— Čís. 5799 —
Čís. 5799.
Nárok na plnění proti tomu, kde platil padělanými bankovkami, promlčuje se ve lhůtě tříroční ode dne, kdy ten, jemuž bylo placeno, zvěděl, že bankovky (kolky) byly padělané (§ 1487 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 25. února 1926, Rv I 1630/25.)
Žalovaná firma vplatila dne 11. srpna 1919 u poštovního úřadu tři padělané tisícikorunové bankovky. Žaloba, jíž domáhal se v roce 1925 Československý erár na žalované zaplacení 3000 Kč, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání napadá názor odvolacího soudu, že žaloba jest žalobou na odškodnění podle §u 1489 obč. zák., takže jí uplatněný nárok pominul tříletým promlčením, a snaží se, dovolávajíc se autority Randovy, dokázati, že se tento zákonný předpis vztahuje pouze na nároky na náhradu škody, způsobené činem nedovoleným, nikoliv však na náhradní nároky z porušení smlouvy. Žalující strana přehlíží, že § 1489 obč. zák. byl třetí dílčí novelou ze dne 19. března 1916, čís. 69 ř. zák. právě vzhledem ku dřívějšímu sporu o rozsahu jeho platnosti nově textován, a že nyní platí pro všechny nároky na náhradu škody, »ať škoda vznikla porušením smluvní povinnosti, či beze vztahu na nějakou smlouvu«. Pokládá-li se žaloba za žalobu na náhradu škody, nemůže býti o jejím promlčení podle §u 1489 obč. zák. pochybnosti. Žaloba pominula však tříletým promlčením i když se nepokládá za žalobu na náhradu škody, nýbrž za prostou žalobu na náhradu toho, co žalující strana na příkaz žalované firmy pro ni vynaložila (§§ 1403, 1014 obč. zák.) a to podle §u 1487 obč. zák. Žalující strana nepožaduje totiž zaplacení 3000 Kč proto, že by žalovaná byla ještě neplatila, nýbrž poněvadž byla povinna zaplatiti 3000 Kč v československé měně, ale platila třemi tisícikorunovými bankovkami s padělanými kolky, jež pošta přijala jenom omylem jako placení, důvěřujíc žalované, jež jimi platila jako by byly pravé. Zvěděvši o svém omylu, popírá žalující strana platnost placení a žádá na žalované, by zaplatila, co zaplatiti jest povinna. Poněvadž podle §u 1413 obč. zák. nikdo není povinen přijmouti jako placení věc jinou, než dlužník jest povinen plniti, a poněvadž tisícikorunové bankovky s padělanými kolky byly jenom omylem přijaty jako placení, omyl ten pak byl vyvolán žalovanou, při čemž nezáleží na tom, že snad i ona sama byla na omylu o pravosti kolků, nelze podle §u 871 obč. zák. upříti žalujícímu eráru nárok, by první placení bylo uznáno za bezúčinné a žalovaná byla odsouzena к novému placení. Tento nárok promlčel však podle §u 1487 obč. zák., nebyv uplatněn do tříletí ode dne, kdy žalující strana poznala svůj omyl, totiž zvěděla, že kolky jsou padělané. Tříleté promlčení nároků, zakládajících se na uvedení v omyl, jest zákonem vyloučeno jenom v případech, kdy omyl byl druhou smluvní stranou vzbuzen obmyslně. Že by však žalovaná firma byla jednala obmyslně, byla totiž věděla o nepravosti kolků, žalující strana netvrdí, a plyne z přednesu stran, že by to ani nemohla s přesvědčením tvrditi, tím méně prokázati.