— Čís. 5994 —
743
Čís. 5994.
Politická strana není právnickou osobou. Závazky, jež v jejím zájmu podstupují fysické osoby, postihují dle všeobecných zásad soukromého práva jenom je.
(Rozh. ze dne 4. května 1926, R I 102/26.)
Žalující, knihtiskařská firma, domáhala se na žalovaném předsedovi výkonného výboru politické strany zaplacení za vydávání časopisu. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
V otázce, zda jednáním žalovaného byla přímo zavázána jeho politická strana, pokud se týče její výkonný výbor jako samostatný právní podmět, sdílí dovolací soud právní názor nižších soudů, že politická strana není takovýmto podmětem majetkových práv, zejména, že není právnickou osobou. Není tu ani korporace, t. j. jednoty osob se jměním, které nikomu nenáležejíc, má sloužiti výhradně k účelům spolkovým, ani neosobního jmění účelového, které zákon uznává jako samostatný podmět práv a závazků. Byť i politická strana jako celek měla význam s hlediska práva veřejného, nelze jí přiznati právní subjektivitu v oboru práva soukromého. Pak ale závazky, jež v jejím zájmu podstupují osoby fysické, postihují dle všeobecných zásad soukromého práva jenom je, neboť nemohly jednati jinak, než na svůj vrub, když strana není právním podmětem. Bezpečnost právního obchodu (styku) vyžaduje, by byly z takovýchto svých jednání právi. V tomto případě jest to žalovaný, který dle toho, co bylo svrchu uvedeno, jednal za svou politickou stranu. Jak se vypořádá s ostatními členy strany, jest otázkou jich vnitřního poměru.