— Čís. 6116 —
Čís. 6116.
Při posuzování, zda jest dovolání vzhledem k §u 502, třetí odstavec, c. ř. s. přípustno, lze přihlížeti jen k tomu předmětu sporu, jejž strana vznáší k rozhodnutí na třetí stolici.
(Rozh. ze dne 10. června 1926, Rv I 32/26.)
V řízení o žalobě o náhradu škody odmítl Nejvyšší soud dovolání obou stran.
Důvody:
Obě strany napadají rozsudek soudu odvolacího z dovolacích důvodů §u 503 čís. 2 až 4 c. ř. s., žalovaný potud, pokud byl odsouzen zaplatiti žalobci 1620 Kč 50 h s přísl., žalobce pak potud, pokud mu soudem odvolacím nebyla přiznána částka 3241 Kč s přísl., nýbrž jen její polovice tedy 1620 Kč 50 h s přísl. Za tohoto stavu věci jest se především zabývati otázkou přípustnosti dovolání stran. Podle spisů omezil žalobce v prvé stolici své původní žádání o přisouzení 20000 Kč bolestného, 1520 Kč za léčení, 33 Kč za věcnou škodu, 300 Kč za ušlý výdělek a 30000 Kč za zmenšenou výdělečnou schopnost na 10000 Kč bolestného, 1208 Kč za léčení a 33 Kč za věcnou škodu. Ostatních nároků se vzdal. Soud prvé stolice stanovil škodu žalobci z úrazu vzniklou na 2000 Kč bolestného, 1208 Kč za léčení a 33 Kč za věcnou škodu, celkem tedy 3241 Kč. Z toho přisoudil žalobci jen polovici 1620 Kč 50 h, došed k přesvědčení, že na úrazu mají obě strany vinu stejným dílem. Ohledně dále požadovaných 9620 Kč 50 h s přísl. byla žaloba soudem prvé stolice zamítnuta. Z tohoto rozsudku odvolaly se obě strany a vedlejší intervenientka žalobcova. Žalobce a vedlejší jeho intervenientka uznali v odvolání bolestné, v prvé stolici požadované částkou 10000 Kč, — Čís. 6116 —
979
přiměřené penízem 5000 Kč a domáhali se v odvolání toho, by bylo žalobci přiznáno celkem 6241 Kč, totiž na bolestném 5000 Kč, léčebné 1208 Kč a věcná škoda 33 Kč, poněvadž na úrazu viny nemá. Za tohoto stavu věci byl předmět sporu, o němž soud odvolací k odvolání žalobce a vedlejší intervenientky rozhodoval, snížen na 4620 Kč 50 h s přísl., ježto částka 1620 Kč 50 h žalobci soudem prvé stolice již byla přiznána. Žalovaný domáhal se v řízení odvolacím toho, by byla žaloba zamítnuta také ohledně částky 1620 Kč 50 h s přísl., přisouzené žalobci soudem prvé stolice, poněvadž dle jeho mínění nezavinil úrazu žalobce. Soud odvolací nevyhověl žádnému z těchto odvolání a rozsudek soudu prvé stolice v plném znění potvrdil. Tím staly se přísudek 1620 Kč 50 h s přísl. žalobci jakož i zamítnutí žaloby ohledně částky 1620 Kč 50 h s přísl. právoplatným, poněvadž šlo o částky pod 2000 Kč (§ 502 třetí odstavec c. ř. s.). Proti tomuto rozsudku soudu odvolacího podaly zase obě strany dovolání, vedlejší intervenientka žalobcova dovolání nepodala. Žalobce dle obsahu dovolání a dovolacího návrhu spokojuje se s bolestným, nižšími soudy souhlasně na 2000 Kč stanoveným, a domáhá se kromě 1620 Kč 50 h s přísl. nižšími soudy souhlasně mu přiznaných ještě přisouzení dalších 1620 Kč 50 h s přísl. jakožto druhé polovice škody stanovené nižšími soudy souhlasně na 3241 Kč s přísl. Žalovaný navrhuje v dovolání, jak již v řízení odvolacím učinil, aby žaloba byla zamítnuta také ohledně částky 1620 Kč 50 h s přísl., přiznané žalobci souhlasnými rozsudky nižších soudů. Za tohoto stavu nedosahuje peníz, o kterém soud dovolací má rozhodovati, v žádném případě 2000 Kč a jeví se proto dovolání obou stran po rozumu §u 502 odst. 3 c. ř. s. nepřípustným. Dovolání žalovaného jest nepřípustné, protože již částka, o níž k jeho odvolání soud odvolací rozhodoval, nepřesahovala 2000 Kč. Když pak odvolání žalovaného ohledně této částky soudem druhé stolice bylo zamítnuto, jde u něho beze sporu o potvrzující rozsudek soudu odvolacího, při kterém hodnota předmětu sporu, o němž soud odvolací k jeho odvolání rozhodoval, nepřevyšuje 2000 Kč. Pokud jde o žalobcovo dovolání, nesejde na tom, že hodnota předmětu sporu, o němž soud odvolací k odvolání jeho a jeho vedlejší intervenientky rozhodoval, převyšovala 2000 Kč, neboť rozhodnutím nižších soudů byl původní nárok žalobcův procesuelně rozštěpen na dvě částky, z nichž každá jest samostatnou základnou pro posuzování otázky přípustnosti dovolání. Účelem předpisu §u 502 třetí odstavec c. ř. s. jest zabrániti, by se strany nedožadovaly rozhodnutí Nejvyššího soudu o věci v nižších stolicích souhlasně rozsouzené a 2000 Kč nepřevyšující. Lze proto v takových případech přihlížeti jen k tomu předmětu sporu, jejž ta která strana vznáší k rozhodnutí na třetí stolici. (V tomto směru ustálila se judikatura Nejvyššího soudu v četných rozhodnutích, z nichž uveřejněno na příklad rozhodnutí čís. 4098 sb. n. s.). Když se žalobce v dovolání spokojil s bolestným 2000 Kč, klesl tím předmět sporu, o němž by k jeho dovolání soud dovolací měl rozhodovati, na 1620 Kč 50 h s přísl., tedy pod 2000 Kč a tím stalo se jeho dovolání ze souhlasných rozhodnutí nižších soudů ohledně této částky ve smyslu §u 502 třetí odstavec c. ř. s. nepřípustným a bylo je rovněž odmítnouti.