— Čís. 5755 —
Čís. 5755.
Pro nárok z čeledního poměru jest přípustným pořad práva, třebas byl na soud vznesen před uplynutím 30 dnů po ukončení služebního poměru, jen když vyřízení soudní stalo se až po této lhůtě.
(Rozh. ze dne 16. února 1926, R I 129/26.)
Žalobkyně byla služkou u žalovaných. Služební poměr byl skončen dne 18. července 1925. Žalobou zadanou na soudě dne 16. srpna 1925 domáhala se žalobkyně na žalovaných zaplacení dlužné mzdy. Námitku nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice zamíl usnesením pojatým do rozsudku ze dne 5. listopadu 1925, jímž uznal podle žaloby. Odvolací soud vyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva a žalobu odmítl. Důvody: První soudce odmítl žalovanými vznesenou námitku nepřípustnosti pořadu práva, ač uznává, že žaloba byla podána předčasně, proto, že v den líčení byl soud příslušným, a, kdyby byl žalobu pro nepřípustnost pořadu práva odmítl, nebyl by již obecní — Čís. 5755 —
259
úřad příslušným а k rozhodnutí sporu příslušným byl jen soud dle § 38 čeledního řádu. Než tomuto právnímu názoru prvého soudu nelze přisvědčiti. Nemůže býti pochyby o tom, že dle §u 39 čeledního řádu v den podání žaloby, t. j. v den 16. srpna 1925 byl k rozhodnutí tohoto čeledního sporu příslušným obecní starosta v T. nikoliv soud, ana žalobkyně v žalobě ani netvrdí, že spor ten na starostu napřed vznesla k rozhodnutí a že on odmítl rozhodovati. Jest nesporno mezi stranami, že čelední poměr přestal dnem 18. července 1925. Byla tedy žaloba na soud podána ještě před uplynutím lhůty 30denní v §u 39 čeledního řádu stanovené. O tom, zda jest soud příslušným, rozhoduje den podání žaloby ve smyslu §§ 29, 41, 42 a 43 j. n., neboť, není-li v den podání k projednávání o této žalobě příslušným, musí ji odmítnouti pro nepříslušnost (pro nepřípustnost pořadu práva). Ve smyslu §u 104 j. n. jedná se tu o nezhojitelnou vadu, neboť tato právní rozepře v den podání žaloby nemohla ani souhlasnou vůlí stran býti projednávána před okresním soudem, ježto pořad práva o této žalobě byl vyloučen. Ta okolnost, že by byl « příslušným soud později, jest tu zhola nerozhodnou. K této nepřípustnosti pořadu práva dle §u 240 třetí odstave c. ř. s. měl prvý soud z moci úřední přihlížeti, což se ovšem nestalo. Bylo tu tedy projednáváno a rozhodnuto o žalobě, nepatřící na pořad práva, což má za následek zmatečnost rozsudku i předchozího řízení dle §u 477 čís. 6 c. ř. s.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, zamítající námitku nepřípustnosti pořadu práva a uložil odvolacímu soudu, by jednal po zákonu o odvolání.
Důvody:
Rekurs jest oprávněn. Pravda ovšem, že v den podání žaloby, t. j. 16. srpna 1925, jenž byl 29. dnem po zrušení čeledního poměru (18. července 1925) nepatřila sporná věc, týkající se rozepře z poměru čeledního, ještě na pořad práva; po uplynutí této lhůty, tedy druhý den na to, náležela však výhradně jen na pořad práva. Vyřídil-li tedy první soudce dnem 31. srpna 1925, kdy byl již nastal pořad práva, žalobu, ustanoviv o ní ústní jednání, jednal správně po zákonu, neboť, přikazuje-li zákon v §u 42 j. n., že k nepřípustnosti pořadu práva jest hleděti v každé, době řízení, myslí tím na případy, kdy tato právní závada nadále trvá. Přestala-li nepřípustnost pořadu uplynutím zákonné lhůty sama sebou a nastala-li naopak výlučná příslušnost soudu, bylo by bývalo bezduchým formalismem odmítati žalobu proto, že v den jejího podání nebyl ještě pořad práva dovolen, a to formalismem, který v zákoně nemá opory. Základní omyl rekursního soudu záleží právě .v tom, že béře den podání žaloby za rozhodný a míní, že původní nepřípustnost pořadu práva působí z tohoto dne ex tunc nadále. Tento názor jeho nelze nikterak vyvoditi ze zákonných míst jím uvedených, zejména nikoli z §§ 29 a 41 j. n. Právem proto soud první stolice nedbal této teprve při druhém ústním jednání ze dne 14. října 1925 uplatněné námitky a zamítl ji jako neodůvodněnou, ježto předčasné podání žaloby na soud zůstalo beze všeho vlivu na zákonnost řízení, když nepřípustnost pořadu práva ještě před prvním soudním úkonem v této věci přestala. Vyhověv na rekurs žalovaných této námitce, nejednal odvolací soud ve shodě se zákonem, poukaz odůvodnění napadeného usnesení na § 477 čís. 6 c. ř. s. jest nevhodným, neboť zmatečnost dle tohoto zákonného předpisu jest tu jen tehdy, bylo-li uznáno o věci na pořad práva nepatřící.