— Čís. 5779 —
321
Čís. 5779.
»Odložení« řízení není »zrušením« ve smyslu třetího odstavce §u 285 ex. ř.
K nárokům vymáhajících věřitelů, kteří nezrušili prodejové řízení, jest hleděti z moci úřední.
(Rozh. ze dne 23. února 1926, R I 108/26.)
Rozvrhuje výtěžek za exekučně prodané nemovitosti nepřikázal soud prvé stolice ničeho vymáhající včřitelce na její pohledávku, ježto věřitelka neučinila ani ústní ani písemné přihlášky, ačkoliv následkem podané žaloby oposiční a žaloby excisní až do pravoplatného rozhodnutí těchto sporů bylo řízení exekuční a tedy i řízení prodejové zastaveno, čímž se vymáhající věřitelka stala pouhou zástavní věřitelkou a bylo proto podle §u 285 ex. ř. třeba, by učinila přihlášku své pohledávky, protože z úřední moci k ní nemohlo býti přihlíženo. Rekursní soud přikázal čistý dražební výtěžek vymáhající věřitelce na částečnou úhradu její pohledávky. Důvody: Byla-li stěžovatelce povolená exekuce usnesením soudu následkem podané žaloby excindační a žaloby oposiční proti dlužnici odložena, nelze tento dočasný odklad exekuce, stavší se proti vůli vymáhající věřitelky považovati za dodatečné zastavení prodejového řízení, jaké má na mysli ustanovení §u 285 poslední odstavec ex. ř. ve znění novely ze dne 1. června 1914, čís. 118 ř. zák., neboť povolením odkladu exekuce toliko na jmenovanou vymáhající věřitelku omezeného, byla táž sice dočasně z exekučního a prodejového řízení, které si vymohla, vyřazena, nepřestala však býti vymáhající věřitelkou. Došlo-li pak k exekučnímu prodeji svršků, pro vykonatelné pohledávání stěžovatelky zabavených, následkem návrhů jiných vymáhajících věřitelů, ať již v zahájeném prodejovém řízení dále pokračovali nebo sobě nové prodejové řízení vymohli, měl soud prvé stolice ve smyslu ustanovení §u 285 poslední odstavec ex. ř. při rozvrhu výtěžku z prodeje zabavených svršků k nároku stěžovatelky z moci úřední přihlížeti, byť i tato svůj nárok z exekučních spisů patrný k rozvrhovému roku zvláště nepřihlásila.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Vývody dovolacího rekursu nejsou s to, aby vyvrátily správné, zákonu a stavu věci odpovídající důvody napadeného usnesení. Třeba zdůrazniti, že prodejové řízení v E 205/25 nebylo vůbec zrušeno (zastaveno), jak dovolatelka uvádí, nýbrž toliko odloženo v důsledcích žaloby С II 32/25, podané Františkem Č-em na vymáhající Věřitelku Pavlu T-ovou, kterýžto spor je od 18. března 1925 v klidu. Odložení prodejového řízení až do právoplatného zakončení sporu С II 32/25 nenastalo tedy k návrhu vymáhající věřitelky. Na této okolnosti však záleží, neboť po rozumu výnosu min. sprav, ze dne 2. června 1914, čís. 43 m. Věstníku k § 285 ex. ř. vyjadřuje se §em 285 třetí odstavec ex. ř., že k nárokům vymáhajících věřitelů, kteří prodejové řízení zrušili, se hleděti má při rozvrhu nejvyššího podání jen tehdy, byly-li přihlášeny. Úsudek z opaku nasvědčuje tedy tomu, že jest z moci úřední, zřetel vzíti k nárokům oněch vymáhajících věřitelů, kteří nezrušili prodejové řízení.