— Čís. 6134 —
1017
Čís. 6134.
Pozemková reforma.
Poznamenán-li na nemovitosti, nabyté přídělem, zákaz zadlužení, — Čís. 6134 —
nelze povoliti exekuci vnuceným zřízením zástavního práva bez svolení Státního pozemkového úřadu.
(Rozh. ze dne 22. června 1926, R I 456/26.)
Ku vydobytí peněžité pohledávky povolil soud prvé stolice Dru Josefu Sch-ovi proti Stanislavu H-ovi exekuci vnuceným zřízením zástavního práva na polovici pozemků ve vložce čís. 372 obce Z. Rekursní soud k rekursu Státního pozemkového úřadu exekuční návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle knihovního výtahu, jejž si nejvyšší soud předložití dal, jest ve vložce čís. 372 obce Z. na sporné polovici pozemků, o něž jde: 1. Na listu B. Pol. 1. pod 24. srpnem 19.25 na základě listiny o přídělu ze dne 27. ledna 1925 a 30. května 1925 vloženo právo vlastnické pro povinného Stanislava H-a na polovici; pol. 2 pod týmž datem dle téže listiny poznamenáno právo koupě zpáteční pro Státní pozemkový úřad a pol. 3. zákaz zcizení bez svolení Státního pozemkového úřadu. 11. Na listu C. pol. 1 pod týmž datem dle téže listiny vloženo totéž právo koupě zpáteční a poznamenán zákaz zadlužení bez svolení Státního pozemkového úřadu; pel. 4 pod 16. lednem 1926 vloženo na polovici Stanislava H-a sporné právo zástavní pro vymáhanou pohledávku Josefa Sch-a. Vázne tedy tato pohledávka teprve po zákazu zadlužení a zákazu zcizení. Stěžovatel Dr. Josef Sch. ani netvrdí, že svolení ke vkladu této jeho pohledávky a tudíž k zadlužení nemovitostí dlužníkových bylo Státním pozemkovým úřadem uděleno, ačkoli byl by to musil tvrditi již v exekučním návrhu. Tedy toto zatížení stalo se neprávem, proti poznamenanému zákazu zadlužení. Tento zákaz zadlužení má právě za účel působiti proti třetím osobám, proto neplatí zde § 364 c) obč. zák., protože při jeho platnosti by tento účel a tudíž účel pozemkové reformy, v níž se zákaz stal, byl zmařen. § 14 třetí dílčí novely ovšem nemohl na tento případ mysliti, protože o budoucí pozemkové reformě nevěděl a věděti nemohl, ale řada jeho případů se zákonodárstvím o pozemkové reformě rozšířila. Listina o přídělu, na základě níž nabyl povinný vlastnického práva vkladem do knih, vydána byla v řízení přídělovém a zákaz zadlužení a zcizení tudíž dán na základě předpisu §u 23 příděl, zák., třeba že zrovna tento předpis nebyl v ní citován, nýbrž řada jiných předpisů zákonodárství záborového. Že i směnou nabyté pozemky jako pozemky sporné mohou býti předmětem přídělu, plyne z §u 24 příděl. zákona, jenž právě o směně k účeli přídělu jedná. Zbývá jen podotknouti, že ovšem měla stížnost Státního pozemkového úřadu čeliti proti usnesení knihovního soudu, jenž výkon povoleného vkladu práva zástavního nařídil, tedy proti usnesení okresního soudu ze dne 21. ledna 1926 (arg. § 94 posl. odst. kn. zák.), ale to na podstatě věci ničeho nemění, když napadeno přímo usnesení soudu povolujícího exekuci, když to i tak došlo k témuž výsledku, a učiněno opatření dle §u 130 kn. zák. a mimo to stěžovatel tuto formální nepodstatnou závadu (§ 2 č. 10 nesp. říz.) vůbec nevytýká.