Č. 8912.

Pošta: I. Majitel domu nemůže proti zřízení telefonní stanice v bytě svého nájemníka namítati s úspěchem, že mu tento nájemník odepřel dáti písemnou záruku stran škod a uvedení bytu do dřívějšího stavu a podepsati domovní řád. — II. Vlastník budovy je povinen trpěti, aby státní správa telegrafní použila jeho budovy k připojení telefonní stanice účastnické zřizované v nájemním bytě tohoto domu.
(Nález ze dne 28. listopadu 1930 č. 16887.)
Věc: Jindřich D. v P. (adv. Dr. Frt. Štěpán z Prahy) proti zemské správě politické v Praze (za zúč. min. pošt vrch. odb. rada Frant. Matouš) o zřízení telefonní stanice.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítla zsp v Praze námitky podané st-lem jako majitelem domu čp. . . . v P. proti zřízení účastnické telefonní stanice v tomto domě pro Huga A. podle § 9 zák. č. 33/22 jako bezpředmětné, ježto jde o pouhý přívod k telefonní stanici, neboť v domě — Č. 8912 —
uvedeném jsou již dvě telefonní stanice. Pokud jde o náhradu event. škody, byl st-l odkázán na § 6 cit. zák.
Stížnost podaná na toto rozhodnutí upírá předem žal. úřadu oprávnění k vydání nař. rozhodnutí, tvrdíc, že šlo o poměr čistě soukromoprávní mezi majitelem domu a nájemníkem, který vrchnostenským příkazem řešen býti neměl. Toto stanovisko stížnosti neuznal nss správným.
Podle § 6 zák. o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy z 27. ledna 1922 č. 33 Sb. užívá státní správa telegrafní veř. a soukr. nemovitostí k účelům telegrafním vytčeným v §§ 1 a 2 tohoto zák., tedy i k zřizování a udržování telefonů (§ 1 odst. 3), jsouc povinna nahraditi škodu, která telegrafem vzejde. Toto užívací právo propůjčené státní správě telegrafní vztahuje se nejen na veř. a soukr. komunikace vypočtené v 2. odst. § 1 cit. zák., ale i na soukromé budovy, jak jest zřejmo z § 2 tohoto zák., podle něhož mohou telegrafy vybočovati z cest dopravních a probíhati po veř. nebo soukr. pozemcích a »lze k zavedení telegrafu užiti i budov a jinakých zařízení na pozemku ležících«, a to i za tím účelem, »má-li se dosíci telegrafního spojení se služebnami a účastnickými stanicemi mimo dopravní cesty«. Obsah užívacího práva příslušejícího státní správě telegrafní záleží podle bodu 4 § 1 cit. zák. ve zřizování a udržování telegrafů, v čemž jsou zahrnuty i všechny práce, které souvisejí s překládkou, rozšířením, odstraněním a přeměnou vedení. Z těchto ustanovení zákonných jest zřejmo, že vlastník budovy jest povinen trpěti, aby státní správa telegrafní použila jeho budovy nejen ke zřízení telegrafního vedení, ale i k připojení telegrafní stanice na toto vedení, tedy i ke všem zařízením, jichž jest třeba, aby účastnická stanice telefonní byla připojena k telefonní síti. Jen státní správa telegrafní, používajíc soukromých pozemků a budov ke zřízení telegrafního vedení, vstupuje v právní poměr s vlastníky a uživateli postižených nemovitostí.
Jde tedy i při připojování účastnické stanice telefonní k telefonní síti jen o právní poměr mezi vlastníkem nebo uživatelem pozemku a budovy, jichž má býti při zřízení stanice použito, a státní správou telegrafní, která také — jak bylo uvedeno — je povinna nahraditi škodu, jež zřízením telefonní stanice vzejde. Brání-li se vlastník nebo uživatel postižené nemovitosti zřízení telegrafu, rozhoduje o námitkách, jež nebyly odklizeny dohodou, podle § 9 cit. zák. zem. úřad politický s konečnou platností.
Nař. rozhodnutím byly zamítnuty námitky, jež podal st-1 proti zřízení telefonní stanice nájemníku bydlícímu v jeho domě, tedy proti použití jeho budovy k tomu, aby účastnická stanice telefonní byla připojena k telefonní síti. K rozhodování této otázky byl žal. úřad podle toho, co bylo pověděno shora, podle zák. příslušný.
Stížnost vytýká dále, že žal. úřad byl před vydáním svého rozhodnutí povinen zjišťovati správnost tvrzení st-le, že Hugo A., v jehož bytě měla býti telefonní stanice zřízena, odepřel mu dáti písemnou záruku ohledně škod a uvedení bytu do dřívějšího stavu a podepsati domovní řád, po případě že úřad měl vyhověti námitkám podaným st-lem, jestliže by zjistil, že zmíněná jeho tvrzení odpovídají skutečnosti. Námitky, jimiž se majitel domu může brániti proti použití svého domu k zavedení telegrafu, tedy i proti zřízení telefonní stanice v bytě svého nájemníka, mohou býti buď povahy technické nebo povahy právní. Po této stránce mohla by míti úspěch jen námitka, že zřízením telefonní stanice v nájemníkově bytě jest majitel domu obmezován ve své disposici s tímto bytem, neboť podle § 3 bodu 4 zák. č. 33/22 nemá býti zřízením telegrafu vlastníku nemovitosti zabráněno, aby s nemovitostí volně nakládal, tedy nesmí býti ani vlastník domu omezen ve své volnosti disponovati s bytem, ve kterém se telefonní stanice zřizuje. Námitky technického rázu st-1 vůbec nevznesl.
Po právní stránce bránil se jedině námitkou, že Hugo A. odepřel mu dáti písemnou záruku stran škod a uvedení bytu do dřívějšiho stavu a podepsati domovní řád. Tyto námitky jsou však pro posouzení sporné otázky bez právního významu, neboť v nich není obsaženo tvrzení, že st-1 zřízením telefonní stanice jest omezován ve své volnosti disponovati s bytem Hugona A. způsobem podle zákona přípustným, a spor, který měl st-1 se zúčastněnou stranou jako svým nájemníkem, není podle zákona překážkou, pro kterou by státní správa telegrafní nebyla oprávněna použiti st-lova domu ke zřízení telegrafního vedení podle zák. č. 33/22. Byly proto právem žal. úřadem zamítnuty.

Citace:

č. 8912. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 581-583.