— Čís. 6110 —
967
Čís. 6110.
Při povolení odkladu exekuce vyklizením není ohrožením uspokojení vymáhajícího věřitele podle §u 44, druhý odstavec, ex. ř. toliko znemožnění vyklizení vůbec, nýbrž dlužno ohrožení plného uspokojení spatřovati i v tom, že se vyklizení neprovede včas. Lze proto povoliti odklad exekuce vyklizením proti složení jistoty.
(Rozh. ze dne 9. června 1926, R I 418/26.)
Soud prvé stolice povolil odklad exekuče vyklizením. Rekursní soud vyhověl rekursu vymáhajícího věřitele potud, že povolil odklad exekuce toliko pro případ, že dlužník složí do osmi dnů na jistotu 3000 Kč (§ 44, druhý odstavec; ex. ř.).
Nejvyšší soud, nevyhověl dovolačímu rekursu.
Důvody:
Exekuční soud může učiniti povolení odkladu exekuce závislým na složení jistoty za uspokojení věřitele, je-li odklad, s to, uspokojení to ohroziti. Za ohrožení takové však zákon nepokládá při exekuci vyklizovací toliko znemožnění vyklizení vůbec, nýbrž i ohrožení plného uspokojení věřitele tím, že se vyklizení neprovede včas. To plyne z §u 162 druhý odstavec čís. 3 j. ř. Nárok věřitelův na vyklizení v určité době není zcela uspokojen tím, že vyklizení se provede po delší době; věřiteli může povstati zatím škoda, protože nemohl pronajmouti dále nebo splniti nájemní smlouvu s jiným nájemcem ujednanou a pod. Proto nevyklizení včas ohrožuje věřitelovo uspokojení. K tomu může přihlédnouti exekuční soud při povolení odkladu a stanovení jistoty. Stěžovatelka tedy míní neprávem, že odkladem vyklizení není nijak ohroženo uspokojení věřitele vymáhajícího a právem jí byl povolen odklad pro ten případ, složí-li jistotu za škody, které vzejdou vymáhajícímu věřiteli z toho, že nebude vyklizení provedeno včas. Nezáleží na tom, vzhledem k tomu, co uvedeno, zda dům podléhá zákonu o ochraně nájemníků, že nelze v něm nájemné zvyšovati. Ostatně to k opodstatnění odkladu stěžovatelka dříve ani netvrdila.