Č. 8923.

Samospráva okresní: I. Směna okresního majetku podléhá schválení zv-u za stejných okolností jako jeho zcizení. — II. Není nezákonným zásahem do práv okresu, odepřel-Ii zv schváliti zcizení okresní nemovitosti, která není součástí kmenového jmění okresu. — III. Disposici s kmenovaným jměním okresu může zv odepříti schválení jen z důvodu, že disposice ta odporuje některému ustanovení zákonnému nebo že se s hlediska hospodářství okresního jeví neúčelnou. — IV. Zda účelnost ta je nebo není dána, je otázkou skutkovou.
(Nález ze dne 3. prosince 1930 č. 18713.)
Prejudikatura: Boh. A 811/21 a j.
Věc: Okresní správní komise v N. proti zemskému správnímu výboru v Praze o koupi a směnu okresních nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušují pro vady řízení.
Důvody: Ve schůzi dne 31. března 1928 usnesla se osk v N., aby k účelu zamýšleného zřízení okresního chorobince, po případě okresní nemocnice, jednak byly bez příplatku směněny s městem N. okresní domy čp. . . . a pozemky ve výměře 17027 m2 za dům čp.. . a pozemky ve výměře 44826 m2 a aby tyto nemovitosti byly věnovány fondu pro postavení chorobince a jednak aby byly koupeny pozemky od manželů Karla a Anny L. ve výměře 9546 m2 za 40360 Kč a od správy lesů a statků ve výměře 1350 m2 za 2700 Kč a aby obojí tato kupní cena byla zaplacena z prostředků zmíněného fondu.
Podáními z 5. května 1928 požádala osk o dozorčí schválení tohoto svého usnesení; avšak zsv v Praze nař. rozhodnutími schválení to odepřel.
Stížnosti do obou těchto rozhodnutí podané namítají především, že žal. zsv překročil svou kompetenci, zrušiv pravoplatná usnesení osk, při nichž nejde o zcizení, zavazení ani zastavení kmenového jmění okresu, nýbrž, pokud se tkne sporné směny, pouze o změnu ve formě jmění se zachováním jeho hodnoty při nejmenším stejné, ohledně koupě pozemků pak toliko o použití jmění, věnovaného k určitému účelu, t. j. pro zřízení okresního chorobince, tedy nikoli jmění kmenového. Smysl této námitky je podle toho ten, že ani v tom ani1 v onom směru není dán případ § 56 zák. o okr. zastupitelstvech, takže zsv neměl žádosti k němu — Č. 8923 —
1353
podané vůbec meritorně vyřizovati, nýbrž rozhodování o nich odmítnouti. Nss uvažoval o této námitce, jak následuje:
Pokud se stížnosti obracejí proti tomu, že nař. rozhodnutím byla usnesení osk o předmětné směně a koupi pozemků zrušena, je tato jejich námitka bezpředmětná, poněvadž žal. úřad usnesení oněch nezrušil, nýbrž omezil se na to, že odepřel schválení, za kteréž osk žádala.
Pokud pak stížnosti vytýkají, že žal. úřad nebyl oprávněn žádostí osk za schválení zmíněných usnesení věcně se zabývati, nemohl nss výtku tuto uznati důvodnou. Stěžující si osk předložila obě svá usnesení zsv-u a žádala z vlastního podnětu a bez jakékoliv výhrady, aby zsv zsv usnesení ta schválil. Tvrdí-li nyní ve zdejší stížnosti, že usnesení ona vůbec dozorčímu schválení nepodléhají, opouští tím teprve nyní své vlastní stanovisko, z něhož, podávajíc žádost za schválení, vycházela. Maje před sebou žádost za dozorčí schválení, neměl zsv příčiny k pochybnostem o tom, že jde o transakce s okresním majetkem, jež po zákonu dozorčího schválení mají zapotřebí, kdyžtě podle ustanovení § 56 zák. o okr. zastupitelstvech disposice s majetkem okresním jsou po případě jeho schválení podrobena. St-lka sice hájí názor, že směna okresních nemovitostí za jiné nemovitosti dozorčímu schválení podle zákona vůbec nepodléhá, avšak názor tento jest zjevně mylný, neboť takovouto směnu majetkových podstat nelze považovati, jak st-lka za to má, za pouhou »změnu ve formě« majetkové podstaty, nýbrž involvuje podle své právní povahy zcizení majetku, tedy právní jednání ve smyslu § 56 zák. o okr. zast. Neboť smlouva směnná jest smlouva, kterou se věc za jinou věc přenechává (§ 1045 o. z. o.), a nelze tedy směnnou smlouvu uskutečníti jinak, nežli zcizením věci směňované, právě tak jako je tomu při smlouvě trhové (§ 1053 o. z. o.), s tím toliko rozdílem, že vzájemné plnění druhé smluvní strany nezáleží v penězích, nýbrž v jiné věci.
Pokud pak jde o zamýšlenou koupi pozemků z prostředků okresního fondu pro zřízení okresního chorobince, stačí poznamenati, že odepření schválení této transakce neobsahuje v sobě autoritativní a právní moci schopný výrok o tom, že fond pro zřízení okr. chorobince je součástkou kmenového jmění okresu nebo ústavu okresního. Je-li tedy správné tvrzení stížností, že peněžité jmění řečeného fondu nemá povahy kmenového jmění okresního, není odepření schválení samo o sobě s to, aby jmění toto učinilo jměním kmenovým a nebrání tedy, předpokládajíc ovšem, že tvrzení stížnosti je správné, osk-i ve volné disposici s tímto jměním. Ale osk nemůže pak v odepření schválení důvodně spatřovati nezákonný zásah do práv okresu.
Zbývá tedy zabývati se jen ještě otázkou, zdali schválení žádané osk-í bylo žal. úřadem odepřeno z důvodů zákonných.
Zákon o okr. zastupitelstvech nepředepsal v § 56 bližších direktiv, podle kterých sluší při schvalování vyhrazeném tímto zákonným předpisem postupovati. Je tedy ponecháno zsv-u, aby posoudil, zdali disposice s okr. majetkem mají býti schváleny, či má-li schválení býti odepřeno. Z legislativního důvodu a z účelu institutu dozorčího schválení — Č. 8923 —
podávají se nicméně jisté právní hranice, jež dozorčí úřad při výkonu své schvalovací příslušnosti nesmí překročiti. Legislativním důvodem a účelem dozorčího schválení podle § 56 cit. zák. není však zjevně nic jiného, nežli ochrana majetku okresního proti nezákonným nebo nehospodárným disposicím s tímto majetkem. Může tedy dozorčí úřad své schválení odepříti jen z toho důvodu, že zamýšlená disposice s majetkem, pod dozorčí ochranu postaveným, buďsi odporuje některému ustanovení zákonnému anebo jeví se s hlediska hospodářství okresního jako neúčelnou (srov. Boh. A 811/21 a j.). Otázka, zda předmětná disposice majetková je v tomto smyslu účelná, jest ovšem otázka povahy v pod statě skutkové, a zodpovědění otázky takové musí nss podle § 6 zák. o ss přijímati za základ svého rozhodnutí, neboť není povolán, aby úvahy dozorčího úřadu o hospodářské účelnosti zmíněných disposic nahražoval úvahami svými. Soudní kontrola může podle ustanovení § 6 odst. 2. zák. o ss směřovati jen k tomu, zdali posouzení správního úřadu má dostatečný podklad v náležitě vyšetřených, nebo pro úřad dozorčí notorických okolnostech skutkových.
Žal. úřad odepřel schváliti usnesenou směnu a koupi pozemků z té příčiny, že otázka postavení chorobince nebo po případě nemocnice není té doby aktuelní, a že současná doba, hledíc k celkové finanční situaci okresu, není pro podobné podnikání vůbec vhodná. Pokud pak se týče usnesené koupě pozemků od manželů L., bylo schválení odepřeno také ještě z té příčiny, že smluvená cena trhová není nikterak výhodná. Proti prvému z obou zamítacích důvodů stížnosti uvádějí, že otázka, je-li stavba chorobince nebo po případě stavba nemocnice v té době aktuelní, není pro posouzení hospodářské účelnosti zamýšlené transakce vůbec rozhodna, ježto hospodářská prozíravost velí, aby potřebné pozemky byly opatřeny dříve, než stavba ústavní budovy stane se aktuelní, zejména, aby opatřeny byly, když naskýtá se k tomu vhodná příležitost, ježto odkladem získání pozemků by se okres připravil buďsi vůbec o možnost anebo alespoň o vhodnou příležitost nabýti potřebných pozemků. Pokud pak žal. úřad poukazuje na nepříznivou celkovou finanční situaci okresu, namítají proti tomu stížnosti, že ze zamýšlené transakce okresu žádné finanční zatížení nevzejde.
Nss uznal námitky tyto případnými. Neboť z okolností, že současná doba není vzhledem k celkové finanční situaci okresu vhodná pro okamžité provedení stavby budovy ústavní, není logicky možno dospěti k závěru, že opatření stavebních pozemků již v nynější době není hospodářsky účelné. Stejně nelze závěr tento logicky vyvoditi z okolností, že stavba budovy ústavní není na ten čas ještě aktuelní. St-lka uvedla již v řízení adm. a uvádí i v soudní stížnosti hospodářské výhody, které ji k transakcím, žal. úřadem neschváleným, pohnuly. Výhody tyto jsou však zcela nezávislé na okolnostech, jimiž žal. úřad, odepíraje žádané schválení, se dal vésti. Žal. úřad byl by zajisté mohl žádané schválení odepříti z jiných důvodů, na př. kdyby byl měl po ruce skutkovou oporu pro závěr, že ke stavbě budovy ústavní v dohledné době vůbec dojiti nemůže, anebo kdyby byl měl důvod pro závažné pochybnosti o výhodnosti usneseného opatření, kterouž osk předpokládá. Tomu by tak zajisté bylo, kdyby příznivý hospodářský efekt, osk-í předpokládaný, nebyi s to, aby vyvážil případný rozdíl mezi hodnotou nemovitostí směnou zcizovaných s jedné strany a hodnotou nemovitostí směnou získávaných se strany druhé. Avšak žal. úřad s takovýchto a podobných hledisek hospodářskou účelnost zamýšlené transakce vůbec nezkoumal, nezaujav vůči výhodnostním momentům uplatňovaným osk-í, vůbec žádného stanoviska. Za tohoto stavu věci nelze říci, že žal. úřad měl pro odepření žádaného schválení dostatečný podklad.
Pokud pak žal. úřad opřel svůj výrok také ještě o úsudek, že trhová cena za pozemky manželů L. vůbec není výhodná, vytýká stížnost důvodně, že žal. úřad neměl nebo aspoň neuvedl skutkových momentů, z nichž ke svému úsudku dospěl. St-lce slušelo i v tom dáti za pravdu, že otázku přiměřenosti trhové ceny nelze bezpečně posouditi beze zřetele k poloze kupovaného pozemku a k místním cenám pozemkovým, jakož i k účelu zamýšleného použití pozemku.
Nař. rozhodnutí je tudíž stiženo vadou nejen v tom, že není k němu připojeno řádné odůvodnění, nýbrž i v tom, že chybí skutková zjištění, která by mohla býti základem předpokladů, na nichž nař. rozhodnutí spočívá. Tyto nedostatky musil nss uznati za podstatné vady procesní.

Citace:

č. 8923. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 604-607.