— Čís. 5830 —
423
Čís. 5830.
Osmidenní rekursní lhůta §u 65 ex. ř. platí nejen pro strany, nýbrž i pro všechny účastníky exekučního řízení, najmě i pro znalce.
(Rozh. ze dne 10. března 1926, R I 137/26.)
Rekursní soud odmítl pro opožděnost rekurs soudního znalce do usnesení prvého soudu, jímž byly v exekučním řízení vyměřeny znalecké poplatky. Důvody: Lhůta k rekursu proti výměře znalečného v řízení exekučním činí 8 dní. Stanoviť § 78 ex. ř., že, pokud v tomto zákoně nic jiného není uvedeno, platí též v řízení exekučním všeobecná ustanovení o rekursu. Takové zvláštní ustanovení však exekuční řád obsahuje v §u 65 ex. ř. o lhůtě rekursní, vyměřuje ji zpravidla, když nic jiného v něm nařízeno není, 8 dny. Nemá tudíž v řízení exekučním platnost ustanovení §u 521 c. ř. s. o lhůtě rekursní a ani pro názor, že ustanovení §u 65 ex. ř. vztahuje se toliko na osoby dle §u 52 ex. ř. v exekučním řízení sůčastněné, neskýtá zákon opory. Ostatně by tento názor vedl k anomalii, že ustanovení upravující poplatky mohlo by býti napadáno vymáhajícím věřitelem a dlužníkem toliko ve lhůtě 8 denní, znalci však ve lhůtě 14 denní. Ježto pak napadené usnesení bylo doručeno stěžovateli dne 18. listopadu 1925, rekurs však podán byl dne 28. listopadu 1925, tedy po lhůtě 8 denní, byl jako opožděný odmítnut, což ostatně měl již ve smyslu §u 523 c. ř. s. učiniti prvý soudce.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Mylným jest názor stěžovatelův, že osmidenní lhůta rekursní, ustanovená v §u 65 ex. ř. platí jen pro strany a nikoli pro jiné osoby na řízení exekučním sůčastněné, že neplatí zejména pro znalce, který si stěžuje do usnesení exekučního soudu, jímž byly znalecké poplatky upraveny a že pro znalce platí podle §u 78 ex. ř. čtrnáctidenní lhůta rekursní, určená v §u 521 c. ř. s. Předpisy civilního řádu soudního o rekursu platí pro řízení exekuční jen potud, pokud v exekučním řádě není nic jiného nařízeno (§ 78 ex. ř.) a tam právě jest v §u 65 ex. ř. zvláštní předpis o lhůtě rekursní. Tato činí zpravidla 8 dni, pokud sám exekuční řád nic jiného neustanovil. Důvodem pro zkrácení lhůty rekursní byla zákonodárci snaha po urychlení exekučního řízení jako jest tomu na př. také v řízení nájemním (§ 575 c. ř. s.). Má-li býti tohoto cíle dosaženo, musí tato lhůta platiti pro všechny osoby na exekučním řízení súčastněné, tedy také pro znalce, neboť nelze připustiti, aby to které usnesení vůči stranám nabylo pravomoci již po 8mi dnech, ale vůči jiným osobám teprve po 14 dnech. Právem tedy odmítl rekursní soud rekurs znalcův, podaný až 10. dne po doručení napadeného usnesení, jako opožděný.
Citace:
č. 5830. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 447-448.