Č. 8904.

Školství (Slovensko): I. Rozhodovati o žádosti absolventa býv. uher. vys. školy lesnické v Báňské Šťávnici o nostrifikaci diplomu lesního inženýra, nabytého po převratu v Budapešti, přísluší min. škol. — II. Na nostrifikaci takovou není právního nároku.
(Nález ze dne 24. listopadu 1930 č. 33683/28.)
Prejudikatura: Boh. A 6774/27, 7982/29.
Věc: Arnošt Ž. v M. proti ministerstvu školství a národní osvěty o nostrifikaci inženýrského diplomu lesnického.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním ze 16. října 1923 k min. zeměd., postoupeným žal. úřadu, žádal st-1, absolvent býv. uher. vysoké školy lesnické v Báňské Šťávnici, o nostrifikaci svého diplomu lesního inženýra, nabytého vykonáním státní zkoušky v Budapešti dne 17. listopadu 1922. Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad této žádosti vzhledem k diferencím ve studiu. K tomu podotkl, že na novou žádost jest ochoten započítati časově všechno žadatelovo vysokoškolské studium do studia téhož odboru na vysoké škole zemědělské v Brně spolu s vykonanými zkouškami prospěchovými. Po určitém doplnění bylo by žadateli vydáno vysvědčení o I. státní zkoušce a po výkonu dalších doplňovacích zkoušek byl by připuštěn ke II. státní zkoušce z oboru lesnického inženýrství na uvedené vysoké škole tuzemské s prominutím zápisu a předepsaného intervalu mezi I. a II. státní zkouškou.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané nss uvážil:
Stížnost namítá především, že min. škol. nebylo kompetentní k rozhodnutí o žádosti st-lově, nýbrž min. zeměd. K odůvodnění této námitky poukazuje stížnost k tomu, že jde o posouzení otázky, zda kvalifikace st-lova vyhovuje zákonným požadavkům, vytčeným v předpisu bodu b) 1 § 36 zák. čl. XXXI: 1897, a dovozuje, že rozhodnutí o této kvalifikaci jest podle bodu b) 2 § 36 tohoto zák., podle nař. býv. uher. min. orby č. 76866/1899 a doplňku k němu z roku 1904 přikázáno min. orby, resp. státní zkušební komisi jím jmenované. Námitku tuto shledal nss bezdůvodnou.
St-1 domáhal se v řízení správním jen nostrifikace svého diplomu lesního inženýra, získaného v roce 1922 v Budapešti, tedy výroku — Č. 8904 —
1311
o tom, že Československo uznává pro svoje území za platnou a rovnocennou diplomovou zkoušku, vykonanou po převratu v Budapešti, tak jako by byla vykonána podle platných předpisů v tuzemsku.
Lesní zákon uherský, zák. čl. XXXI: 1897, neobsahuje však vůbec žádných předpisů o nostrifikaci diplomu lesního inženýra, nýbrž v § 36, jehož se st-1 dovolává, jedná toliko o kvalifikaci lesních úředníků a v příčině této kvalifikace ustanovuje, že lesním úředníkem v lesních podnicích, uvedených v § 17 tohoto zák., může býti jen ten, kdo b) úplně a s úspěchem absolvoval kurs lesní akademie a vykonal v tuzemsku státní zkoušku lesnickou. Z ustanovení tohoto ani z nařízení býv. uher. min. orby č. 76866 z roku 1899 a doplňku k němu z roku 1904 nelze dovozovati, že by také o žádosti za nostrifikaci diplomu lesního inženýra bylo povoláno rozhodovati min. zeměd., neboť všechny předpisy, které st-1 z těchto norem cituje, týkají se jen kvalifikace lesních úředníků, připuštění osob ke státní zkoušce lesnické, které ji hodlají vykonati, prominutí zkoušky z jednotlivých předmětů a rozhodování o těchto věcech, nikoli však nostrifikace diplomu lesního inženýra, získaného v cizozemsku, o niž v daném případě jedině jde.
Ve věci samé nevyhověl žal. úřad st-lově žádosti o nostrifikaci jeho inženýrského diplomu, získaného v Budapešti, vzhledem k diferencím ve studiu. Z doslovu tohoto výroku jest zřejmo, že žal. úřad měl na mysli st-lovo studium jako jeden celek, tedy studium i s jeho výsledkem, totiž inženýrským diplomem, takže jím vyřídil petit obsažený ve st-lově podání, jímž se týž domáhal toliko nostrifikace tohoto diplomu. Pouze po této stránce, totiž v příčině uznání diplomu lesního inženýra, kterého st-1 dosáhl v Budapešti, byla jeho žádost zamítnuta. Jen tento výrok jest tedy judikátním výrokem žal. úřadu.
Pokud jde o studium samo (bez jeho konečného výsledku, zračícího se v dosažení onoho diplomu), žal. úřad dosud judikátně nerozhodl vůbec, vyhradiv si výslovně, že učiní tak teprve na novou st-lovu žádost, při čemž toliko naznačil předem, jaké stanovisko hodlá k případné nové žádosti zaujmouti a podle jakých směrnic zamýšlí postupovati. V této příčině, pokud totiž jde o studium samo, bez jeho konečného výsledku, vtěleného v dosažení inženýrského diplomu, resp. o uznání účinnosti studia pro případné snad teprve dosažení onoho konečného výsledku způsobem, jenž by měl právní účinky pro oblast tohoto státu — neobsahuje tedy nař. rozhodnutí autoritativního projevu žal. úřadu a není s tohoto hlediska rozhodnutím ve smyslu § 2 zák. o ss (srovn. nál. Boh. A 6774/27 a 7982/29). Jsou proto bez významu vývody, pokud jimi st-1 brojí proti stanovisku, jež žal. úřad, jak naznačil, zaujme snad svého času k jeho nové žádosti, zejména v příčině započtení a uznání studia, předcházejícího dosažení onoho konečného výsledku, doplnění jeho a připuštění ke II. státní zkoušce z oboru lesního inženýrství.
Zbývá tedy již jen otázka, zda žal. úřad, nevyhověv st-lově žádosti o nostrifikaci jeho inženýrského diplomu, dosaženého nesporně roku 1922 v Budapešti, zasáhl nezákonným způsobem do jeho subj. práv. Otázkou touto zabýval se nss již v nál. Boh. A 7982/29, kde ji zodpověděl záporně, vysloviv a podrobně odůvodniv právní názor, že absolvent býv. uher. vys. školy lesnické v Báňské Šťávnici nemá právního nároku na to, aby Československo uznalo pro svoje území za platné zkoušky vykonané po převrate v Budapešti, a aby mu inženýrský titul, kterého nabyl takto v cizozemsku, byl v tuzemsku nostrifikován.
Nemá-li však st-1 vůbec právního nároku na nostrifikaci svého diplomu lesního inženýra, dosaženého v roce 1922 v Budapešti, tedy po převratu v cizozemsku, nemohl žal. úřad zasáhnouti nezákonně rušivě do nějakého jeho subj. práva tím, že jeho žádost o nostrifikaci tohoto diplomu zamítl. Na tom nemění nic okolnost, na kterou stížnost poukazuje, že vys. škola zemědělská v Brně byla založena teprve v době, ve které st-1 absolvoval poslední semestr svých vysokoškolských studií, neboť ani z této okolnosti nelze vyvozovati právní nárok absolventů býv. uher. výs. školy lesnické v Báňské Šťávnici na to, aby Čsl. stát uznával pro svoje území za platné zkoušky vykonané jimi po vzniku Čsl. státu mimo jeho území.

Citace:

č. 8904. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 562-564.