— Čís. 5762 —
Čís. 5762.
Bylo-li v kupní smlouvě ujednáno, že kupitel má zaplatiti část kupní ceny na dávku z přírůstku hodnoty, jest prodatel oprávněn domáhati se na kupiteli vyplacení této částky, byl-li předpis dávky zrušen vzhledem k tomu, že dávka byla prodateli předepsána již z dřívějšího kupu, z něhož napotom sešlo.
(Rozh. ze dne 16. února 1926, Rv II 656/25.)
Žalobě prodatele nemovitosti proti kupiteli o nedoplatek kupní ceny
10000 Kč bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Trhová smlouva ze dne 29. listopadu 1923 uvádí sice jako kupní cenu 80000 Kč, v odstavci 7 však obsahuje též závazek žalovaných, že mimo to zaplatí dávku z přírůstku hodnoty do částky 10000 Kč. Zjistily-li pak nižší soudy seznáním svědka Richarda Sch-a, že se strany ujednaly na kupní ceně 90000 Kč za nemovitosti bez inventáře a že se shodly na to, aby se tato kupní cena ve smlouvě písemní vykázala penízem 80000 Kč, kdežto zbytek 10000 Kč byl poukázán na zapravení předpokládané dávky z přírůstku hodnoty, jest nemístno, z toho vyvozovati rozpor tohoto zjištění s obsahem smlouvy, neboť jde jenom o zjištění obsahu smlouvy a úmyslu stran, které neodporuje obsahu smlouvy a jest ve shodě s průvody, na základě nichž soudy k tomuto zjištění došly. Ve skutečnosti se tedy touto námitkou brojí způsobem v dovolacím řízení nepřípustným (§ 503 c. ř. s.) jedině proti správnosti tohoto zjištění, a to ještě způsobem příčícím se skutkovému základu v nižších stolicích zjištěnému potud, že se v dovolání věc líčí tak, jako by se o ceně 90000 Kč bylo jednalo jen před podpisem písemní smlouvy a jakoby se stala konečná dohoda na 8000 Kč teprve podpisem smlouvy písemní. Pokud jde o dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s., dlužno právní rozhodnutí nižších soudů schválí ti jakožto bezvadné. Je-li zjištěno, že kupní cena byla v souvislosti smluvena na 90000 Kč a že z toho částka 10000 Kč určena byla na zaplacení dávky z přírůstku hodnoty na ten způsob, že žalovaní mají tuto částku zaplatiti na onu dávku, s jejímž vyměřením z tohoto prodeje oběma stranami bylo počítáno, jest zřejmo, jak odvolací soud správně dovodil, že tato částka nemůže připadnouti k dobru žalovaným, když dávka z přírůstku hodnoty z tohoto prodeje později byla zrušena a že nemůže býti o ní zkrácena žalobkyně, která sice z tohoto prodeje dle zákona nemusí platiti žádné dávky z přírůstku hodnoty, avšak jedině proto, že jí byla předepsána dávka z dřívějšího prodeje těchže realit na jiné strany později v obapolné — Čís. 5763 —
283
dohodě zrušeného, čímž zároveň odpadl zákonný předpoklad pro vybírání dávky z pozdějšího prodeje (o který tu jde). Dle právního sestrojení jde o poukaz po rozumu §u 1400 obč. zák. a násl. Žalovaní, jimž tato část kupní ceny 10000 Kč byla k zaplacení dávky ponechána, byli smlouvou poukázáni, aby jí za žalobkyni na účet tohoto nedoplatku na dávku zaplatili. Odpadl-li důvod k tomu placení, zůstává u nich tato částka žalobkyni k dobru nadále jako nedoplatek kupní ceny, ježto plat tímto poukazem žalovaným uložený nebyl učiněn a žalovaní nemají tedy právního důvodu, tento doplatek kupní ceny žalobkyni zadržovati. Poukazují-li žalovaní k tomu, že při výkladu smlouvy nebylo šetřeno hledisek §u 914 obč. zák., dlužno výtku tuto odmítnouti, neboť právě procesní stanovisko a pokus jejich, těžili pro sebe z náhody, že z koupě jejich nebyla na konec dávka z přírůstku hodnoty vybrána, na přímý úkor žalobkyně, která ji nyní z dřívějšího prodeje platiti musí, příčí se právu i smluvní poctivosti.