— Čís. 5801 —
361
Čís. 5801.
Dopravní řád železniční.
Okolnost, zda byl náklad na otevřeném voze přikryt plachtami a zda byly plachty v dobrém stavu, jest bez významu pro sproštění dráhy z ručení.
— Čís. 5801 —
Předpisy §§ 62 a 86 (1) čís. 2 vztahují se pouze na zvláštní obal, jehož jednotlivé kusy zásilky podle své povahy potřebují k ochraně před ztrátou, úbytkem neb poškozením, nikoliv na přikrytí otevřených vozů plachtou, jsou-li naloženy vznětlivými předměty.
(Rozh. ze dne 25. února 1926, Rv II 630/25.)
Žaloba, jíž domáhala se odesíiatelka na dráze náhrady škody, ježto
vagon slámy za dopravy shořel, byla zamítnuta soudy všech tří
stolic
, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Po právní stránce opustila žalující strana již právní důvod žaloby, v níž spatřovala zavinění dráhy v tom, že zařadila vůz naložený slámou hned za strojem, snaží se však dovoditi, že se dráha provinila zanedbáním péče řádného obchodníka podle čl. 282 obch. zák., poněvadž jednak neupozornila při odevzdání zásilky ku přepravě podatele na špatný stav plachet, použitých ku přikrytí slámy na otevřeném voze, a ani přijetí zásilky neodmítla, ani si nevyžádala písemného prohlášení o nedostatečnosti obalu, jednak se na stanici v K. nepostarala o rychlé uhasení ohně. Toto tvrzeni jest novotou, nemající nad to ve zjištěních nižších soudů opory, a musí býti podle §u 504 c. ř. s. odmítnuto. Další . tvrzení, že již první soud zjistil, že požár nepovstal jiskřením ze stroje, nýbrž nedbalostí dráhy, jest v rozporu s rozsudkem prvního soudu, jenž obsahuje sice takovou vetu, nikoliv, však jako vlastní zjištění, nýbrž jako přednes žalující strany. V rozporu se spisy jest také, že dráha při převzetí zásilky podatele neupozornila na vadnost plachet. Nehledíc k opačnému svědectví Josefa В-a, jemuž nižší soudy daly plnou víru, předložila žalující firma sama duplikát nákladního listu, na němž svědek poznamenal vadný stav plachet, upozornil tedy podatele na něj dokonce písemně. Názor, že péče řádného obchodníka vyžadovala, by dráha odmítla zásilku přikrytou vadnými plachtami, jest mylným. Článek 282 obch. zák. jest všeobecným předpisem, určujícím, jakou mírou péče jest obchodník povinen, jestli k péči zavázán, a nelze z něho dovozovati, že dráha jest povinna dohlížeti na odesílatele, jenž zboží sám nakládá, by nezanedbal potřebné opatrnosti, a ručiti za jeho vlastní nedbalost. Dráha není také zasílatelem, jenž dle čl. 380 obch. zák. jest povinen při vzniklé škodě dokázati, že zachoval péči řádného obchodníka. Pro ni platí v této příčině předpisy železničního dopravního řádu. Podle §u 86 odst. (1) čís. 1 a odst. (2) žel. dopr. ř. platí v případě, že škoda mohla podle okolností míti příčinu v tom, že zboží nebylo naloženo v zavřeném voze, nýbrž na voze otevřeném, čemuž v tomto případě zajisté tak bylo, domněnka, že škoda vznikla z tohoto naložení, a dráha jest prosta ručení. Domněnku tu lze vyvrátit protidůkazem, že škoda nevznikla z nebezpečí, spojeného s naložením na otevřeném voze, nebo že vznikla zaviněním dráhy. Takový protidůkaz nebyl a nemohl býti proveden, neboť příčina požáru zůstala neznáma a jest pouhou domněnkou, že vznikl jiskřením ze stroje. Okolnost, zda byl náklad na otevřeném voze přikryt plachtami, a zda byly plachty v dobrém stavu, jest pro sproštění dráhy z ručení bez jakéhokoliv významu. Podle prováděcího ustanoveni I. k §u 86 žel. dopr. ř., jež jest tarifním předpisem a jako takový podle doložky vytištěné na každém nákladním listě smluvní podmínkou přepravy, nepřijímá dráha ani tehdy, když plachty sama dodá, širšího ručení, než jí přísluší při přepravě v otevřených vozech bez plachet, tím méně lze jí ukládati zvýšené ručení v případech, když plachty dodá strana. Tvrdíc, že dráha měla zásilku buď odmítnouti, nebo si vyžádati prohlášení o vadnosti plachet, má žalující strana zřejmě na myslí předpisy o obalu, obsažené v §§ 62 a 86 ( 1 ) čís. 2 žel. dopr. ř., tyto předpisy vztahují se však na zvláštní obal, jehož jednotlivé kusy zásilky podle své povahy potřebují k ochraně před ztrátou, úbytkem neb poškozením, nikoli na přikrytí otevřených vozů plachtou, jsou-li naloženy vznětlivými předměty. Použití plachet v takových případech jest odesílatelům uloženo v §u 4 tarifních předpisů o nakládání vozů (přípojek I k § 59 žel. dopr. ř.), jež nemají nic společného s předpisy §u 62 žel. dopr. ř. o balení přepravovaných předmětů a neukládají dráze ani zvláštního ručení ani zvláštních povinností. V tomto případě, kde jest dráha sproštěna ručení nikoli pro nedostatečný obal nákladu, nýbrž pro naložení jeho na otevřeném voze, nemá otázka vadnosti plachet pro právní posouzení sporu vůbec významu.
Citace:
č. 5801. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 385-387.