— Čís. 5863 —
491
Čís. 5863.
Podpisem směnečného blanketu v některé podstatné náležitosti dosud nevyplněného nevzchází ještě směnečný závazek. Vznik jeho je závislým na potestativní výmince dodatečného vyplnění. Vyplnil-li věřitel směnečný blanket, podepsaný přijatelem, co do doby vydání směnky dnem, jehož přijatel nedožil, jest pokládati vyplnění směnky uvedeným dnem vydání za nedoložené.
(Rozh. ze dne 17. března 1925, Rv I 322/26.)
Terezie L-ová podepsala žalobkyni směnku, na níž nebylo vyplněno datum vystavení a datum splatnosti, a podepsala zároveň prohlášení, podle něhož byla žalobkyně oprávněna, směnku v každé době datovati a učí niti splatnou. Terezie L-ová zemřela dne 22. července 1925, žalobkyně uvedla jako den vystavení 27. červenec 1925. Směnečný platební příkaz proti pozůstalosti po Terezii L-ové byl ponechán procesním soudem prvé stolice v platnosti, odvolací soud směnečný platební příkaz zrušil v podstatě z tohoto důvodu: Tím, že žalobkyně při vyplnění blanketu směnečného podpisem Terezie L-ové jako vydatelky opatřeného jako den vystavení směnky uvedla den 27. července 1925, tedy den, kdy Terezie L-ová již nebyla na živu, tedy kdy již směnku nemohla vystavili, odňala směnce onen předpoklad, který jest nutným k tomu, by docílila směnečného platebního příkazu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Dovolateli jest ovšem přisvědčiti, že odporuje spisům, uvádí-li napadený rozsudek, že Terezie L-ová podepsala směnku jako vydavatelka, neboť ani v žalobě ani za řízení nebylo to vůbec tvrzeno, z obsahu směnky (a to již z umístění podpisu Terezie L-ové) vychází však zcela nepochybně na jevo, že Terezie L-ová byla přijatelkou směnky. Než pro posouzení, jaký význam má připojení dne vydání směnky, dni úmrtí Terezie L-ové teprve následujícího, jest lhostejno, zda byla Terezie L-ová vydatelkou či přijatelkou směnky. Podpisem směnečného blanketu v některé podstatné náležitosti dosud nevyplněného nevzchází ještě směnečný závazek. Vznik jeho je závislým teprve na splnění potestativní podmínky dodatečného vyplnění, které pak působí zpět, totiž tak, jako by směnka bývala vyplněna již v době, kdy podepsaný blanket směnečný byl odevzdán věřiteli. Toto dodatečné vyplnění směnky přejímatelem může se státi kdykoliv, tedy i po smrti toho, kdo nevyplněný blanket podepsal, nesmí však odporovati případné úmluvě (min. nař. ze dne 6. října 1853, čís. 200 ř. zák.) a musí se státi způsobem ve směnečném obchodě obvyklým za typických, obecně užívaných podmínek, jichž je třeba, by podepsaného blanketu mohlo býti použito jako směnky. Vyplnil-li tedy žalující ústav dodatečně směnečný blanket, podepsaný Terezii L-ovou, co do doby vydání směnky dnem, jehož L-ová nedožila, jest vyplnění toto vadné, neboť, působí-li dodatečné vyplnění směnky zpět, tedy do doby, kdy L-ová byla ještě na živu, nemůže vedle toho obstáti datum vydání směnky, spadající do doby po její smrti. Vykazuje tudíž směnka sice formálně veškeré podstatné náležitosti, z nichž však den vydání její s dobou přijetí navzájem se vylučují. Údaje na směnkách nemusí býti ovšem za všech okolností pravdivé, ale vždy musí býti. možné. Nemožným jest, aby osoba, zemřevší dne 22. července 1925, přijala svým podpisem směnku vydanou až dne 27. července 1925. Vyplnění žalobní směnky uvedeným dnem vydání odporuje proto právní povaze směnky, jest nepřípustným a nutno je pokládali za nedoložené. Pak ale schází jedna z podstatných náležitostí směnky (čl. 4 čís. 6 směn. ř.) a nemohl z ní vzejiti pro Terezii L-ovou, pokud se týče pro její pozůstalost směnečný závazek.