— Čís. 5675 —
Čís. 5675.
Podle předpisů práva platného na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest ku projednání pozůstalosti po zletilé osobě vojenské, jež konala vojenskou službu z povolání, příslušným okresní soud, v jehož obvodě byla posádkou.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1926, Nd I 8/26.)
Záporný spor o příslušnost mezi okresním soudem v Písku a okresním soudem v Bratislavě ku projednání pozůstalosti po Janu Š-ovi, zemřelém dne 28. července 1923 v Petržalce u Bratislavy, rozhodl Nejvyšší soud v ten způsob, že stanovil příslušnost okresního soudu
v Bratislavě.
Důvody:
Podle spisů byl Jan Š., 26-letý, svobodný, do Písku příslušný, rotmistrem v činné službě u pěšího pluku čís. 39 v Petržalce a byl dne 27. července 1923 degradován z rotmistra na prostého vojína v záloze, ale dříve než mohlo býti provedeno jeho přeložení do zálohy, utopil se v Dunaji dne 28. července 1923. Zemřel tedy v aktivní službě vojenské. Podle jurisdikční normy, platné v historických zemích Čsl. republiky, a to podle §§ 65 a 68 odst. první měl by zůstavitel své obecné sudiště v Bratislavě, takže podle §u 105 j. n. byl by k projednání pozůstalosti — jež záleží v peněžní hotovosti — místně příslušným okresní soud v Bratislavě. Nejinak jest tomu také podle práva platného na Slovensku. Podle §u 7 prvý odstavec zák. čl. XVI. z roku 1894 jest k projednání pozůstalosti příslušným okresní soud, na jehož území měl zůstavitel své poslední řádné bydliště. O vojenských osobách není tam zvláštního ustanovení, ale protože zákon o pozůstalostnom pokračovania pojem »bydliště« zvlášť nevymezuje, dlužno za to míti, že aspoň při zletilých osobách vojenských, které konají vojenskou službu z povolání, jest místo posádky zároveň místem jejich bydliště (srov. také Hora »Nauka o organisaci a příslušnosti soudů, díl I.« str. 166). Tak by tomu bylo i tehdy, kdyby se vzal v úvahu § 26 uherského civilního řádu soudního zák. čl. 1. z roku 1911, který jedná o příslušnosti pro majetkové spory, pro které jest stálé místo posádky sudištěm na výběr daným, ale jen tehdy, jestliže dotyčná vojenská osoba »plní toliko svou brannou povinnost«. Tento předpoklad v tomto případě nedopadá, protože podle obsahu spisů nastoupil Jan Š. vojenskou službu asi roku 1916, byl tedy u vojska již 9 roků, konal vojenskou službu jako rotmistr z povolání a pro takové vojenské osoby má místo posádky význam řádného bydliště (srov. Gottl »Ungarische Zivilprozessordnung« poznámky k §u 26). Nezáleží tedy na tom, že zletilý zůstavitel před nastoupením vojenské služby asi v 17 letech bydlel u svých rodičů v Písku.