— Čís. 6025 —
798
Čís. 6025.
Slíbil-li kdo zástupci, jemuž zadal zastoupení pro určitý obvod, provisi ze všech přímých i nepřímých obchodu, přísluší zástupci provise i z takových obchodu, které byly v přikázané mu oblasti po dobu smluvního poměru učiněny podnikatelem nebo pro něho.
(Rozh. ze dne 12. května 1926, Rv I 780/26.)
Žalobce domáhal se na žalované firmě na základě smlouvy, jíž mu žalovaná, zadavši mu zastoupení pro celou československou republiku, slíbila 3% provisi ze všech došlých přímých a nepřímých obchodů, by byla žalovaná uznána povinnou sůčtovati mu provisi a za tím účelem zasiati mu výtah z obchodních knih o všech přímých i nepřímých obchodech, uzavřených ve smluvní době v oblasti Československé republiky. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Vadou řízení jest dovolatelce, že odvolací soud nepřipustil svědeckého důkazu o tom, že bylo smluveno, že žalobce obdrží provisi z nepřímých obchodů jen, když zákazníka alespoň jednou navštívil. Výtka jest neoprávněna a v pravdě jen nepřípustným brojením proti zjištění nižších soudů. Neboť tyto nebyly povinny, prováděti další důkazy, když na základě provedených již důkazů a ostatních výsledků ústního jednání dospěly k přesvědčení, že žalovaná chtěla sice tímto způsobem obmeziti žalobcův nárok na provisi, že však žalobce k tomu nesvolil a žalovaná proto od toho upustila. Vzhledem k tomuto zjištění vykládají nižší soudy ustanovení smlouvy o přímých a nepřímých obchodech právem podle obvyklého významu těchto slov v ten rozum, že žalobci přísluší provise i z takových obchodů, které v přikázané mu oblasti byly žalovanou nebo pro ni po dobu smluvního poměru učiněny bez jeho spolupůsobení. Žalovaná trvá i v dovolání na námitce, že nemůže býti správným, že žalobci přísluší provise ze všech obchodů, nehledíc k tomu, zda žalobce k nim nějak přispěl a zda vůbec byl činným pro žalovanou. Mohl by prý takto mezi jejím splněním a jeho vzájemným plněním vzniknouti takový nepoměr, že by se smlouva příčila dobrým mravům. Námitka jest lichá. O tom, že smlouva se příčí dobrým mravům, nemůže býti řeči. Vždyť obchodním pomocníkům přiznává sám zákon v § 11 zák. o obch. pom. stejné právo, nebylo-li nic jiného umluveno. Kdyby žalobce pro žalovanou vůbec nebyl býval činným, nemohl by ovšem činiti nároky na provisi; dle vlastního přednesu žalované však není pravda, že pro ni vůbec nepracoval. Kdyby byl zanedbával své smluvní povinnosti a tím žalované způsobil škodu, měla by nárok na náhradu, po případě byla by mohla podle § 1162 obč. zák. a obdoby § 27 zák. o obch. pom. smluvní poměr předčasně zrušiti, což však neučinila.