— Č. 8729—
Č. 8729.
Stavební právo (Praha): V řízení, vyvolaném stavebněpolicejním opatřením podle § 119 stav. ř., nemá nájemník postavení procesní strany.
(Nález ze dne 8. září 1930 č. 7290.)
Prejudikatura: Boh. A 1568/22, 5410/26, 5798/26.
Věc: Firma Jakub P. a syn, továrna ozdobných kartonáží v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o užívání dílen a skladišť.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ing. Hugo R., prováděje nástavbu dvou pater na domě čp v Praze, oznámil dne 7. dubna 1927 magistrátu hl. m. Prahy, že klenby nad přízemkem, jakož i zdi zmíněného domu vykazují trhliny, jež byly způsobeny jednak různými adaptacemi, provedenými svého času patrně bez vědomí úřadu a jednak ohromným zatížením v prvním patře, kde má jmenovitě firma Jakub P. a syn těžké knihařské a kartonážské stroje a vagónové zásoby papíru. Po místním ohledání domu vydal magistrát Israelské konfraternitě jako majitelce domu toho výměr z 1. června 1927 tohoto obsahu: »Místním šetřením bylo zjištěno, že v provozovně firmy Jakub P. a syn, zejména pak ve skladišti v I. patře příčné dvorní budovy, ukládány jsou značné zásoby tvrdého papíru (lepenky), jimiž chatrné klenby i porušené zdi jsou přetěžovány. V zájmu pevnosti a stability domu zakazuje se podle § 119 stav. řádu uskladňování jakýchkoli břemen v dílnách vůbec, ve skladišti pak budiž dosavadní zásoba zmenšena tak, aby nahodilé zatížení (užitkové) nepřevyšovalo 250 kg na každý m2 půdorysné plochy. Majiteli domu se nařizuje, aby dal oprávněným stavebním živnostníkem vadné konstrukce domu, zejména klenby, vyšetřiti a předložil statický výpočet o jejich nosnosti, načež bude o záležitosti této definitivně rozhodnuto.«
Cit. výměr byl v opise dán na vědomí firmě Jakub P. a syn a tato podala proti němu odvolání, v němž namítala, že místnosti, o něž jde, má pronajaty přes 30 roků a že místnosti ty byly opětovně, jak po — Č. 8729 —
919
stránce stavební tak živnostenské, zejména i co do únosnosti, schváleny a žádala, aby v odpor vzatý výměr byl zrušen, resp. změněn v ten smysl, že firmě je dovoleno užívati provozovny dosavadním způsobem. Rozhodnutím z 2. listopadu 1927 zrušil stavební sbor hl. m. Prahy nař. výměr, pokud byl vydán firmě Jakub P. a syn, a to z těchto důvodů: »Nařízení v odpor vzaté, vydané magistrátem dle § 119 stav. řádu, patří dle zásad v stav. řádu uplatněných dávati vlastníku reality, nikoliv uživateli. V důsledku toho zrušil stav. sbor příkaz vydaný firmě stěžující, nepřihlížeje k meritu stížnosti, protože jest firma pouhým nájemcem místnostk.
V dalším odvolání domáhala se firma Jakub P. a syn meritorního rozhodnutí ve věci, uvádějíc zejména, že určené zatížení 250 kg na 1 m² rovná se jen asi 50% možného zatížení, a že dosavadní způsob užívání provozovny odpovídá plně stavebním předpisům.
Nař. rozhodnutím zamítl zsv v Praze odvolání st-lky z důvodů v odpor vzatého usnesení stav. sboru.
Stížnost vytýká, že řízení zůstalo kusým a neúplným, poněvadž žal. úřad neprovedl důkazů, nabídnutých v rekursu st-lčině o tom, že zbožím v místnostech firmy Jakub P. a syn uskladněným nejsou ani klenby ani zdi neobvyklou měrou zatíženy. Než tato výtka míjí se cíle, míříc na meritum, kterým žal. úřad — stejně jako i stav. sbor — odepřel se zabývati pro nedostatek pasivní legitimace st-lčiny. Mohla by tudíž st-lka vésti svou obranu výhradně a jedině v tomto směru, což stížnost ovšem také činí, namítajíc, že st-lka (sc. kromě majitelky domu) má právo proti nařízení magistrátu se brániti, poněvadž jest jím ve svých právech protizákonným způsobem omezována, a že proto odporuje zákonu, když zsv jí nedal rozhodnutí meritorního. Po této stránce uvážil nss o stížnosti takto:
Magistrát jednak zakázal uskladňovati jakákoliv břemena v dílnách stěžující si firmy vůbec, jednak nařídil zmenšit} dosavadní zásoby tvrdého papíru (lepenky) ve skladišti st-lky tak, aby zatížení nepřevyšovalo 250 kg na 1 m² půdorysné plochy. Tento zákaz, pokud se týče příkaz, vydal magistrát jako úřad stavební, opíraje se výslovně o předpis § 119 stav. řádu. Na sporu je pak jedině otázka, přísluší-li st-lce jako nájemkyni dotyčných místností vůči opatření tomu postavení procesní strany.
Nss zabýval se podobnou otázkou již opětně a dospěl v nál. Boh. A 1568/22 a 5410/26 k závěru, že nájemník v budově, ohledně níž vydáno stavebně-policejní opatření podle cit. § 119, nemá v příslušném řízení postavení procesní strany, ježto opatření to samo o sobě proti němu právně nepůsobí, a že mu proto nepřísluší také legitimace opatření takové v pořadu instančním naříkati. Při tomto právním názoru setrval nss i v případě daném a odkazuje podle § 44 ř. k podrobným důvodům obou cit. nál., v nichž bylo zejména též dovoděno, že pouhý zájem, který má nájemník na tom, aby místností jím najatých mohl užívati dosavadním způsobem, nedává mu postavení procesní strany vůči stavebně-policejním opatřením ohledně užívání místností těch (srov. také nál. Boh. A 5798/26).
Právem tedy žal. úřad odepřel st-lce meritorní rozhodnutí ve sporné věci.