— Čís. 5907 —
582
Čís. 5907.
Věcné oprávnění ku sporu jest otázkou hmotného práva, k níž, pokud zákon jinak nestanoví, nelze hleděti z úřadu. Stalo-li se přece tak, jde o nesprávné právní posouzení.
Na užívání bytu služebního po skončení služebního poměru nevztahuje se ochrana nájemců.

(Rozh. ze dne 31. března 1926, Rv I 402/26)
Žalobě, jíž domáhala se žalující obec na bývalém školníku vyklizení služebního bytu, bylo procesním soudem prvé stolice vyhověno, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu. Důvody:
Dovolání, uplatňující dovolací důvody §u 503 čís. 3 a 4, v pravdě jen dovolací důvod §u 503 čís. 4 c. ř. s., jest opodstatněno. Odvolací soud nepředpokládá proti spisům, že žalovaná strana vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace, ve kterémžto případě ovsem by se byl octl v rozporu se spisy ve smyslu §u 503 čís. 3 c. ř. s., nýbrž poukázal výslovně k tomu, že námitka ve směru tom vznesena nebyla, ale obíral se touto otázkou z moci úřední, jsa toho mínění, že k věcné legitimaci stran jest hledčti z úřední povinnosti. Názor tento jest mylný, neboť otázka věcné legitimace jest otázkou hmotného práva, již, pokud zákon nic jiného nestanoví (§§ 155—157 c. ř. s.), v protivě k procesní způsobilosti stran, k jejímuž nedostatku podle §u 6 c. ř. s. dlužno hleděti v každém období právní rozepře z úřední povinnosti, nelze zkoumati z úřední moci, nýbrž toliko, když nedostatek věcné legitimace stranou byl namítán, a to v prvé stolici, jinak by k námitce této vzhledem k zákazu novot v opravném řízení nebylo lze hleděti (sb. n. s. 1594). V důsledku tohoto omylu odvolací soud mylně posoudil věc po stránce právní (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), když přes to, že nedostatek oprávnění žalující obce k žalobě nebyl namítán, zamítl žalobu z důvodu, že žalobkyni této legitimace se nedostává a že by správně žalovati mohla jen místní školní obec, které přísluší disposice ohledně školní budovy, byť i majitelkou její byla žalobkyně. Jinak jest žaloba. odůvodněna, poněvadž jde o byt naturální (služební), na nějž ochrana nájemců se nevztahuje, a žalovaný ukončením služebního poměru dne 30. září 1925 pozbyl právního důvodu byt nadále užívati (sb. n. s. 1586). Užívá-lí však žalovaný bytu bez právního důvodu, jest oprávněna majitelka domu žádati na něm, by byt vyklidil a žalobkyni odevzdal.
Citace:
č. 5907. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 610-611.