— Čís. 5874 —
Čís. 5874.
Předpis §u 87 a) j. n. jest obmezen na pohledávky z kupních smluv a nelze jej vztahovati i na poměr komitenta ku komisionári a na nároky z poměru komisionářského.
(Rozh. ze dne 23. března 1926, R II 17/26.)
Žalobu o zaplacení za zboží, jež bylo dáno žalovanému do komise, odůvodnil žalobce co do místní příslušnosti předpisem §u 87 a) j. n. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl. Důvody: Žalobce tvrdí, že při uplatnění sudiště podle §u 87 a) j. n. jest lhostejno, zda se jedná o zboží na pevný účet dodané či o zboží do komise dané, kterémužto názoru se soud připojil a vzal též za prokázáno, že i ostatní předpoklady pro založení příslušnosti tohoto soudu dle §u 87 a) j. n. jsou zjištěny. Rekursní soud vyhověl námitce místní nepříslušnosti a odmítl žalobu. Důvody: Právnímu názoru prvého soudu1 nelze vzhledem k doslovu §u 87 a) j. n. přisvědčiti. Ustanovení §u 87 a) j. n. praví doslova: »Proti obchodníkům mohou protokolovaní obchodníci pro své pohledávky z prodeje, k němuž došlo v oboru jejich obchodu, žalovati.« Žádá se tudíž výslovně v ustanovení tom k založení sudiště, by pohledávka, o kterou jde, vzešla z prodeje. Jak ze žaloby samé, tak i z předložených komisních účtů a výtahů o komisních dodávkách, jakož i z dopisu žalující strany ze dne 25. června 1925 jest patrno, že dala žalující strana žalovanému zboží výslovně do komise. Následkem toho nejde v tomto případě o pohledávku z prodeje zboží, nýbrž o pohledávku za zboží do komise dané a z toho důvodu nemůže strana žalující uplatňovati sudiště ve smyslu §u 87 a) j. n., byť i ostatní podmínky tohoto ustanovení byly splněny. Vždyť § 87 a) j. n. obsahuje ustanovení výjimečné a proto dlužno je vykládati restriktivně a nikoli extensivně. Pojem slov »pohledávky z prodeje« v §u 87 a) j. n. nelze vykládati jinak, než že zákonodárce měl na mysli prodej zboží na pevný účet a nikoliv dání zboží do komise. To plyne ostatně již ze samého pojmu »do komise«. Neboť pojem tento obsahuje svěření věcí třeba i za účelem jich prodeje, neznačí však prodej ve smyslu všeobecném a obchodním. Poněvadž tedy v tomto případě nejde o pohledávku z prodeje zboží, nýbrž o pohledávku za zboží do komise dané, nemůže býti založeno sudiště podle §u 87 a) j. n.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Právnímu názoru rekursního soudu, že předpis §u 87 a) j. n. jest omezen na pohledávky z kupních smluv a že nelze jej extensivně vykládati a vztahovati i na poměr komitenta ku komisionáři a na nároky na poměru komisionářském založené, jest plně přisvědčiti a stačí stěžovatele odkázati na výstižné důvody napadeného usnesení. Stěžovatelka uplatňuje jednotnou pohledávku plynoucí prý celkem z 10 obchodů a tvrdí, že »většinou« šlo o obchod na plnou objednávku. Tedy již sama připouští, že nejde o pohledávku jen z kupních smluv plynoucí, a již to stačí, že nemůže býti žalovanému vnuceno sudiště §u 87 a) j. n., které se vztahovati může výlučně jen na pohledávky z kupních smluv. K vývodům stěžovatelčiným se ještě podotýká, že rozhodnutí čís. 1736 a 2409 sb. n. s. se touto otázkou vůbec neobírají.