— Čís. 5789 —
340
Čís. 5789.
Do vyměření poplatků soudní kanceláří není přípustným rekurs (§ 65 ex. ř.), nýbrž stížnost podle §u 68 ex. ř. a § 78 org. zák.
(Rozh. ze dne 23. února 1926, R II 27/26.)
Rekursní soud odmítl rekurs vymáhajícího věřitele do platebního příkazu okresního soudu v řízení exekučním. Důvody: Stěžovatel nestěžuje si do soudního usnesení, nýbrž do platebního příkazu okresního soudu ze dne 30. listopadu 1925, poněvadž exekuční orgán neměl po vyrozumění o bezvýslednosti exekuce v B. bez návrhu vymáhající strany provésti nový výkon exekuce v P. a, chtěl-li tak učiniti, mohl a měl tak učiniti ihned při prvním výkonu a při jedné cestě, zejména když P. je od B. vzdálen jen 2 km, a že proto není vymáhající strana povinna platiti náklady druhého výkonu. Stěžovatel pokládá se tedy stiženým postupem při vykonání exekuce. Proti postupu takovému není však přípustným rekurs, poněvadž jen soudní usnesení mohou býti napadena podle §u 65 ex. ř. rekursem, nikoliv však jednání výkonného orgánu. O nápravu lze jen žádati dle §u 68 ex. ř., a po této stránce se poukazuje na usnesení okresního soudu ze dne 14. prosince 1925, jímž stížnost tato byla vyřízena a proti němuž lze podati rekurs. O případné dohlédací stížnosti rozhodne se až po pravomoci tohoto usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu do odmítacího usnesení.
Důvody:
Jde o poplatky exekučního výkonu. Stěžovatel uvádí, že podal rekurs do soudního usnesení, jímž prý jest i platební příkaz ze dne 30. listopadu 1925, poněvadž výše poplatku za výkon i jeho předpis byly ustanoveny exekučním soudem při vyřízení zprávy výkonného orgánu a proti němuž bráni ti se stížností byl oprávněn, poněvadž jinak by platební příkaz nabyl právní moci a stal se exekučním titulem. Stížnost brojí prý tedy proti doručenému platebnímu příkazu a nikoli proti jednání výkonného orgánu, jehož postup při provádění exekuce byl pouze důvodem ku stížnosti. Druhá stolice odmítla rekurs podaný dle §u 65 ex. ř., poněvadž vymáhající strana si stěžovatela do postupu při výkonu exekuce, a v takovém případě žádati jest o nápravu podle §u 68 ex. ř. Než praví-li nyní stěžovatel, že postup výkonného orgánu byl mu jen důvodem k rekursu, který čelil, jak z prvního a posledního jeho odstavce skutečně také plyne, formálně proti platebnímu příkazu, jest rekurs dle §u 65 ex. ř. rovněž již od prvopočátku nepřípustným. Vyměření poplatku za výkon patří soudní kanceláři a též vyhotovení a podpis platebních příkazů na takové poplatky přísluší dle §u 107 jedn. řádu úředníku kanceláře, pověřenému jich vymáháním. Stížnost na úředníky kanceláře jest však podati ve smyslu §u 78 třetí odstavec zák. o organisaci soudů u soudce pověřeného dohledem nad soudní kanceláří, u exekučního komisaře nebo přednosty soudu. Jest to tedy stížnost podobného druhu jako stížnost podle §u 68 ex. ř. (Srov. rozhodnutí v podobných případech čís. 1908 a 2255 sb. n. s.).
Citace:
č. 5789. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 364-365.