— Čís. 5715 —
177
Čís. 5715.
Úpadkový věřitel není oprávněn za úpadku nastoupíti odpúrčí žalobou, třebas mělo býti úpadkové řízení zrušeno dle §u 166, druhý odstavec, konk. ř.
(Rozh. ze dne 2. února 1926, Rv I 1909/25.)
Žaloba, jíž úpadkový věřitel odporovál za úpadku firmy Josef V. právnímu jednání žalované banky s firmou Josef V., byla zamítnuta oběma nižšími soudy pro nedostatek žalobcova oprávnění k žalobě, odvolacím soudem z těchto důvodů: Smyslem § 37 konk. ř., jenž ustanovil, že právo, odporovati právním jednáním úpadce ať už s osobami blízce příbuznými, nebo s některým věřitelem, vykonává správce úpadkové podstaty, jest, že dnem vyhlášení úpadku počínajíc žádný věřitel již odpůrčí žalobu nemůže podati. To plyne zejména z odstavce (3) a (4) §u 37 konk. ř., kde jsou předpisy ve příčině odpůrčích sporů konkursními věřiteli již zahájených, které vyhlášením úpadku se přerušují. Dle toho záleželo rozhodnutí tohoto sporu především na otázce, zda nároky žalobou uplatňované jsou nároky odpůrčími ve smyslu §u 37 konk. ř., poněvadž jen v tomto případě jest námitka nedostávající se legitimace žalobcovy a důsledkem toho zamítavý rozsudek prvé stolice v zákoně odůvodněn. O tom však nemůže býti pochybnosti, že tato žaloba a její konečný návrh, by bylo uznáno právem. že žalované nepřísluší na základě notářského spisu ze dne 22. května 1922 práva oddělná, že prohlášení dlužníka v notářském spisu — Čís. 5715 —
a právní jednání na základě jeho předsevzatá, dále práva žalované věřitelce poskytnutá jsou bezúčinná, a konečně na určení, že žalované straně poskytnuté výhody jsou bezúčinné, že plněním dlužníka pohledávání žalované strany zaniklo, vyčerpává, třebaže znění žalobní žádosti nároku odpůrčímu nevyhovuje, ve všem nároky odpůrčí. Za těch okolností dlužno vzhledem k tomu, že jak nesporno, úpadkové řízení ohledně jmění Josefa V-a dosud ukončeno není, uznati, že ustanovení §u 37 konk. ř. v tomto případě místa má. Na ustanovení §u 166 konk. ř. nemůže se žalobkyně odvolávati, poněvadž tu není předpokladu ani prvého ani druhého odstavce. Jest tedy úsudek prvého soudu, opírající se o ustanovení §u 37 konk. ř., v zákoně opodstatněn a to i v tom směru, že žalobu zamítl vůbec, poněvadž dle shora řečeného po vyhlášení úpadku uplatněni nároků odpňrčích kromě správcem úpadkové podstaty jest vyloučeno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatel spatřuje nesprávné posouzení právní v tom, že bylo vysloveno, že se žalobce nemůže odvolávati na předpis §u 166 konk. ř., poněvadž nejsou splněny předpoklady ani prvého, ani druhého odstavce tohoto předpisu. Dovolatel poukazuje na vyvrácení tohoto právního názoru odvolací stolice k tomu, že podle obsahu úpadkových spisů byly správcem úpadkové podstaty uznány odlučovací a vylučovací nároky žalované strany, kterážto okolnost způsobila, že vyrovnací dlužník, pokud se týče úpadce Josef V. pozbyl veškerého jmění, takže, ve skutečnosti mělo býti úpadkové řízení podle §u 166 druhý odstavec konk. ř. zrušeno, jelikož úpadkové jmění nestačilo ku krytí nákladů úpadkového řízení (§ 73 prvý a druhý odstavec konk. ř.). Z toho žalobce odvozuje, že, když úpadkový soud přes to podle §u 166 druhý odstavec konk. ř. nezrušil úpadkové řízení, nemůže tím nastalý pomyslný stav, za něhož úpadek byl úpadkem pouze podle jména, změniti skutečnost, že úpadce Josef V. neměl už nijakého jmění, tedy, že ve skutečnosti úpadkového řízení už nebylo. Není tím podle čís. 4 §u 503 c. ř. s. uplatněný důvod dovolací opodstatněn. Předpisy úpadkového řádu jsou jako předpisy formálního práva vůbec velícími předpisy, u nichž je použití obdoby vyloučeno. Nařizuje-li tedy tento zákon (§ 37), že v úpadku náleží uplatniti odpůrčí nárok jedině správci úpadkové podstaty, že tedy konkursní věřitelé jsou z uplatnění odpůrčího nároku za úpadku zcela vyloučeni, nikoli ovšem jiní, na úpadku nesúčastnění věřitelé, nelze za úpadku správci úpadkové podstaty vyhražené právo propůjčovati také úpadkovým věřitelům, když nastane dovolatelem tvrzený pomyslný stav, že úpadek sice ještě trvá, ale je úpadkem pouze podle jména, když by totiž ve skutečnosti mělo býti úpadkové řízení podle §u 166 odstavec druhý konk. ř. zrušeno, jelikož úpadkové jmění nestačí ku krytí nákladů úpadkového řízení (§ 73 (1) (2) konk. ř.), neboť i za tohoto stavu — i kdyby bylo lze dovolateli přisvědčiti, že takový stav opravdu nastal — úpadkové řízení dosud trvá, a dokud trvá, vykonává právo odpůrčí správce podstaty. Poněvadž dovolatel sám se v žalobě opírá o tvrzení, — o jehož správnosti ostatně podlé obsahu úpadkových spisů nelze pochybovati, — že je úpadkovým věřitelem, bylo mu právem upřeno odvolacím soudem oprávnění ku jeho, odpůrčí nároky uplatňující žalobě.