Mažuranič Vladimir, Prinosi za hrvatski pravnopovjestni rječnik. Izdala Jugoslav. Akademija znán. i umjet. Svezak V. (Medar—Odnud.) U Zagrebu, 1914. Str. 641—800.
Měli jsme opětovně příležitost referovati v našem časopise (IX. 414 až 415, XIII. 468—469, XIV. 395—396) o tomto veledůležitém díle chorvatské právně-historické literatury. Sešitem pátým pokročil slovník Mažuraničův až ke slovu odnud. I zde nalézáme pod jednotlivými terminy vlastně stručné články o příslušném pojmu, ne tedy jen pouhý jazykový výklad starého chorvatského nebo latinského výrazu. Sem patří na př. články: medja, kde se mezi jiným podávají pramenné doklady, jak byla za starých dob ohraničována půda; miena, kde se vedle citátů z pramenů činí zmínka o požadavku Polj. stát., aby směna se dála ve dne, a aby příbuzným dána byla při ní přednost před osobami cizími, s čímž dlužno srovnati ustanovení Tripart. I., 70; milost, kde se pojednává o titulu ,,z milosti boží" u chorv. panovníků a vysokých hodnostářů duchovních, dále o prokazování milosti darováním půdy se strany panovníka, a konečně o udílení milostí zločincům; mir, kde se doplňují dřívější články, jako bijenje, božji mir, componere, kazan a mit, kde jsou sebrána ustanovení o nedovoleném přijímání darů se strany úředníků; mjera, článek zvláště poučný o měrách délky a plochy, o měrách pro tekutiny a věci sypké; mlin, v němž se citují ustánovení Polj. stát. a mlýnech a pořádku mletí v nich, dále místa pramenů týkající se platu za mletí zv. ujam, ujamak; vaganac (mohlo by se dodati, že slova ujam užívá se v témže smyslu i u Bulharů; viz Bobčev, Сборникъ на бълг. юр. обичаи II. str. 90), a konečně se vyslovuje mínění, že mlýny byly asi původně pod zvláštní právní ochranou ; Morovlah, kde jsou sebrány zajímavé doklady pramenův o tomto slově; muka, článek zvláště obsažný, v němž sebrány citáty vztahující se k mučení v právu chorvatském; nasljedstvo, kde se podávají doplňky k jiným článkům slovníka speciálně vyjmenovaným (spisovatel trvá tu při svých názorech o vlastnickém a dědickém právu u starých Slovanů a polemisuje s J. Strohalem); nepca, jeden z největších článků Mažuraničova slovníka s obsahem velmi bohatým; notár kde spisovatel vyslovuje mínění, že institut notářství jest u Chorvatů velmi starý, a že se tam vyvinul po příkladu západním (mnoho ustanovení o notářích podávají statuty přímořských měst); novšlina, kde spisovatel upozorňuje, že přes výslovné tvrzení, že ve Vinod. zákoně sebráno je staré právo obyčejové, nalézá se tam mnoho novot; nuditi, kde autoi pojednává o retraktním právu příbuzných a jeho formách (i v tomto článku spisovatel polemisuje se Strohalem; mimochodem dotýká se i stáří splitského a skradinského statutu, o nichž má za to, že předpisy jejich jsou mnohem starší než jich redakce); občina, článek rovněž velmi poučný, podávající mnoho citátů. — K jednotlivým slovům měli bychom tyto poznámky: Slovo mertik, o němž spisovatel dobře připomíná, že se nalézá i v novořečtině, a o němž i podepsaný referent dříve měl za to, že pochází z maď. mérték, jak se také vykládá ve velikém slovníku, vyd. Jugosl. Akad., je podle mínění Vasmerova (Izvěst. Rus. Akad., odděl. rus. jazyka, 1907, str. 256) původu řeckého (meritikón,, novořec. mertikó). K slovu nadvorje uvedli bychom, že termin tento se nalézá také v privilegiu pražských Němců na Poříčí, čl. 4: Debent jurare septem manibus pro furto vel pro eo, quod dicitur nadvore (Jireček, Cod. juris boh. I., 29). Slovo naprasan přešlo i do rumunštiny: napraznic znamená tam náhlý, nenadálý. Také slovo narok přijali Rumuni; noroc = štěstí. Slovo naruč zavedeno bylo Bogišičem také do majetkového zákoníka pro Černou Horu ve významu commodatum (čl. 265 a násl.). Slovo naredbenici doloženo je také u Karano-Tvrtkoviče, Срб. Спом. 1., str. 116 naredbbenici grada Dubrovnika (Mikl., Mon. Serb. 242) a v Monum. spect. hist. Slav. merid. XIV. 8 (Li annali della nob. republ. di Rag.): molti chatunari, che ogni uno se stimava come li conti, et ogni uno aveva soi naredbenizi. Slovo natruhliti má svoje pendant v podobném výrazu staroruském, растлить (аще кто д-Ьвицу растлить) v círk. stát. kníž. Vladimíra a kníž. Jaroslava. Existovalo i podobné subst. тли (нужею бывающая тли). Neveče jest utvořeno podle lat. non magis, jež se dostalo do rum. ve formě numai. Ke slovům obečati možno uvésti, že obeštati se znamená ve starém srb. jaz. zavázati se (srov. Karano-Tvrtkovič 84), podobně ve staré luštině обещаться. К slovu obrok uvádíme, že v Polj. stát. je doloženo rok na obrok dali (čl. 63b) — V Mažuraničově slovníku nenašli jsme slov mirnak (tri mirnaka plašta, Šurmin, Hrv. sporn. I. 198) a neristlac (tamtéž I., 199). Co slova ta znamenají, pověděti neumíme.
Také pátý sešit díla Mažuranicova podává výklad mnoha slov dříve v žádném slovníku se nevyskytších. V zájmu slovanské právní historie přáli bychom si, aby Prinosi co nejdříve byly ukončeny.
K. K.
Říšské dějiny rakouské.
Šišič Ferdo pi., Frirucnik izvora hrvatske historije. Dio I. čest 1. (do
god. 1107). U Zagrebu 1914 (vlastně 1915). Stran XIV. a 653.
Nové veliké dílo Šišičovo jest určeno posluchačům chorvatské historie
jako pomůcka při seminárních cvičeních. Proto praví autor v předmluvě,