— Čís. 5764 —
286
Čís. 5764.
Nedělitelnou jest nemovitost po rozumu §u 830 obč. zák. i tehdy, není-li fysické dělení proveditelno bez přestaveb poměrně nákladných. Pro posouzení včasnosti ve smyslu §u 830 obč. zák. nerozhodují osobní poměry spoluvlastníků a z nich snad vyplývající škoda neb újma, nýbrž objektivní poměry věci samé se týkající a na ni účinkující.
(Rozh. ze dne 16. února 1926, Rv II 825/25.)
Proti žalobě o zrušení spoluvlastnictví k domu namítl žalovaný, že lze dům rozděliti bez velkých nákladů a že není proto důvodů, by byl domek dražbou prodán a výtěžek rozdělen. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Odvolací důvod nesprávného posouzení po stránce právní není opodstatněn. V §§ 841 a 843 obč. zák. má zákon na mysli dělení, které lze hladce bez nákladných přestaveb provésti. Pakli však dělení není jinak možným než provedením četných novostaveb, jichž provedení jde do několika tisíc korun, není to již dělením, jež má zákon za přípustné. Nehledíc k tomu nelze při rozhodování sporu bráti zřetel slibům žalovaného, že děleni na své útraty provede, a není tu záruky, že je žalovaný i s to, by takovémuto závazku dostál. Na nynější bytovou nouzi rovněž nelze bráti zřetel, protože tento poměr už trvá po léta a pravděpodobně v dohledné době se nenapraví. Třebaže zákon v §u 830 obč. zák. stanoví, že nelze požadovati zrušení společenství v nevčas а k neprospěchu ostatních podílníků, mohou tu přijití v úvahu jen okolnosti přechodné, které v dozírné době mohou se pozměniti a pominouti, což o bytové nouzi nelze předpokládati.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce posoudil odvolací soud věc správně. Nedělitelnou jest věc po rozumu §u 830 obč. zák. i tehdy, není-li fysické dělení proveditelno bez přestaveb poměrně nákladných. Se stanoviska stavební techniky bylo by lze téměř každý dům rozděliti provedením účelných přestaveb ve dva menší domy. Ale to samo o sobě nepadá na váhu. V případě, o nějž jde, má dům cenu 23000 Kč a náklady na přestavby v rozsudku prvé stolice uvedené činily by 3650 Kč, tudíž více než 15%, což zajisté jest nákladem nepoměrným. Jest ovšem pravda, že dovolatel v prvé stolici prohlásil, že ponese sám náklady na fysické dělení, ale vůči tomu správně poukazuje odvolací soud k tomu, že není záruky, že žalovaný jest s to, aby takovému závazku dostál. Oba soudové nižších stolic poukazují k tomu, že by i žalobce po rozdělení musil prováděti úpravy ve své polovici na vlastní útraty značným nákladem. Není tedy v tomto případě fysické dělení domku — i když by se předpokládalo, že by příslušný stavební úřad k zamýšlenému dělení svolil, což vůbec nebylo vzato na přetřes, — přípustným, a netřeba se ještě obírati otázkou, zda by některý z dílců vznikajících při dělení byl způsobilým, aby jeho přídělem mohl býti žalobce prohlášen za uspokojena po rozumu §u 841 obč. zák. Dovolatel vytýká též, že rozdělení spoluvlastnictví by bylo nevčasné, ježto by on vzhledem k ochraně nájemníků nemohl nalézti náhradní byt. Avšak, jak již ve více rozhodnutích vysloveno (čís. 101, 1438, 2960, 4553 sb. n. s.), pro posouzení včasnosti dle §u 830 obč. zák. nerozhodují osobní poměry spoluvlastníků a z nich vyplývající škoda neb újma, nýbrž rozhodují objektivní poměry věci samé se týkající a na ni účinkující. Proto újma hrozící dovolateli ztrátou bytu a otázka, kdy nouze bytová pomine, nepřichází tu v úvahu.