— Čís. 5906 —
581
Čís. 5906.
Ustanovení kolektivní smlouvy mezi cukrovarem a pěstiteli řepy, dle níž se cukrovar zavázal, že dodá pěstiteli semeno dobré klíčivosti a nemíchané a že pří prokázané nutnosti pěstitelem ohlášeného druhého osevu cukrovky nezapočítá cukrovar poprvé spotřebeného semene, nýbrž započítá pouze semeno, odebrané k druhému osevu Pěstitel jest též povinen přikročiti k druhému osevu a nemůže se domáhati zrušení smlouvy a tím uplatňovati nárok ze správy. Jest však oprávněn domáhati se na cukrovaru náhrady škody, ježto musel opětně připravovati půdu k novému osevu a ježto výnos z něho byl menším.
(Rozh. ze dne 31. března 1926, Rv I 2088/25.)
Žalující statkář domáhal se na žalované cukerní společnosti zaplacení 11.494 Kč jako náhrady škody, kterou utrpěl následkem toho. že strana žalovaná (majitelka cukrovaru v R.) dodala mu v březnu 1924 při vydávání různého semena ve smyslu uzavřené kolektivní smlouvy o pěstování řepy semeno špatné, které nevzešlo a donutila ho tím k druhému osevu. jeh.ož výnos byl menší a regie dražší. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolíc, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalovaná uolatňue jako dovolací důvod pouze nesprávné právní posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) a spatřuje ie v tom, že se odvolací soud přikloňuje k názoru soudu prvé stolice, že žalobce svou žalobou uplatňoval samostatný nárok na náhradu škody, a neměl zřetele k námitce. že jde o nárok ze zprávy a že žaloba byla podána po lhůtě § 933 obč. zák. — tudíž opožděně a že měla býti zamítnuta. Než žalobce buduje v žalobě svůj nárok na tom, že žalovaná nesplnila svého smluvního závazku a žádá náhradu škody jemu tímto nesplněním smlouvy vzešlé (§ 1295 obč. zák.). Podle §u 1298 obč. zák. bylo tudíž na žalované, by prokázala, že bez svého zavinění nemohla splniti smluvní závazek. Tento důkaz se žalované nezdařil. Dle nesporného doslovu kolektivní smlouvy o dodání řepy byla žalovaná zavázána, dodati žalobci jako pěstiteli řepy semeno dobré klíčivosti a nemíchané. Tato smlouva má další ustanovení že při prokázané nutnosti pěstitelem ohlášeného druhého osevu cukrovky nezapočítá cukrovar poprvé spotřebované semeno, nýbrž započítá pouze semeno k druhému osevu odebrané. Tímto ustanovením jest pěstitel zavázán přikročiti k druhému osevu a nemůže tudíž vzhledem k účelu smlouvy, by dodal ze semene vypěstovanou řepu, domáhati se zrušení smlouvy a tím uplatňovati nárok ze zprávy. Touto smlouvou není však nikterak vyloučeno, by se nedomáhal náhrady škody, jež má svůj základ v dodání semene protismluvního a jež mu vzešla tím, že musil opětně připravovati půdu k novému osevu, a že výnos z tohoto osevu byl menším,.což by se nebylo stalo, kdyby byla žalovaná dodala hned původně semeno dle smlouvy, totiž dobré klíčivosti. Nepochybily tedy nižší soudy, když považovaly žalobu žalujícího pěstitele za žalobu o náhradu škody, vezme-li se zřetel k jejich zjištěním. Dle těchto zjištění byla klíčivost (36%) nedostačující, semeno bylo jakosti špatné, jež při prvém osevu skutečně nevzešlo, pročež přikročil žalobce k druhému osevu, jehož výnos byl. menší, a tím utrpěl škodu, — jež v uplatňované částce jest nejen pravděpodobnou, nýbrž i přiměřenou. Než dle dalších zjištění nižších soudů jsou námitky žalované společnosti, — že žalobce, přijetím semene přes vytýkanou stuchlost toto semeno schválil, že nárok žalobcův byl větším přídělem řízků vyrovnán a že žalovaná byla jen zavázána, vydati bezplatně náhradní semeno— neodůvodněné, jak správně nižší soudy uznaly, naproti tomu žalobcův nárok plně opodstatněn. Neposoudil tedy odvolací soud, potvrdiv rozsudek soudu prvé stolice, nesprávně věc po stránce právní, vždyť na základě zjištění za daného stavu věci ani k jinému závěru právnímu nemohl dojíti.