— Čís. 5635 —
40
Čís. 5635.
Čistou hodnotu nemovitosti k 1. březnu 1919 za účelem přikázání dávky z majetku z nejvyššího podání lze osvědčiti ověřeným opisem vyměřovacích spisů vykazujícím onu hodnotu.
(Rozh. ze dne 12. ledna 1926, R I 1075/25.)
Soud prvé stolice přikázal eráru z nejvyššího podání za exekučně prodanou nemovitost v přednostním pořadí dávku z majetku. Rekursní soud k dlužníkově rekursu nepřikázal eráru dávku z majetku. Důvody: Není správným názor prvého soudu, že stačilo, přihlásil-li berní úřad k rozvrhu nedoplatek dávky z majetku a doložil-li přihlášku tu opisem platebního rozkazu berní správy ze dne 27. září 1923, v němž se uvádí částka 46805 Kč, z níž účtovaných 24167 Kč jako nedoplatek připadá na majetkovou dávku z prodané nemovitosti a v němž vykazuje se jako základna pro vyměření částka 625000 Kč. Dle §u 210 ex. ř., platného pro nároky jak soukromých tak i veřejných osob, jest přihlášku k rozvrhu nejvyššího podání doložiti listinami nárok co do jsoucnosti a způsobilosti k uspokojení prokazujícími, pokud doklad o pohledávce již u soudu se nenalézá nebo nárok z veřejné knihy nebo ze zájemních nebo jiných exekučních spisů zřejmý není. Podle §u 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. požívá dávka z majetku přednostního práva zástavního na nemovitostech jen do částky na nemovitosti připadající a jen do 30% zjištěné čisté hodnoty ke dni 1. března 1919. Z toho plyne jednak, že soud, by mohl přikázati přihlášenou dávku v přednostním pořadí, musí znáti, pokud se týče míti vykázáno, že přihlášený nedoplatek dávky 24167 Kč týká se prodané nemovitosti a jaká jest její zjištěná hodnota, jednak, že berní úřad má přihlášku v těchto směrech doložiti (§ 210 ex. ř.). Poněvadž se tak ani v přihlášce ani při rozvrhovém roku nestalo, doplnění přihlášky dle §u 211 ex. ř. po skončení rozvrhového roku není přípustno, byla dávka z majetku neprávem přikázána. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Vývody dovolacího rekursu nejsou způsobilé, aby vyvrátily správné, stavu věci a zákonu odpovídající důvody napadeného usnesení. Podle §u 62 zákona ze dne 28. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. požívá dávka z majetku přednostního práva zástavního na prodané nemovitosti jen do 30% ke dni 1. března 1919 zjištěné hodnoty nemovitosti. Z toho plyne, že bylo povinností berního úřadu, by v zastoupení čsl. eráru nejpozději při rozvrhovém roku ve smyslu §u 210 ex. ř. listinně doložil, kolik činila hodnota prodané nemovitosti zjištěná ke dni 1. března 1919 za účelem vyměření dávky z majetku. K tomu nebylo potřebí, by předloženy byly vyměřovací spisy, nýbrž stačil ověřený opis z nich, z kterého by uvedená hodnota byla patrna, neboť tento ověřený opis zjištění hodnoty byl by postačil k průkazu dle §u 210 ex. ř., když jde o opis úředně pořízený. Ověřený opis platebního rozkazu berní správy ze dne 27. září 1923 k průkazu tomu nestačí, poněvadž z něho není patrno, kolik připadá z předepsané dávky z majetku a z přírůstku na majetku 158860 Kč na prodaný dům, a zdali částka 24167 Kč berním úřadem v Plzni z prodaného domu požadovaná nepřevyšuje 30% hodnoty domu toho v předepsané cestě zjištěné k prvnímu březnu 1919.