— Čís. 5903 —
573
Čís. 5903.
Třetí osoba, jež má v moci dlužníkovy movité věci (§ 262 ex. ř.), není oprávněna stanovití podmínky zabavení, najmě pořadí, v jakém, je-li více vymáhajících věřitelů, mají býti věci pro toho kterého věřitele zabaveny.
(Rozh. ze dne 31. března 1926, R I 210/26.)
Rozvrhuje výtěžek za exekučně prodané movitostí, přikázal soud prvé stolice zbytek firmě Ch., jíž byla firma R., u níž movitosti byly v uschování, vyhradila přednost před věřitely V. a G., pro něž byly movitosti současně zabaveny. Rekursní soud k rekursu věřitelů V. a G. napadené usnesení zrušil a uložil prvému soudu, by znovu výtěžek rozvrhl. Důvody: Prvý soudce vyvozuje z ustanovení §u 262 ex. ř., že věci nalézající se v uschování někoho třetího, jen s jeho přivolením mohou býti zabaveny a že může tento sjednati přednost pro jisté věřitele. Názoru tomuto nemůže se soud rekursní přikloniti, ježto názor ten nemá opory v zákoně. Nechtělť jistě zákon ustanovením §u 262 ex. ř. způsobiti takový stav, kde by určení pořadí jednotlivých vymáhajících věřitelů bylo třetímu ponecháno, účel tohoto ustanovení jest ten, aby třetí proti exekuci, která proti němu samotnému není vedena, byl chráněn, že by mu krom toho mělo býti přiznáno oprávnění, jak je prvý soudce ve svém usnesení předpokládá, důvodně nelze ze zákona dovoditi. Jakmile třetí osoba s provedením exekuce projevila souhlas, nemůže dalším exekučním úkonům uschování a prodeji zabrániti a právě tak nemůže býti výkon ve prospěch jiných věřitelů předsevzat. Tím méně však lze míti za to, že by mohla určovati pořadí jednotlivých věřitelů. Následkem toho jeví se býti rozdělení ceny prodejní, jak je předsevzal prvý soudce, zákonu odporujícím a měl býti na všechny pohledávky při rozvrhu vzat zřetel v témž pořadí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nelze sditeti rekurentčino stanovisko, že třetí osoba, která má v moci hmotné věci dlužníkovy proto, že zákon v §u 262 ex. ř. činí vedení exekuce zabavením těchto věcí závislým na tom, zda jest ochotna je vydati, jest také oprávněna stanoviti podmínky zabavení a zejména stanoviti pořadí, v jakém, je-li několik vymáhajících věřitelů, mají věci pro věřitele býti zabaveny. Zákon v §u 262 ex. ř. ponechává třetí osobě, mající v moci dlužníkovy hmotné věci, toliko na vůli, zda jest ochotna věci vydati či nikoli. Více práv jí nepriznává. Ustanovovati další postup exekuce, zejména pořadí zástavních práv, osobě třetí nepřísluší, podobně jako nepřísluší toto oprávnění dlužníku. Proto nemůže rekurentka z prohlášení Rudolfa S-a, společníka firmy, u níž byl chmel, o jehož zabavení šlo, v uschování, že svoluje k zabavení chmele, obdrží-li rekurentka první pořadí, dovozovati, že jí přísluší mezi vymáhajícími věřiteli zástavní právo v prvním pořadí, a když zabavení chmele nenapadá, zabavení to se však stalo současně pro ni a další dva věřitele, nemá rekurentka ohledně výtěžku z prodeje pořadí přední, nýbrž jen pořadí stejné, s těmito dvěma věřiteli.