— Čís. 5657 —
78
Čís. 5657.
Výklad cirkuláře pojišťovny, jímž se oznamuje převzetí obchodu novou pojišťovnou a dosavadní pojišťovna doporučuje, by s novou pojišťovnou — Čís. 5657 —
79
byly navázány obchodní styky. Pojištěnci dáno tím na vůli, by s novou pojišťovnou ujednal pojišťovací smlouvu, nebylo mu však zůstaveno, nechtěl-li nabídku tuto přijati, by odstoupil od smlouvy s dřívější pojišťovnou. Dlužno přihlédnouti však k tomu, zda tu nepřicházejí v úvahu velící předpisy nařízení ze dne 24. června 1920, čís. 402 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 14. ledna 1926, Rv II 596/25.)
Žalující Lipský pojišťovací ústav domáhal se na žalovaném pojištěnci zaplacení prémií, žalovaný namítl mimo jiné, že žalobce není k žalobnímu nároku oprávněn vzhledem k cirkuláři, jenž zněl doslovně takto:
»Podepsaná U., akciová pojišťovací společnost v Praze, koncesovaná výnosem ministerstva vnitra ze dne 2. října 1922 a založená za nejširší účasti kruhů pojištěnců — jmenovitě tuzemského průmyslu — přejímá se svolením čsl. vlády tuzemské obchody Vídeňské všeobecné pojišťovací společnosti P. a Lipského pojišťovacího ústavu proti ohni ve všech odvětvích pojištění těmito společnostmi provozovaných.
Vzhledem k tomu byl přiložený pojišťovací průkaz vystaven již na jméno a na základě připojených pojišťovacích podmínek pojišťovací akciové společnosti U. a žádáme Vás příslušnou prémii zaplatiti dosavadní platebně na účet pojišťovací akciové společnosti U.
Račte býti přesvědčen, že U., pojišťovací akc. spol. v Praze, jež byla založena za tím účelem, by odpovídala poměrům způsobeným rozdělením států a přizpůsobila se potřebám a opravdovým přáním pojištěnců, bude vždy hájiti Vaše zájmy, a bylo by nám potěšením, kdybyste ráčil se ohledně všech svých věcných pojištění obrátiti na U., pojišťovací akc. spol. v Praze.
V plné úctě
U., pojišťovací akc. spol. v Praze.
Děkujíce Vám za důvěru, již Jste nám poskytli, prosíme Vás, byste ji přenesli i na novou firmu.
V plné úctě
Lipský pojišťovací ústav proti ohni v Lipsku.«
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Otázka, jaký význam přikládati jest cirkuláři, není otázkou skutkovou, nýbrž otázkou právní. Obsahujeť prohlášení jak žalobkyně, tak i společnosti »U.«, z čehož jde na jevo úmysl stran. A význam tohoto prohlášení vyložiti jest možno jen se stránky právní. Že je to otázka jenom právní, také jasně prohlásil znalec František G., neboť jak dle tohoto znalce tak i dle znalce Richarda A-а neexistuje zvláštní obchodní zvyk u pojišťovacích společností, dle něhož takovým cirkulářům by se mohl přikládati určitý význam. A s tohoto stanoviska právního nelze dáti jiný výklad společnému prohlášení obou pojišťoven, než že byl oznámen převod podniku žalobkyně na pojišťovnu »U.« a převod jejích pohledávek, ovšem pokud — Čís. 5657 —
jde o tuzemské obchody, neboť se výslovně praví, že společnost »U.« přejímá tuzemské obchody a v poslední větě děkuje žalobkyni za důvěru jí věnovanou a doporučuje přenesení důvěry té na novou firmu »U.«. Vedlejší je otázkou, cituje-li se v cirkuláři schválení vlády k tomuto převodu dané; ministerský výnos ze dne 12. května 1924 mluví právě pro možnost postupu toho, neboť, mohla-li žalobkyně smlouvy dále spravovati, mohla i podnik svůj převésti. Prohlášením v cirkuláři bylo žalované straně jasně na jevo dáno, že smluvníkem a věřitelem pro budoucnost je jen pojišťovna »U.«, čemuž též nasvědčuje znění těchto odstavců, že »U.« chce vyjíti pojištěncům všemožně vstříc a jich zájmy hájiti. Také přepsání pojišťovacího dokumentu, jenž dle znění cirkuláře byl připojen, patrně kvitance za pojistné, tomu nasvědčuje, neboť, kdyby podnik nebyl býval převzat, neměla U. práva přepisovati tyto listiny na svou firmu, to mohla učiniti jenom se svolením žalobkyně a musela smlouva o převodu podniku před přepsáním tohoto dokumentu býti ujednána a ono prohlášení v cirkuláři bylo jen oznámením o ujednaném převodu. Mimo to žádá »U.«, by bylo placeno na její účet u žalobkyně, což by rovněž bez převodu onoho nemohla žádati. Konečně poděkování žalobkyně v poslední větě cirkuláře nezůstavuje nejmenší pochybnosti o tom, že oznamuje, že přestává býti smluvní stranou a že na dále má býti U smluvní stranou. Nebylo potřebí, jak míní soud prvé stolice, ještě určitějšího uvědomění žalovaného, že žalobkyně od smlouvy ustupuje, což ostatně ani učiniti nechtěla, vždyť smluvní poměr měl trvati dále, ale s její nástupkyní U. Názor první stolice, že prohlášení ono je pouze projevem zdvořilosti, pokud žalobkyně doporučuje U., a že je to pouze sdělení, že doklad pojišťovací byl přepsán na U., není správným, hlavní váhu jest klásti na slovo »přejímá« a na poděkování za důvěru věnovanou. Z toho, že není cirkulář datován/neplyne nic, dle obchodních zvyklostí nebývají cirkuláře vždy datovány a též nevadí, že není přímo žalovanému adresován, jak prvý soud míní, cirkulářů těch bylo jistě značné množství, žalovanému byl určitě jako pojištěnci doručen, neboť na něj odpověděl společnosti U. dopisem ze dne 21. července 1922. Je tudíž prokázáno, že žalobkyně převedla svůj podnik, pokud jde o tuzemské obchody, na U. a tudíž také práva ze smluv se žalovaným ujednaných, na U. a mohla by se splatného pojistného domáhati jen U., nikoliv žalobkyně. Smlouvy mezi žalovaným i žalobkyni nejsou mezi těmito stranami po právu, neboť, žalobkyně není z nich již více oprávněna, převedši práva ta na společnost U., a důsledkem toho nemůže ani pojistné na žalovaném vymáhati, nejsouc již aktivně legitimována. Žalobkyně původně též tvrdila, že práva její přešla na U., že tato jako právní nástupkyně její v žalobě pokračuje, hned na to, že byla tato práva společností U. žalobkyni zpět postoupena a když se žalovaný proti tomu přednesu ohradil jako nepřípustné změně žaloby, tvrdila žalobkyně zase, že se ani postup práv na U. a zpětný postup nestaly, tedy tato tvrzení odvolal, takže změna žaloby ani nenastala.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní znovu rozhodl. — Čís. 5657 —
81
Důvody:
Ve věci samé je dovolání, pokud jest opřeno o dovolací důvod mylného právního posouzení podle §u 503 čís. 4 c. ř. s., oprávněno. Doslov cirkuláře, na jehož správném výkladu závisí i správné rozhodnutí sporu, nedává podnětu k výkladu, jehož se mu dostalo žalovanou stranou v dopise ze dne 21. července 1923, že totiž žalující strana byla od pojišťovacích smluv se žalovanou odstoupila. Cirkuláře obdobného rázu se vyskytují v obchodním světě velmi často a sledují zpravidla, není-li v nich něco odchylného zvlášť obsaženo, účel, oznámiti zájemníkům zúčastněných podnikatelů změnu v osobě vlastníka podniku a doporučiti jim, by navázaly v budoucnosti obchodní styky s novým majitelem, právnicky řečeno, by s ním budoucně podle potřeby ujednali nové smlouvy. Pokud však jde o smlouvy dojednané již s dřívějším vlastníkem podniku a jmenovitě o smlouvy obapolně zavazující, nelze na nich jednostranným prohlášením v takovém cirkuláři nic podstatného změniti. Výjimkou bylo by snad oznámení, že dřívější vlastník podniku nynějšímu postupuje své pohledávky. Otázkou tou netřeba se však v projednávaném sporu již zabývati, protože žalovaná strana sama podle svého dopisu ze dne 21. července 1923 zastává názor, že pojišťovací smlouvy se žalobkyní dojednané, zanikly vůbec, a ve svém odvoláni otázku postupu pohledávky právem prohlašuje za bezvýznamnou. K smlouvám obapolně zavazujícím a tudíž jednostranným prohlášením nepozměnitelným patří podle své povahy ovšem také smlouvy pojišťovací. Žalující strana nemohla proto v cirkuláři jednostranně prohlásiti, že do jejích smluv se žalovanou na její místo vstupuje nebo dokonce již vstoupila jiná pojišťovací společnost. Žalované straně jako pojištěnému nemůže býti lhostejno, kdo je pojistitelem a nemusila proto trpěti, by na místo pojistitele, s nímž, právě jemu důvěřujíc, pojišťovací smlouvu uzavřela, vstoupil pojistitel jiný, její důvěře snad se netěšící. Proto lze cirkuláři za poctivého jeho výkladu (čl. 278 obch. zák.) rozuměti jen tak, že nový vlastník žalobkynina podniku jest ochoten do pojišťovacích smluv se žalobkyní ujednaných místo ní vstoupiti, že žalující strana s touto jeho nabídkou souhlasí a ji výslovně schvaluje a že v důsledku toho ve vzájemné dohodě dřívějšího a nynějšího vlastníka podniku nové pojistky byly již podle toho vyhotoveny, vše to ovšem s výhradou srozumění i žalované strany jako spolusmluvníka. Žalované bylo podle toho volno, nabídku tu přijati neb ji zavrhnouti. Nebylo jí však zůstaveno, když jí nechtěla přijati, od smlouvy se žalobkyní odstoupiti. Obapolně zavazující smlouvou pojišťovací byla i nadále vázána, ji o své újmě zrušiti by nebyla oprávněna ani tehdy, kdyby z cirkuláře byla snad usuzovala, že žalobkyně pro změnu ve svých poměrech budoucně nebude s to, by svým smluvním povinnostem jako pojistitelka dostála. Obava ta by ji byla leda opravňovala, zachovati se podle §u 1052 obč. zák. Plnění smlouvy ze své strany však při správném výkladu cirkuláře odepříti nesměla. Je-li tomu tak, trvají pojišťovací smlouvy, jichž závaznost jinak ve sporu nebyla napadena, nadále po právu a žalovaná je povinna, i nadále pojistné z nich platiti. Přes to však nebylo Nejvyššímu soudu lze rozhodnouti ihned ve věci samé, protože se odvolací soud se svého právního stanoviska ovšem právem neobíral s otázkou zúročitelnosti zažalované částky 130 Kč 84 h a s namítanou vzájemnou pohledávkou a tudíž nerozhodl o oné části odvolání, která směřuje proti těmto částem výroku soudu prvé stolice. Než však odvolací soud se bude zabývati s těmito otázkami, bude na něm, by se vypořádal s velícími předpisy nař. ze dne 24. června 1920, čís. 402 sb. z. а n., neboť, kdyby snad byly splněny předpoklady tohoto nařízení, nebyla by žalující pojišťovna vůbec již oprávněna zažalovaných částek se domáhati a bylo by pak ovšem žalobu zamítnouti pro případný nedostatek legitimace bez všeho dalšího řízení, ježto by pak byla práva z pojišťovací smlouvy byla přešla i proti vůli pojištěnce, tož mocí citovaného právního předpisu, na U.