— Čís. 5821 —
403
Čís. 5821.
Lhůta §u 1162 d) obč. zák. platí jen, když došlo ku předčasnému propuštění a zrušení služebního poměru, třebas bezprávně, nikoliv však nedovoleně, totiž nikoliv proti vížícím předpisům zákonně platné služební smlouvy. Tak jest tomu, byl-li zaměstnanec propuštěn ze služby bez kárného nálezu, ač ho stanovy vyžadovaly.
(Rozh. ze dne 9. března 1926, R I 149/26). Žalobce, úředník žalované israelitské obce, byv dne 22. února 1923 dán na odpočinek, domáhal se žalobou ze dne 28. března 1924 placení služebních požitků. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, v jednání pokračoval a věc znovu rozhodl.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu mimo jiné z těchto
důvodů:
Právní názor nižších stolic o domnělé preklusi žalobního nároku uznati jest právně mylným. Oba nižší soudy staví pensionování žalobcovo, které se stalo, jak žalovaná strana sama přiznává, bez předchozího kárného řízení a bez předchozího nálezu, jenž jest dle stanov náboženské obce písm. c) §u 1 výslovně předepsán pro úředníky trvale ustanovené, na roveň předčasnému propuštění po rozumu §u 1162 b) obč. zák., leč neprávem. Stanovy náboženské společnosti tvoří v předpisech svých jednajících o osobách služebně u ni ustanovených služební smlouvu oboustranně závaznou. Je-li v těchto stanovách, jak nesporno, předepsáno, že trvale ustanovení úředníci obce, k nimž žalobce nesporně náleží, mohou býti nedobrovolně dáni do výslužby jen na základě kárného nálezu, vyneseného dle stanov žalované obce státně schválených, jest dání do výslužby právně účinným jakožto zrušení služebního poměru jen tehdy, stalo-li se v této předepsané formě. Nebyla-li tato forma, předepsaná stanovami, zachována, jest v tomto případě jednostranně předsevzatý úkon právně bezúčinným a: nemůže platně přivoditi zrušení služebního poměru. Lhůta §u 1162 d) obč. zák. platí tedy jen pro případy, v nichž došlo ku předčasnému propuštění a zrušení služebního poměru třeba bezprávně, nikoli však nedovoleně, totiž nikoliv proti vížícím předpisům zákonně platné služební smlouvy. Nároky, které žalobce uplatňuje, nejsou tedy odškodňovacími nároky po rozumu §u 1162 b) obč. zák., ježto služební poměr dlužno dle toho, co uvedeno, pokládati právně ještě za nezrušený, nýbrž jsou nároky ze služebního poměru, na nějž nazírati jest tak, že dosud nebyl zrušen způsobem právně účinným a v tom smyslu jsou též sporem uplatňovány.