— Čís. 5666 —
93
Čís. 5666.
Narodilo-li se dítě po 300 dnech po manželově úmrtí, platí domněnka, že dítě jest nemanželským. Lhostejno, že dítě bylo zapsáno do matriky jako manželské. Uznal-li nemanželský otec v tomto případě otcovství, není třeba, by bylo zjišťováno zvláštním sporem aniž, by bylo vyčkáno vyřízení žádosti matky za opravu matriky.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1926, R I 19/26.)
Jan B. doznal, že souložil s nemanželskou matkou v kritické době, a nepopřel otcovství k dítěti narozenému dne 25. června 1917, platil z počátku výživné, později však se je zdráhal platiti jen proto, že dítě bylo zapsáno v matrice jako manželské dítě Jana H-a, manžela nemanželské matky, jenž zemřel dne 30. března 1916. Žádosti poručníka dítěte o placení výživného bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Vytýkané zmatečnosti tu není. Nesporno jest, že nezletilé dítě Jan, narozené dne 25. června 1917, bylo zapsáno do matriky narozených jako manželské dítě manželů Jana a Josefa H-ových, této rozené S-ové, proto, že ani faráři a dle jeho zprávy podané soudu ani manželce nebylo známo, že manželství zmíněných manželů bylo smrtí Jana H-a, dne 30. března 1916 nastalou, rozloučeno. Bylo tudíž dítě narozeno v době po úmrtí manžela 300 dnů daleko převyšující a tu podle §u 156 obč. zák. a contr. vyplývá, že domněnka, že toto dítě bylo zrozeno mimo manželství, nastala ihned a nebylo by třeba v případě, že by se bylo při křtu o rozloučení manželství vědělo, žádného zákroku, by dítě bylo soudem za nemanželské prohlášeno. Jest nyní řešiti otázku, nastala-li na tomto stavu dítěte nějaká změna tím, že bylo do matriky zapsáno jako manželské. Zápisem tímto nebyla ta skutečnost, že dítě bylo teprve po smrti manžela počato a tudíž dávno po uplynutí lhůty § 138 obč. zák. narozeno, odstraněna, naopak dítě bylo považovati po samém zákonu za zrozeno mimo manželství a tento rodinný stav dítěte zůstal netknut i zmíněným zápisem do matriky, jenž se stal v dobré víře a v neznalosti změn nastalých daleko před narozením dítěte. Netřeba tu, by bylo zvláštním sporem zjištěno nemanželské zrození, když.není ani nemanželským otcem bráno v odpor, vždyť tento nejen že uznal otcovství, nýbrž i platil na dítě — nyní však svou povinnost k výživě odsunuje na dobu, až bude nezletilý Jan H-a v matrice narozených zapsán za dítě nemanželské. V tom, že rekursní soud vycházeje z ustanoveni zákonných — jsou to §§ 138, 155, 156 obč. zák. — došel k názoru, že nezl. Jan H-a jest nemanželským synem stěžovatele, aniž vyčkal vyřízení žádosti matky za opravu matriky narozených, nedopustil se porušení zákona a postup jeho není nikterak zmatečným.