— Čís. 5889 —
543
Čís. 5889.
Byla-li podána neúplná žalobní odpověď, obsahující pouze všeobecné popření žalobního děje s návrhem, by byla žaloba zamítnuta, nelze vynésti rozsudek pro zmeškání.
(Rozh. ze dne 30. března 1926, R I 226/26.)
V řízení o žalobě, zadané na sborovém soudě prvé stolice, byla při prvém roku určena žalované lhůta k žalobní odpovědi do 5. října 1925, jež byla později prodloužena do 12. listopadu 1925. Dne 10. listopadu 1925 podala žalovaná k soudu žádost o další prodloužení lhůty a v ní ke konci uvedla: »Pro případ, že by žádosti této vyhověno býti nemělo, budiž spis tento považován za žalobní odpověď, kterou veškeré tvrzení žaloby popíráme a navrhujeme její zamítnutí a odsouzení žalující strany ku náhradě útrat sporu do 14 dnů pod exekucí.« Soud toto opětné prodloužení lhůty k žalobní odpovědi nepovolil a ustanovil rok k ústnímu jednání na den 4. prosince 1925, před nímž žalovaná strana podala dne 2. prosince 1925 přípravný spis se svými námitkami proti žalobě. Žalobce navrhl při tomto roku vydání rozsudku pro zmeškání, ježto žalobní odpověď nebyla podána včas. Procesní soud prvé stolice návrhu vyhověl a uznal rozsudkem pro zmeškání podle žaloby. Důvody: Podání žalované ze dne 10. listopadu 1925 nevyhovuje — Čís. 5889 —
předpisům § 76 a 78 c. ř. s. o přípravných spisech, neboť neobsahuje ani stručného a zhuštěného vysvětlení stavu věci se stanoviska strany žalované ani věcného vyjádření se o skutkových tvrzeních strany žalující a o důkazech o nich nabídnutých ani vlastních protidůkazů a obmezuje se na paušální popření žaloby, ačkoli, jak z pozdějšího přípravného spisu vidno, žalovaná strana ve sporu nikterak se na toto paušální popření obmeziti nemínila a chce tvrditi a dokazovati skutečnosti žalobní nárok vyvracející. Poněvadž tedy podání strany žalované před uplynutím stanovené lhůty k zodpovědění žaloby soudu předložené nemá náležitosti pro žalobní odpověď zákonem předepsané, nelze je za žalobní odpověď ve smyslu zákona pokládati a je tudíž žalobcem učiněný návrh na vydání rozsudku pro zmeškání žalobní odpovědi odůvodněným. Při tom je naprosto nerozhodným a nemůže býti žalobcovu právu, navrhnouti vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu §u 398 c. ř. s. na újmu, že předseda senátu podání svrchu zmíněné snad za žalobní odpověď pokládal a ústní jednání nařídil, neboť tím zákonu nevyhovující a tudíž vadné podání nestalo se bezvadným a zákonu vyhovujícím. Nepřekáží vydání rozsudku pro zmeškání ani přijetí přípravného spisu ze dne 2. prosince 1925, které sice má náležitosti žalobní odpovědi, ale jsouc podáno již po době k zodpovězení žaloby poskytnuté včasnou žalobní odpověď nahraditi nemůže, a tudíž dále v úvahu vůbec nepřichází. Strana žalovaná mohla by ovšem ve smyslu § 258 c. ř. s. svou žalobní odpověď před početím ústního jednání přípravným spisem ještě doplniti, avšak to předpokládá, že žalobu již v určené lhůtě ve formě zákonem předepsané zodpověděla, případně, že strana žalující z nezachování příslušných předpisů nevyvodila dalších důsledků a do ústního jednání meritorně se pustila, jinak znamená takovéto počínání si strany žalované zřejmé obcházení zákona umožňující jí překročení a svémocné prodloužení lhůty soudem k zodpovězení žaloby poskytnuté a znemožňující jak soudu tak odpůrci řádnou přípravu k ústnímu jednání, jež je právě účelem a smyslem t. zv. spisů přípravných. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, dále ve věci po zákonu jednal. Důvody: Nesprávnost právního stanoviska prvého soudu jest doložena zásadou § 179 c. ř. s. a ustanovením § 258 c. ř. s., podle nichž mohou strany doplniti skutkový děj až do konce ústního jednání a do započetí tohoto mohou tak učiniti přípravným spisem. Těmito zákonnými předpisy je zřetelně pamatováno i na případ, že žalované straně není možno, by ve lhůtě mohla vyhověti předpisům § 243, 76 a 78 c. ř. s. o obsahu přípravného spisu, jímž podává odpověď na žalobu. Když tedy v projednávaném sporu žalovaná v žádosti za další lhůtu k odpovědi na žalobu uvedla, proč té doby nemůže vyhověti předpisům právě zmíněným a pro případ, že jí k tomu žádaná lhůta povolena nebude, označila týž přípravný spis za žalobní odpověď, veškeré tvrzení žaloby v něm popřela a navrhla zamítnutí žaloby a odsouzeni žalobce k náhradě útrat sporu, vyhověla tím předpisu § 243 c. ř. s. Zabránilať žalovaná i tímto pouhým popřením skutkového děje žalobního, by byl přijat za pravdivý a donutila tak žalobce k důkazu skutečností jím tvrzených, což v případě nezdaru důkazu toho mohlo vésti i k zamítnutí žaloby. — Čís. 5889 —
545
Zde však nezůstalo při pouhém popření, neboť žalovaná podala včas přípravný spis, podle § 258 c. ř. s. přípustný, v němž žalobní odpověď doplnila a vyhověla tak úplně a včas předpisům § 243, 76 a 78 c. ř. s. Nebylo tudíž podle § 398 c. ř. s. důvodu, aby byl vydán rozsudek pro zmeškání a dlužno proto přisvědčiti odvolatelce, že je rozsudek ten zmatečným podle § 477 č. 4 c. ř. s. a vyhověti odvolání jak se stalo (§ 478 druhý odstavec c. ř. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Dle §u 243 c. ř. s. má se žalobní odpověď státi přípravným spisem ve lhůtě ustanovené soudcem první rok řídícím. Dle §u 78 c. ř. s. má přípravný spis obsahovati: 1. návrhy, jež zamýšlí strana činiti při ústním jednání; 2. vylíčení skutkových poměrů, odpovídající předpisu § 76 c. ř. s., na něž chce se strana odvolati při ústním líčení k odůvodnění svých návrhů nebo ku potření návrhů odpůrcových, jakož i udání důkazů, kterých chce použiti strana při jednání k dovodění pravdivosti svých vlastních tvrzení neb k vyvrácení skutkových tvrzení odpůrcových; 3. dle povahy věci prohlášení o pravdivosti, správnosti a úplnosti skutkových přednesů odpůrcových, obsažených v předchozím spise a o přípustnosti důkazů odpůrcem naznačených. Nepodá-li žalovaná strana žalobní odpovědi včas, stihnou ji následky §u 398 c. ř. s., odpověď opožděná bude z moci úřední odmítnuta а k návrhu žalobcově bude proti ní vynesen rozsudek pro zmeškání. Případ, že by žalovaná strana sice podala žalobní odpověď včas, avšak, že by tato nevyhovovala úplně náležitostem §u 78 c. ř. s., není v zákoně řešen. Civilní řád soudní neobsahuje žádné sankce na částečný nedostatek náležitostí § 78 c. ř. s. V souzeném případě vyhověla žalovaná strana pouze předpisu čís. 1 § 78 c. ř. s. návrhem, aby žaloba byla zamítnuta, když byla před tím povšechně popřela údaje žalobní. Byla tedy podána žalobní odpověď, byť i neúplná, a tím již uchránila se žalovaná strana před následky zmeškání, které by ji jinak byly stihly dle §u 398 c. ř. s.; neboť předpis tento stíhá zmeškáním pouze nepodání odpovědi vůbec, nikoli též podání odpovědi nenáležitě vypravené. Dle §§ů 179 a 258 c. ř. s. mohla strana doplniti údaje žalobní odpovědi, a právem tudíž tak žalovaná strana učinila, ovšem jest věcí prvního soudu, by posoudil dle §§ů 142, 44 a 49 prvý odstavec c. ř. s., zda tento opožděný přednes mohl se státi již dříve v žalobní odpovědi, zda jeho důsledkem bylo odročení jednání a zda by vzhledem k tomu neměla býti žalované straně neb jejímu zástupci uložena náhrada útrat průtahem tím způsobená. Po případě bude věcí soudu, by uvažoval, zda zřejmý průtah nebyl přivoděn úmyslně a neměl snad v zápětí značné zdržení sporu, ve kterémž případě by mohl soud přednes takto opožděný jako nepřípustný odmítnouti z moci úřední po rozumu §u 179 c. ř. s. Nedá se upříti, že lze postupem, jaký zachovala strana žalovaná obcházeti předpisy c. ř. s. o neprodlužitelnosti lhůty k žalobní odpovědi, než náprava v tom směru může se státi pouze cestou zákonodárnou, c. ř. s. neskýtá k nápravě v tomto směru prostředku účinného. Poukaz rekursu, že popření děje žalobního při prvním roku neodvracuje nikterak možnost zmeškání, nebude-li žalobní odpověď podána včas, není případným, neboť není předpisu, že by žalovaná strana měla popříti děj žalobní při prvním roku, naopak jest přednes ten vzhledem k předpisu §u 239 c. ř. s. z prvního roku vyloučen a proto nemá, i když se stal, účinku.