— Čís. 6137 —Čís. 6137.Pouhé soudní doznání mimomanželské soulože v době kritické za současného popření otcovství není ještě uznáním nemanželského otcovství ve smyslu §u 16 I. dílčí novely k obč. zák.(Rozh. ze dne 22. června 1926, R I 521/26.)František R. doznal na soudě poručenském, že souložil s nemanželskou matkou v kritické době, popřel však otcovství. Žádosti nemanželského dítěte o vyměření výživného v nesporném řízení oba nižší soudy vyhověly, majíce za to, že doznání soulože rovná se v tomto případě uznání otcovství ve smyslu §u 16 1. dílčí novely k obč. zák.Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších sodu i s předchozím řízením a odkázal nárok nemanželského dítěte na pořad práva.Důvody:Dle §u 16 nesp. řízení lze si stěžovati proti srovnalým rozhodnutím nižších soudů v řízení mimosporném pouze pro zřejmý rozpor se zákonem, anebo se spisy nebo pro zmatečnost. Stěžovatel vytýká usnesením nižších soudů, jimiž byl uznán otcem nemanželského dítěte Rudolfa B-a v řízení mimosporném na základě toho, že u soudu doznal, že s matkou dítěte souložil v době kritické, ačkoliv jinak otcovství výslovně popřel, zřejmou protizákonnost, ve skutečnosti však zmatečnost řízení i usnesení. Činí tak právem, nebo dle § 16 dílčí novely k obč. zák. má se starati nesporný soudce o to, by bylo otcovství k nemanželskému dítěti buď uznáno v řízení mimosporném, neb určeno pořadem práva. Pouhé doznání skutečnosti nemanželské soulože v době kritické není samo o sobě ještě uznáním nemanželského otcovství a jest věcí pořadu práva (řízení sporného) by se jím zjistilo, zda odůvodněnou jest v tom kterém případě o souložníku matky dítěte domněnka §u 163 obč. zák. či zda se zdařil důkaz o opaku. Nelze proto klásti doznání skutečnosti soulože na roveň uznání otcovství, jak mylně oba nižší soudy usuzují. František R. -sice doznal před nesporným soudcem soulož s matkou dítěte v době kritické, popřel však současně otcovství k dítěti а k jeho návrhu provedeno bylo i zajištění důkazu znaleckého o donošenosti dítěte v. době porodu. Okolnost, že František R. neuvedl pro popření svého otcovství určitých důvodů, nemůže změniti ničeho na povaze pouhého doznání skutečnosti a nemůže mu propůjčiti ráz uznání otcovství. Bylo proto, poněvadž soudce nesporný rozhodl o nároku patřícím na pořad práva v řízení mimosporném, dle §u 42 třetího odstavce j. n. vysloviti zmatečnost usnesení nižších soudů, jakož i řízení jim předcházejícího a nárok na uznání otcovství proti Františku R-ovi odkázati na pořad práva.