— Čís. 5925—
617
Čís. 5925.
Exekuci ku zajištění útrat sporu lze povoditi i dříve ještě, než byl stranám doručeni rozsudek ústně prohlášený, třebas náklady sporu nebyly upraveny při prohlášení rozsudku, nýbrž byly vyhraženy jeho písemnému vyhotovení.
(Rozh. ze dne 8. dubna 1926, R I 221/26.)
Návrhu na povolení exekuce ku zajištění procesních útrat procesní soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud exekuční návrh pro tentokráte zamítl. Důvody: Podle §u 370 ex. ř. lze povoiiti ku zajištění pohledávek peněžních na základě konečných rozsudků tuzemských civilních soudů již před vejitím jich v moc práva k návrhu úkony exekuční, když se soudu osvědčí, že by bez nich vydobytí soudně přiznané pohledávky peněžité bylo zmařeno nebo podstatně stiženo. Předpokladem tedy jest, že byl rozsudek, exekuční titul tvořící, když i ne doručen, tedy přece alespoň vynesen a prohlášen (§§ 414, 416 c. ř. s.), ježto § 370 ex. ř. požadavek nastalého doručení rozsudku nestanoví. V projednávaném případě byl sice rozsudek po skončení sporného jednání ve věci samé dne 29. září 1925 vynesen a prohlášen, rozhodnutí o útratách však bylo vyhraženo písemnému vyhotovení rozsudku a to bylo teprve 10. prosince 1925 žalovanému k rukám vykázaného jeho zástupce doručeno. Teprve tímto okamžikem zvěděl žalovaný výši útrat procesních na 3657 Kč určených a byla mu tedy teprve teď poskytnuta možnost dostáti povinnosti k náhradě útrat v zákonné lhůtě platební nebo zaujmouti k rozhodnutí o útratách přiměřené stanovisko. Ježto však návrh na exekuci k zajištění těchto útrat byl podán hned 5. října 1925, tedy v době, kdy nárok na útraty co do výše své ještě nepozůstával ą tato žalovanému ještě známa nebyla, nelze toto rozhodnutí o útratách pokládati za titul exekuční podle §u 370 ex. ř., pročež stížnosti vyhověno a návrh exekuční, pokud má za předmět zajištění shora uvedených útrat procesních, jako předčasně podaný pro tentokráte zamítnut.
Nejvyšší obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Exekuci k zajištění lze povoliti i dříve, než rozsudek ústně prohlášený byl stranám doručen. Přitom nezávažno, že náklady sporu nebyly při prohlášení rozsudku číselně· upraveny; stačí, že výše jejich, jak se stalo v tomto případě, byla soudem exekuci povolujícím uvedena v usnesení zajišťovací exekuci povolujícím souhlasně s písemným rozsudkem. Nejvyšší soud neshledává důvodu, by se od těchto zásad, vyslovených již v rozhodnutí čís. 261 sb. n. s. v tomto případě odchýlil. Dle dlužníka lze prý jistotu za útraty žádati jen na základě předpisů §u 57 a násl. c. ř. s. Náhledu tomu nelze přisvědčiti, ježto nejde tu o složení jistoty za útraty, které žalovanému vzejíti mohou tím, že proti němu zahájen jest spor, nýbrž zde jde o něco zcela jiného, o zajištění pohledávky, kterou již soud jedné stolice uznal po právu. Pro věc jest nezávažno, že žalovanému ve sporu bylo povoleno právo chudých. Ježto pak způsob, jak osvědčeno bylo ohrožení pohledávky žalobcovy, jakož i postačitelnost okolností, žalobcem uvedených, k osvědčení toho, že ohrožení tu jest, nebyly dlužníkem v jeho rekursu do usnesení prvé stolice napadeny, netřeba a nelze usnesení nižších stolic v tomto směru přezkoumávati.