— Čís. 5812 —
Čís. 5812.
Právo (vydatele) vyplniti blankosměnku, přechází s blankosměnkou na její nabyvatele.
(Rozh. ze dne 4. března 1926, Rv I 251/26.)
Procesní soud prvé stolice vyhověl námitkám žalovaného proti směnečnému platebnímu příkazu a směnečný platební příkaz zrušil. Odvolací soud ponechal směnečný platební příkaz v platnosti.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Oprávněna jest výtka, že odvolací soud nesprávně posoudil věc po stránce právní (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Nižší soudy zjistily, že směnečnou sumu 4000 Kč zapůjčila žalovaným zemřelá manželka žalobcova Marie S-ová; že žalovaní prostřednictvím Josefy S-ové odevzdali směnečný blanket, opatřený jejich akcepty, Marii S-ové a ji zmocnili k vyplnění směnky; že Marie S-ová v době svého úmrtí měla směnečný blanket ve svém držení; — a že nevyplněná směnka byla právoplatně pojata do pozůstalostního inventáře. Marie S-ová nepoužila práva, vyplniti směnku a opatřiti ji podpisem svým jako vydatelky. Ale toto právo nezaniklo jejím úmrtím, jak prvý soud se domníval, neboť není právo ryze osobní, lpící na osobě oprávněného, nýbrž jest to samostatné a neodvolatelné, zděditelné a převoditelné právo majetkové, záležející v oprávnění, vyplněním mezer směnečného blanketu dohotoviti platnou směnku a uplatniti práva z blankopodpisu (sr. Grünhut Wechselrecht 1/446). Toto právo mohlo tedy beze všeho přejíti na třetího nabyvatele podepsaného směnečného blanketu jakožto nositele dotyčného práva, zejména i na žalobce. Ovšem musilo se nabytí státi způsobem řádným a platným, — buďto posloupností universální (dědictvím) nebo posloupností singulární (smlouvou). První způsob nabytí nepřichází tu v úvahu, neboť — nehledíc k tomu, že žalobce jest jen z polovice, dědicem po Marii S-ové, jest nesporno, že nevyplněná směnka, ač původně byla pojata do pozůstalostního inventáře, později z něho byla vyloučena a pozůstalost ohledně ní nebyla projednána. Odvolací soud má za to, že se převod onoho práva na žalobce stal posloupností singulární, totiž dohodou ze dne 4. května 1925 mezi účastníky pozůstalosti Marie S-ové. V dalším dovodil dovolací soud, že tato dohoda jest bezúčinnou.