— Čís. 5963 —
Čís. 5963.
Veřejnou knihou podle §u 210 ex. ř. jest rozuměti toliko knihu hlavní, nikoliv též sbírku listin. Exekuční soud není ani oprávněn ani povinen, by nejasné nebo neúplné přihlášky v exekučním řízení vysvětloval nebo doplňoval z úřadu.
(Rozh. ze dne 21. dubna 1926, R II 89/26.)
V řízení o rozvrhu nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost byla zamítnuta přihláška knihovní věřitelky banky H. soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Rekursní soud zdůrazňuje zcela správně, že stěžovatelčina přihláška k rozvrhovému roku pro svou nejasnost nevyhovovala předpisu §u 210 ex. ř. a že exekuční soud proto mohl k přihlášenému nároku hleděti toliko potud, pokud byl zřejmým z veřejné knihy a ze zájemních a jiných exekučních spisů. Výpis z knih neposkytuje co do částky, účtované od 1. dubna 1924 půlročně toliko slovy »dubnová«, pokud se tkne »říjnová částka«, spolehlivý základ pro úsudek, zda v nich jsou obsaženy jen úroky či také anuity, kolik na každou z těchto povinností jest účtováno a o kolik podle toho činí — i v dlužných anuitách zahrnutý — nedoplatek na jistině více než účtovaná položka 1459 Kč 84 h. Přiřknul proto exekuční soud stěžovatelce právem jen tolik, kolik podle veřejné knihy a spisů bezpečně mohl zjistiti (§§ 210 a 214 ex. ř.). Mylným je také právní názor dovolacího rekursu, že bylo povinností exekučního soudu přesvědčiti se nahlédnutím do dlužního listu ve sbírce listin, zda a pokud účtovaná požární prémie je příslušenstvím přihlášené pohledávky neb alespoň může na dlužníku býti věřitelkou požadována. Ke kterým dokladům nároku je při rozvrhu nejvyššího podání přihlížeti, je v §§ 210 a 214 ex. ř. stanoveno. Exekuční soud není podle toho povinen a dokonce ani oprávněn, by listiny, prokazující, že a pokud pohledávky na nejvyšší podání účtované jsou po právu a způsobilé k uspokojení, vyhledával ve sbírce listin nebo v jiných soudních spisech, a veřejnou knihou podle §u 210 ex. ř. je rozuměti toliko knihu hlavní, nikoli též sbírku listin. Není také předpisu a není proto ani dovoleno, by exekuční soud nejasné nebo neúplné přihlášky v exekučním řízení vysvětloval nebo doplňoval z úřední moci. Naopak je na věřitelích, by své přihlášky učinili v přesností v §u 210 ex. ř. naznačenou. Následky opominutí této bedlivosti jdou — a tak i v projednávaném případě — na vrub obmeškalého věřitele.