Slova »alle unentgeltlichen Verfügungen mají tu širší význam než slovo darování v § 938. obč. z. (31. července 1906. č. 12438 .P. 131)
19. § 1053. Smlouva trhová, kterouž prodal jeden spoluvlastník nemovitost, jako kdyby byl jejím výhradným vlastníkem, není platna ani ohledně celé nemovitosti ani ohledně idealného podílu prodávajícího spoluvlastníka. (§§ 353., 354., 442., 878. obč. z.: 24. července 1906. č. 12003. P. 162.)
20. § 1053. Bylo-li při uzavření kupní smlouvy ujednáno, že zboží zasláno bude osobou třetí a této že jest platiti, jest tato k zažalování tržní ceny oprávněna. — Koho tu jest pokládati za prodavatele, není otázkou faktickou, nýbrž právní. (§§ 1002., 1393. obč. z.; § 498. s. ř.; 20. listopadu 1906. č. 17410. G. H. 306.)
21. § 1297., 1299., 1300. Znalec (odhadce) byv soukromníkem o dobré zdání požádán, jest práv z náhrady škody, kterou tomuto nesprávným dobrozdáním spůsobí. K této škodě patří též náklady soudní. (8. ledna 1907. č. 20164. R. Z. A. 127.)
22. §§ 1493. a 1497. Má-li vydržení býti přetrženo, musí oprávněný držení věci nebo práva pozbýti skutečně buď animo, buď corpore; obinezenější vykonávání práva vlastníkem nevyvolané jest tu bez významu. (25. května 1906. č. 8019. P. 100.)
23. Zák. odp. Žaloba odpůrčí může .také zníti přímo na zaplacení určitého obnosu, když odpůrce v důsledku odporovatelného jednání již došel zaplacení. (§§ 19., 20., 38., 2., 3., 29., 5.. 6., 32., 17., 35. odp. z.; 31. července 1906. č. 12438. P. 131.)

B. Zpráva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

12. čl. 73. směn. ř. Umoření směnky jest povoliti též v případě. jestliže (její majitel aneb jeho) konkursní podstata (§ 1. konk. ř.) neví, co se se směnkou ještě nedospělou, avšak při zahájení konkursu scházející stalo. (6. března 1906., č. 3427. )R. Z. H. 45.
13. čl. 24. obch. zák. Vystoupí-li z veřejné společnosti obchodní všichni společníci kromě 'jednoho, může zbylý společník jako jediný majitel původní firmu společenskou vésti dále, i jest výslovného svolení některého vystupujícího společníka k dalšímu vedení firmy jen tehdy třeba, je-li jméno jeho obsaženo ve firmě. (8. ledna 1907. prs. č. 471/6 jud. č. 177 P. 128. — G. H. 312.)
14. čl. 47. Kdo jméno své jinému jen propůjčil k opovězení obchodu úřadu živnostenskému, obchodu však se neúčastnil, neručí ještě bezvýhradně za všecky obchodní závazky, (čl. 277., 278. obch. z.; 14. listopadu 1906,, č. 17278.. P. 95)
15. čl. 129. Zároveň se zápisem zrušení společnosti nelze ihned její firmu vymazati, jestliže povolena byla vnucená správa práv některého společníka a souhlas vymáhajícího věřitele není prokázán. (čl. 119., 133., 135. obch. z.; §§ 331., 99., 334. ex. z.; 18. září 1906., č. 15432. P. 93)
16. čl. 133. Likvidátory ustanoviti jest nesporným řízením, po případě i bez výslechu ostatních společníků. (22. listopadu 1906., č. 18508. G. H. 290.)

C. Z řízení sporného a exekučního.

24. § 88. j. n. Proti doložce splatnosti a žalovatelnosti netřeba výslovně námitek činiti. (14. listopadu 1906., prs. č. 151. jud. č. 90. P. 90.)
25. § 406. soud. r. nemá u předčasných žalob místa, jestliže žalovaný dluh svůj po jeho dospělosti dle § 1425. obč. z. aneb § 40. sm. ř. složil k soudu. (26. září 1906., č. 12233. P. 156.)
26. § 498. Soud odvolací jest zjištěním první stolice vázán, i když strana při přelíčení odvolacím opak jeho dozná, leč by v té příčině provedl řízení průvodní dle § 488. s. ř., pokud se týče výslech stran, (§ 371. s. ř.) 19. července 1906., č. 306.G. H. 305.
27. čl. III. exek. ř. K odložení politické exekuce na základě žaloby (§§ 37. a 42. ex. ř.) osobou třetí podané příslušný jsou soudy. (7. listopadu 1905., č. 17139. R. Z. E. 83.)
28. § 154. Návrh na zrušení relicitačního řízení podati může jen. kdo je navrhl. (§ 200. odst. 3. ex. ř.; 27. září 1906., č. 15675. R. Z. 81.)
29. § 170. č. 5. Kdo svého neknihovního práva neohlásil, nemůže ho oproti vydražiteli uplatňovati; bylo-li však právo to v čas —
ohlášeno, platí § 1500. obč. z. též oproti vydražiteli. (9. prosince 1906., č. 18039. R. Z. E. 81.)
30. § 213., 231. Odpor žalobou prováděný opírati se může jenom o právní důvod při stání rozvrhovacím uplatňovaný. (20. dubna 1906., č. 5356.R. Z. E. 83.)
31. § 216., 219. Při rozvrhu uvolněného uhražovacího kapitálu mají věřitelově také jen právo na tříleté úroky pouze do příklepu. (24. října 1906., č. 17855. N. Z. 2. — R. Z. E. 84.)
32. § 216. Převodní poplatek pozůstalostní přikázati jest z nejvyššího podání’dle § 1. zák. ze dne 18. června 1901., č. 74. ř. z., jímž § 5. cis. nař. ze dne 19. března 1853., č. 53. ř. z. byl zrušen, také tenkráte, byla-li pozůstalost před odevzdáním exekučně prodána. — Školní příspěvek a kolek na testament nepožívají výsadného práva zástavního. — Takové právo předpokládá výslovné zákonné propůjčení, pouhá výsada vybírání jako poplatků státních k tomu nedostačuje. (§ 22. cis. patentu ze dne 4. března 1849., č. 152. sb. z. s.; § 23. zák. ze dne 30. května 1869, č. 93. ř. z.; § 14. zák. ze dne 7. června 1883., č. 93. ř. z.; dodati tu sluší také novější zákon a to §§ 75.—77., 123., 136., 150., 224., 237., 283. zák. ze dne 25. října 1896., č. 220. ř. z. 12. července 1906., č. 9746 N. Z. 34. — R. Z. E. 83.
33. § 231. Sem řaditi jest také žalobu na základě zákona odpůrčího. (31. července 1906., č. 12438. P. 131.)

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1907, svazek/ročník 16, číslo/sešit 2, s. 116-118.