Přehled literatury rakouského všeobecného práva občanského za rok 1901.

Z prací týkajících se celku vytknouti sluší především první díl Stubenrauchova kommentáře k občanskému zákonníku, jejž v osmém vydání vydali M. Schuster a Schreiber a k němuž přispěli Seiller, Bloch, Krapf, Wehli, G. Schuster, Ohmeyer a Cramer; o něm referuje Till v Przeglądě prawa i admin. str. 964. — V řeči polské vycházelo pokračování kommentáře Jaworského k občanskému zákonníku; zprávu podává Till v Przeglądě str. 64 (§§ 5—38) a str. 387 (§§ 33—43). — Ve sbírce katechismů vydal Joklík katechismus občanského práva rakouského.
K materialiím všeobecného občanského zákonníka sděluje Stupecký ve Sborníku věd právních a státních I. str. 465 a v Zt. f. Notariat str. 322 dva poradní protokoly ze dne 4. a dne 22. ledna 1810, jež považovány byly za ztracené; zprávu podává o tom A. Ehrenzweig v Zt. f. Not. str. 314.
Nový polský překlad občanského zákonníka vydali Wacyk, Szuchiewicz a Czermak; referát o něm obsahuje Reforma sądowa str. 60.
O novém směru (hospodářském) v nauce soukromého práva píše Hošovskij v rusínském časopise právn. a ekonom. I. str. 1—12.
Sbírky rozhodnutí nejvyššího soudu, vydávané Pfaffem, Scheyem a Krupským vyšel svazek 36 nové řady 2), obsahující rozhodnutí z r. 1899 a svazek 34 (staré řady), obsahující rozhodnutí z r. 1896 a 1897; sbírky rozhodnutí nejvyššího soudu, vydávané týmž soudem a tvořící přílohy k věstníku ministerstva spravedlnosti vyšel svazek první nové řady, jenž obsahuje rozhodnutí z let 1898—1900.
Styky práva občanského s jinými obory práva jsou předmětem několika prací. Steinbach přednášel o zastoupení zájmu veřejného v oboru práva soukromého (obhájce svazku manželského, souhlas katastru s knihou pozemkovou, ochrana majitelů dílčích úpisů, ochrana známek, vzorků); referáty o této přednášce přinášejí Ger.-Zt. str. 400 a Ger.-Halle 102. — Tilschův spis o vlivu nových zákonů processních na právo hmotné vyšel v druhém rozmnoženém vydání; referáty o tom podávají Randa v Sborníku věd pr. a st. II. str. 177, Pavliček v GZ. str. 271, Till v Przeglądě pr. i adm. str. 63, 720, Petschek v Jur. V.-J.-S. str. 197, Ohmeyer v Jur. Bl. str. 427, Schneider v Kirchenheim’s Centralblatt XX. str. 342, .....t v Čas. Č. Adv. II. str. 47, anon. v Zpr. pr. jedn. mor. str. 143, Hémard v Bull. de la Soc. de Lég. comp. XXXIII. str. 119, polský překlad u výtahu od Rosenthala vychází v Reformě sądowé str. 76 násl. — Jos. Růžička v hovorně Právníka str. 58 uveřejnil stať: Zákon patentový a právo občanské a processní. — Sternberg jedná v GH. str. 89 o soukromoprávní stránce nové daně na jízdní lístky, o čemž píše i H. Schreiber v Ö. Eisenb.-Zt. XXIV. č. 23.
I. Díl všeobecný.
O mezinárodním právě soukromém v zákonníku rakouském píše Jaworski v Przeglądě pr. i adm. str. 249 (výňatek z komentáře svrchu dotčeného). — Wolkerova přednáška, uveřejněná v Zt. f. Not. str. 98., pojednává o fikci všeobecné znalosti práva a jejích následcích sociálních. — Menoušek uveřejnil v Právníku str. 477 úvahu k § 19 obč. zák. pod titulem: Moc a právo. — Nauky o osobách dotýkají se články Hortenův o processní způsobilosti v Gell. C.-Bl. str. 961 a Pinskerův o várečných měšťanstvech v Právníku str. 297.
Randa ve Sborníku I. str. 1 píše o otázce, stačí-li obvyklé roztřídění soukromých práv dle jich obsahu (vzhledem k ochraně statků immateriálních), referát o tomto článku přináší Mjesečnik chorvatský str. 264. II. Právo věcné.
O Demeliově Věcném právu referuje v Kirchenheimově Centr.-Bl. XX. str. 152 Brunner. — Různých otázek práva věcného dotýká se Kastner v článku o materiálním právu exekuce v Ger.-Zt. str. 152, zejm. o nabývání věcných práv v exekuci.
O držení ve světle theorie Wróblewského píše Chlamtacz v Przeglądě pr. i adm. str. 401. — O držení zástavy jak movité tak nemovité pojednává Reinhold v G.-Halle str. 534. — Referát Pfersche-ův o spise Schey-ově o bezelstném a nepoctivém držiteli obsahuje Krit. V.-J.-S. str. 401. — Kritiku prozatimní zápovědi stavby dle § 340 obč. zák. podává Juster v GH. str. 97, pojednávaje zároveň o poměru této zápovědi k mezitimním opatřením dle § 458 c. ř. s. a § 381 ex. ř.
Referáty o Randově Právu vlastnickém napsali Zoll ml. v Czasopismu krakovském str. 254 a Tilsch v Przeglądu pr. i adm. str. 218. — Úvahu o díle Pinińského: Pojem a hranice práva vlastnického dle práva římského podává Randa v Právníku str. 37, dotýkaje se i otázek práva rakouského, zejména v příčině obtěžování sousedů kouřem, hlomozem atd.; o témž díle referují Chlamtacz v Przeglądě str. 123 a I. D. v rusínském Časopise právn. II. str. 5 ref. — Nauky o spoluvlastnictví dotýká se článek Ohmeyerův o exekuci na práva dílčí v GZ str. 169. — O právní povaze pozemku, jenž jest ve spoluvlastnictví jakožto výkupné za služebnosti přináležející dříve více usedlostem, píše Mohorič v Slovenském právníku str. 289. — O právu vyvlastnění pro stavby vodních drah a upravení řek pojednává vzhledem k zákonu ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z. Krasny v GZ. str. 363. — O žalobách v případech vyvlastnění zejména pro účely železniční píše Junghans v GH. str. 145, týž v GH. str. 375 obírá se odhadem předmětu vyvlastněného. — Kapitalisační míra úroková při odhadu nemovitostí jest předmětem článku Boubelova v Zpr. Pr. jedn. mor. str. 97.
O otázce, kterak nabývá ve vlastnictví nemovité věci exekučně prodané, jedná Randa v Právníku str. 657 (příklepem bez ohledu na poctivost vydražitelovu). — O poměru vydražitele nemovitosti v knihách pozemkových zapsané k neknihovním věcným právům osob třetích dle nového řádu exekučního, píše Flieder v Právníku str. 585. — Titulus acquirendi při vlastnické žalobě o nemovitost jest předmětem článku Horvatova v chorvatském Měsíčníku. — O povaze nároku prvního kupce na movitou věc ponechanou u prodavače, tímto však dále zcizenou a odevzdanou, jedná Vacek v Právníku str. 658. — Studii o § 371 obč. zák. (o vlastnické žalobě na vydání věcí nerozeznatelných, zejm. peněz) na základě judikatury podává Zoll ml. v Czasopismu prawn. i ekonom. str. 170. — Otázkou, kdy přechází na adressáta vlastnictví zboží zabývá se S. M. v Gazz. d. Trib. str. 84.
Spis o zákoně knihovním v praktickém užití vydal Bartsch ve Vídni. —
O ústavě knih pozemkových v Rakousku a o zemských deskách píše Offenhuber v Zt. f Not. str. 170 a 283. — Chorvatského práva knihovního, jež však spočívá na občanském zákonníku rakouském, týká se článek Košutićův o principu publicity v chorvatském Měsičníku str. 625. — K otázce náležitosti ověření podpisů přispívá Pikl v GH. str. 182. — Nesrovnalostem, jež vyskytají se při stejných jmenech osobních v knihách pozemkových, chce čeliti
Berger v Ger.-Zt. str. 317. — Historický článek Stiebrův o počátcích prenotace v Sborníku II. str. 38 obsahuje i příspěvek k vývoji náležitosti, by obsažen byl v listině právní důvod. — Několik slov o otázce, kterak jest
postupovati, má-li býti zcizen a do knih pozemkových zapsán statek veřejný,
obci náležitý, podává Jos. Dvořák v Právníku str. 145. — O vyhledávání pozemků železničních a o knihách železničních s vzorci vydal Krušina zvláštní
spis v Praze, oznámený v Právníku str. 140; týž pojednává i v GH str. 285
o některých pochybných otázkách v řízení o vyhledávání pozemků železničních. — O kmenových statcích v Tyrolsku dle nové úpravy zákonné
(zák. ze dne 12 června 1900 č. 47 z. z.) píše Fiedler ve Sborníku I. str. 395. O některých otázkách práva vodního a právomoci ve věcech vodních jedná článek Králův v Gellerově Centr.-Bl. str. 538. — O promlčení práv vodních pojednání Turnwald z J. Bl. str. 377. — V Grünhut. časop. str. 405 uveřejnil Král pojednává o honitbě v Rakousku s hlediska vědy právní a národohospodářské, které vyšlo i v samostatném otisku ve Vídni (o tom L. ve Zprávách právn. jedn. mor. str. 196). — O soukromoprávné povaze smlouvy o dobývání nafty podány byly ve Lvovském tovaryšstvu právnickém dva referáty: Dziedzice a Hofmokla, kteréž otištěny jsou v Przeglądu prawa i administr. str 280, 770. — Reformy v zákonodárství naftovém navrhuje Caro v Czasopismě krakovském str. 44. — O právech autorském a patentním podán jest referát na jiném místě.
V příčině práva hypotekárního mnoho přetřásány byly otázky týkající se významu postoupení přednosti. V Právníku str. 28 dodává Lošan k loňským článkům svému a V. Fryče ještě několik slov o tom, jaký význam má postoupení knihovního pořadu, zvláště před výměnkem a na str. 458 týž dodává »ještě dvě slova« o postoupení knihovního pořadu, pojednávaje tu o těchto dvou otázkách: Vrací se pohledávka ustouplá pro případ pozdějšího zániku pohledávky předstouplé na své původní místo? a Poznamenána-li přednost před výměnkem, má výměnkář neb dědic jeho nárok nějaký na uhražovací kapitál?; týž v Právníku str. 616 zastává větu, že uhražovací kapitál za výměnek nelze vykázati k placení věřiteli předstupujícímu ani pro ten případ, když pohledávka předstouplá bezprostředně za výměnkem jest zjištěna. — Naproti tomu Flieder hájí v Právníku str. 651 náhled, že knihovní přednost propůjčená pohledávce před výměnkem a služebností bytu má pro případ nucené dražby úplnou záměnu knihovního pořadí v zápětí, když v době postupu knihovní přednosti neb aspoň v době rozpočtu mezi předstupující pohledávkou a výměnkem neb služebností bytu nebylo jiných věřitelů a oprávněných. K tomu odpovídá opět Lošan v Právníku str. 686. — Poznámky k postoupení přednosti vzhledem k § 218 ex. ř. podává i Kenner v Jur. Bl. str. 241. — O účinku postoupení přednosti před výměnkem píšou dále Ziffer v Ger.-H. str. 133 a Apfelbaum tamtéž str. 321. — O exekuci na zaniklou ale ještě nevymazanou pohledávku hypotekární pojednali Em. Adler v G. Z. str. 181 (dodatek str. 245) a Weisskopf v Gellerově Centr.-Bl. str. 115. — O tom, může-li zástavní dlužník nevymazanou hypoteku postoupiti novému věřiteli na témž místě, kde původně jest zapsána, uvažuje Dolenc v Slovenském Právníku str. 173. — O otázce odpírání hypothekám pozdějšími věřiteli hypotekárními přednášel Fischer-Colbrie, přednáška ta uveřejněna jest v G.-Z. str. 241, o ní referuje A. K. v Jur. Bl. str. 99. — O hypothekách simultáních při rozpočtu a materiálním základě nároku dle § 222 ex. ř. jedná Scheib v Zt. f. Not. str. 36. — O témže nároku píše dále Bordolo v Jur Bl. str. 423. — O užití cit. § 222 ex. ř. na zákonná práva zástavní fisku pojednává Fux v Jur. Bl. str. 13. — Příspěvek k § 237 ex. ř. a § 111 knih. zák. (o výmazu simultáních pohledávek) podává Z. v Právníku str. 507. — V Zt. f. Not. jedná K. P. o otázce, kdy lhůta k spravení záznamu práva zástavního jest důležitou a kdy tedy má býti povolena. — O přednosti zástavního práva za příspěvky do úrazoven a nemocenských pokladen píše Hueber v G. Centr. Bl. str. 894. — O zvláštních předpisech v příčině výmazu práva zástavního vloženého pro majitele dílčích úpisů pojednává M. v Jur. Bl. str. 221. — V Praze vyšel koncem roku též spis Worlův: Výměnek v exekuci. — Exekucí více s národohospodářského stanoviska obírá se článek Dresdnerův: Úvěr a exekuce na nemovitosti v Grünhutově časopise str. 687. — O hypotece meliorační píše Em. Adler v Jur. V.-J.-S. XXXIII. str. 149. — Zda-li a jak třeba změniti zákon o zápůjčkách melioračních, jest otázka, o které přednášel Lošťák v Právnické jednotě dne 28. list. a 5. pros. 1901 (Právník str. 845).
Mobilárního práva zástavního týká se článek M. Fryce o tom, je-li chráněn pachtýř usedlosti před mobilární exekucí, vedenou na jeho fundus. instructus, v Právníku str. 405. — Otázky zaniknutí exekučního práva zástavního na movitostech po roce dotýká se Seidl v Čas. č. adv. II., str. 93. — S otázkou zániku zástavního práva exekučního souvisí i spisek Joklíkův: Zastavení exekuce dle ex. ř. a související s tím instituce, vydaný v Praze, oznámení o něm má Čas. č. adv. II., str. 104.
V Ger.-Halle XLVI. str. 3. béře Reinhold opětně v pochybnost, zda pohledávky mohou vůbec býti zastaveny. — O exekučním zástavním právu na pohledávkách jedná Petschek ve spise: Exekuce na pohledávky, vydaném ve Vídni, o tom referují Ohmeyer v G.-Z. str. 380 a Tilsch ve Sborníku II., str. 205. — Objem exekučního práva zástavního při exekuci na pohledávky přesahující jest předmětem článku Weisskopfova v Grünhutově časopise str. 290; o tomto článku, jenž vyšel i o sobě, podává referát M. St. v Ger.-H. str. 315. — O exekuci na mzdu jedná článek Pickův v Grünhutově časopise XXVIII., str. 1; o separátním vydání obsahuje referát G.-Z. str. 301. — O užití předpisů o vyloučení z exekuce na platy diurnistů ve veřejných úřadech pojednává Dostal v Ger.-H. 399. — O zabavitelnosti diét a cestovného poslanců píše Langrod v Ger.-H. 125. — V článku o exekuci na právo patentní v G.-Z. str. 25 pojednává Šuman vůbec o přípustnosti práva zástavního na právo patentní v širším smyslu, totiž na právo z ohlášení patentu. — O exekuci na podniky živnostenské píše Sternberg v G -H. str. 253.
III. Právo obligační.
Rak. práva obligačního díl všeobecný obsahuje článek Dněstrjanského v rusínském Časopise II. str. 1—92. — Ve sbírce prostonárodních výkladů z oboru věd právních vyšel jako číslo XI. spis Bohuslavův: Věřitel a dlužník. — O povaze soudního smíru píše Strobach v Ger. H. str. 113. — O tom, zda cessus jest povinen plniti na pouhé vyzvání cessionářovo obsahující oznámení cesse, uvažuje F. S. v Zt. f. Not str. 348. — Referát o spise Schrutkově Pravost pohledávky jakožto náležitost kompensace obsahuje Reforma sądowa str. 55. — O námitce kompensace dle nového processu píše Urban v Jur. V.-J.-S. XXXIV. str. 1. — Též materiální stránky složení k soudu dotýká se článek Coulonův o formálním postupování při složení k soudu v Zt. f. Not. str. 4.
a) Smlouvy.
O některých otázkách nauky o smlouvách pojednává Geller ve svém Centr.-Bl. str. 97, zejména o uzavření smlouvy úřadem, jenž se usnáší kollegiálně, o nedostatcích formálních listiny notářské, o omylu při smlouvách, o odvolání přijetí. — Naukou o offertě a přijetí zabývá se i Till v článku o právním významu automatů v Przeglądě pr. i adm. str. 1; referáty o této práci, jež vyšla i o sobě, přinášejí: rusínský Časopis I., str. 18 od Djakova, Sborník v. pr. i st. II., str. 18 od Tilsche a Reforma sądowa str. 55. — Všeobecné nauky o smlouvách týká se i přednáška Hellerova a článek jeho o rakouském právu telefonním v Právníku str. 134, 225, v němž vykládá mimo poměr podnikatele k uživateli i poměr mezi několika uživateli (upravování právních poměrů rozhovorem telefonním). — O smlouvách jednostranně nemravných píše Grabscheid v Ger.-Z. str. 31, replikuje Ofnerovi, jenž tamtéž v č. 52 r. 1900 reagoval na Grabscheidův článek o nedovolených jednáních právních v č. 45—46 r. 1900. — Může-li býti zcizení advokátní kanceláře předmětem smlouvy, uvažuje anonym v Ger.-H. str. 343. — O vykonatelnosti nezažalovaných úroků (úroků z prodlení z přisouzené sumy) píše Mohorič v Slovenském Právníku str. 135.
O darováních s fideikomisární substitucí pojednává Némethy v Ger.-Zt. str. 125. — V Not. Zt. str. 236 zkoumá Roztočil, zda tak zvaná darování nemovitostí snoubencům jsou platná bez formy notářské. — Smluv trhových jež v řízení exekučním se uzavírají, týkají se články Ohmeyerův o převzetí dle § 271 ex. ř. v Jur. Bl. str. 447 a Ciciův o relicitaci v Gazz. d. Trib. str. 44. — St. referuje v Ger.-H. str. 315 o spisu Janischově: Práva a povinnosti z nájmu a pachtu, jenž vyšel 1900 v Č. Lípě. — O prohlídce najatých a zpachtovaných předmětů vedle čl. XI. č. 1 u. z. k s. ř. píše Dolenský v Zprávách práv. jedn. mor. str. 145. — Reformu v řízení nájemním při nájmech na krátkou dobu navrhuje Diamand v Ger.-H str. 67. — Některé otázky z řízení ve věcech nájemních řeší Škerlj v Slovenském právníku str. 6. — K výkladu § 1101 obč. z. (zák. právo zástavní pronajímatelovo) Fischböck v Jur. Bl. str. 617. — V Jur. Bl. str. 487 referuje Ohmeyer o spise Pappafavově (vydaném 1900) o rozličných otázkách, týkajících se poměru kolonatního, zejména o tom, zda-li po skončení poměru kolonovi přísluší náhrada za náklady vyčistění půdy. — Systematický výklad čeledního řádu jako zvláštního druhu smlouvy námezdní vydal Čadek, o tom referuje —š v Právníku str. 397. — V Ger. H. str. 136 pojednává Sternberg o osnově zákona v příčině doplnění předpisů o smlouvě služební týkající se ošetřování nemocných, vyučování, vychování a jiných vyšších domácích a osobních služeb. — O pojmu a právním významu změny nebezpečí při smlouvě pojišťovací píše Herrmann v Grünhutově časopise str. 569, podávaje zároveň návrh de lege ferenda. — V Berlíně vyšel spis Hauenschildův o pojištění na život dle rakouského práva soukromého, referují o tom —g v Ger.-H. str. 106 a Stross v Jur. Bl. str. 545. — O pojištění ve prospěch dědiců pojednává Král v Jur. Bl. str. 27. — O konfliktu mezi zájmy pojištěného a věřiteli pozůstalostními v příčině summy pojištěné na případ smrti přednášel Brecher, obsah přednášky té přinášejí Jur. Bl. str. 606 a Ger.-H. str. 138. — V Právníku str. 290 píše Skácel na základě praktického případu o otázce, je-li pojišťovatel povinen vyplatiti náhradu škody, ačkoli pojistka ani vydána ani premie pojišťovací zaplacena nebyla. — O nároku na vrácení úhrady při obchodech differenčních jednají Hammerschlag v Jur. Bl. str. 553 a A. Růžička tamtéž str. 592. — O differenčních obchodech bursovních píše Steiner v Zt. f. Not. str. 397. — V Zt. f. Not. píše Anonym o osnově zákona v příčině nevybraných sum ze slosovaných papírů.
b) Závazky ex lege.
O Wellspacherově spisu Versio in rem, jenž vyšel r. 1900, referují C....n v Ger.-Z. str. 342, Ehrenzweig v Krit. V.-J.-S. str. 409 a Brunner v Kirchenheim’s Centr.-Bl. str. 17. - V Ger.-Zt. str. 275 píše Max Pollak o nároku dle § 1042 obč. z. na náhradu za výživu nemanželského dítěte, ovšem hlavně s ohledem na kompetenční předpis § 49 č. 2 jur. n.; italský překlad přináší Gazz. d. Trib. str. 82. — V hovorně Právníku str. 648 jedná B. o upravení hranic. — Též otázek materiálního práva dotýká se spis Worlův De editione documentorum, vydaný v Praze, o němž přinášejí referát Zprávy právn. jedn. mor. str. 142.
c) Náhrada škody.
O ručení advokáta za nedopatření koncipientovo píše Deutsch v Ger.-H. str. 29, o zodpovědnosti advokáta vůbec dle disciplinárních předpisů a občanského práva pojednává Roztočil v Z. f. Not. str. 60. — Žolger přednášel o ručení státu, země, obce za škody spůsobené veřejnými nepokoji, uveřejněno ve Slovenském Právniku str. 129 a v Jur. Bl str. 77. — O určení bolestného přednášel Neumann-Ettenreich, otištěna jest přednáška ta v Ger. Zt. str. 417, referáty přinášejí Jur. Bl. str. 591 a Ger.-H. str. 127.
Co sluší rozuměti událostí u provozování ve smyslu zákona o povinném ručení železnic za úrazy na těle vykládá T. A. v Ger.-Zt. str. 224. — O ručení železnic za pohmoždění prstů píše F. v Jur. Bl. str. 17, k tomu dodává poznámky R. L. tamtéž str. 65 a k téže otázce vztahuje se i článek L. Katze: K praxi zákona o povinném ručení železnic v Jur. Bl. str. 225. — Ohmeyer podává v Jur. Bl. str. 261 zprávu o osnově v příčině rozšíření zákona o povinném ručení na železnice jiné než parou hnané. — Tamtéž str. 603 pojednává Schneller o nebezpečí vrchního vedení elektrického na základě rozhodnutí nejvyššího soudu. — Ve Sborníku II. str. 52 píše Tilsch o ručení dopravních podniků nenáležejících k železnicím parou hnaným, za úrazy na těle. — Ve Zprávách Právn. jedn. mor. str. 154 píše Löffler o ručení železnic za poškození věcí mimo smlouvu. IV. Právo dědické.
O Andersově nástině práva dědického referuje S. Š. v rusínském časopise I. str. 21. — Nedostatky testamentu holografního vyličuje Roztočil v Zt. f. Not. str. 5. — Rosin uveřejňuje v Grünhutově časopise, str. 341 příspěvky k nauce o pořádku parentelním a počítání příbuzenství dle německého, rakouského, židovského a církevního práva. — O právním významu nároků příslušících manželu dle § 757 obč. z. píše K. W. v Slovenském Právníku XVI. č. 11. — Povinný díl a darování jest předmětem pojednání Krčmářova v Právníku str. 822. — Příspěvek, k tomu, kdy lze mluviti o porušení dílu povinného, podává Worel v Právníku str. 362. — Breuer vydal ve Vídni spis: Kollace včítatelných dávek a pouhých darování a vliv její na určení povinného dílu; referaty podávají Arn. Ehrenzweig v Zt. f. Not. str. 239 a P. v G.-H. str. 457. — V Grünhutově časopise str. 161 pojednává Landauer o odúmrtí a hranicích dědického práva příbuzných, pojednání vyšlo i o sobě a referují o něm Dub v rusínském časopise II. str. 11 a nejmenovaný v Ger. Zt. str. 231. — K otázce vydání kaduka již incamerovaného zákonným dědicům píše Král v Ger.-Zt. str. 404. — Práva materiálního dotýkají se Glückův o nynější praxi ve věcech pozůstalostních v kvartalníku krakovského spolku kandidátů notářství 1901 (referat o tom od Roztočila v Zt. f. Not. str. 71.) a článek Groagův o právní ochraně právnických osob cizozemských dle § 159 pat. v Ger.-H. str. 1. — O successi do fideikommissu Netolického vydal Pinsker spis, oznámený v Právníku str. 180.
V. Právo rodinné.
O Tillově rakouském právu manželském referují Geller ve svém Centr.-Bl. str. 127, Jaworski v Czasopismu krakovském str. 248 a Tilsch ve Sborníku I., str. 442. — Kucharzewski vydal polsky Počátky práva manželského, o nichž referát má Halban v Przeglądu pr. i adm. str. 701. — Anonym v Zt. f. Not. str. 353 navrhuje reformy v rak. právu manželském (k §§ 63, 64 obč. z.) — O dispensacích píše Illasiewicz v Gellerově Centr.-Bl. str. 782. — V Zt. f. Not. str. 161 píše nejmenovaný o nepřípustnosti rozloučení katolického manželství rakouského příslušníka v Německu. — Anonym tamtéž str. 164 pojednává o zápisu knihovním práva ze společenství statků mezi manžely dle § 1236 obč. z.
O povinnosti otce k výživě dětí pojednáno anonymně v Gazz. d. Trib. str. 94. — Sternberg píše v Zt. f. Not. str. 114 o právním poměru děda a báby k vnukům. — Několik slov k otázce, jakým spůsobem lze manželu prokázati nemanželský původ dítěte od jeho manželky v zákonné době zrozeného, podává A. Černý v Právníku str. 434. — O postavení matky dítěte ve sporu paternitním píše Paupie v Ger.-H. str. 331. — O zlém nakládání dětmi a ochraně jich pojednává Eisler v Ger.-Zt. str. 233. — V Zt. f. Not. str. 267 podává Janisch zprávu o tom, jak v jednotlivých obcích okresu Bastianperského osvědčila se instituce zvláštní obecní rady sirotčí. — Za příčinou ochrany dětí podává též nejmenovaný v Zt. f. Not str. 177 návrh na reformu poručenství. — Potioris nominatio v rakouském právu poručenském jest předmětem pojednání L. Pfaffa v Zt. f. Not. str. 369. — V Ger. Zt. str. 205 přimlouvá se Wehli za připouštění žen k úřadu poručnickému. — O adopci a legitimaci, hlavně s ohledem na nové předpisy kompetenční jednají Lahr v Ger. Zt. str. 19 a A. Černý v Právníku str. 101. — O zákonodárství v příčině chorých na duchu píše Brunner v Ger.-Zt. str. 197. — O opatrovnictví nad duševně chorými v Evropě v XIX. století jedná Rychliński v polském Ateneu.
Ochrany práv majitelů dílčích úpisů týkají se legislativní úvahy a návrhy Randovy, uveřejněné v Právníku str. 766, téže otázky dotýká se referát J. P. o návrhu Grünhutově.
Tilsch.

Citace:

TILSCH, Emanuel. Přehled literatury rakouského všeobecného práva občanského za rok 1901. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1902, svazek/ročník 2, s. 380-385.