Předpisy mor. čeledního řádu z 2. května 1886, č. 53. z. z. nezakládají o sobě ještě onoho dozorčího poměru mezi zaměstnavatelem a čeledínem, jejž předpokládá § 132. odst. 3. tr. z.; třeba přidružení se rozhodujících konkrétních okolností případu. (Rozh. ze 7. listopadu 1908, Kr III. 87/8.)

Zmateční stížnost, podaná obžalovaným proti rozsudku sborového soudu, jímž byl uznán vinným zločinem svedení ke smilstvu dle § 132. tr. z., byla nejvyšším zrušovacím soudem zamítnuta. Důvody:
Opírajíc se o § 281. č. 9. lit. a) tr. ř. přivádí zmateční stížnost k platnosti, že se zde nedostává poměru dozorčího, kvalifikovaného dle § 132. odst. 3. tr. z., služka F. H. nebyla prý svěřena obžalovanému ani k vychování, ani k vyučování; při nejmenším prý se nacházel obžalovaný v tomto směru, poněvadž F. H. nepřijal do služby on, nýbrž jeho manželka, v omluvitelném omylu; také prý byla F. H. s pohlavním zneužíváním, které s ní páchal, srozuměna, neboť se mu oddala dobrovolně.
Vývodům těmto však přisvědčiti nelze. Že F. H. nepřijal do služeb obžalovaný sám, nýbrž jeho manželka, rozsudek nezjišťuje; ale to zde ani nerozhoduje. Jakožto hlava rodiny ve sm. § 91. obč. zák. byl jejím zaměstnavatelem na každý způsob obžalovaný a jemu jako takovému náležely povinnosti, uložené zaměstnavateli v řádu čeledním. Přiznati sluší arciť, že předpisy řádu čeledního nezakládají osobě ještě onoho dozorčího poměru mezi zaměstnavatelem a čeledínem, jejž předpokládá § 132. odst. 3. tr. z., ačkoliv nejsou pro řešení této otázky zajisté bez veškerého významu předpisy §§ 11., 17. a 28. mor. čel. řádu z 2. květ. 1886, č. 53. z. z. Podle § 11. čel. ř. byl obžalovaný obzvláště povinen, míti F. H. k tomu, aby se chovala mravně a slušně v domě i mimo dům, ale též oprávněn, udíleti za tímto účelem děvčeti napomenutí a důtky. Dle § 17. čel. ř. stala se F. H. vstoupivší do služby, členem domácí společnosti a podléhala již jako takovýto člen spravující vůli pána domu.
K tomu přistupují však též rozhodující konkrétní okolnosti případu; okolnosti tyto jsou to právě, které utvářejí daný zde poměr dozorčí v poměr uzpůsobený dle § 132. 3. tr. ř. Nemajíc ještě 15 let, odrostši tedy sotva škole, vzdálena dohlédajícího vlivu rodičů, ve věcech pohlavních nezkušena a v názorech svých mravních nedosti ještě upevněna, měla F. H. beze vší pochyby zapotřebí dohledu a výchovného vedení. Moment výchovní, o němž má zmateční stížnost za to, že jej může v tomto případě popírati, jest tím právě dán. Vytknuté zde konkrétní okolnosti případu ukládaly obžalovanému podle obvyklých pravidel života, aby bděl dle možnosti nad mravní bezúhonností děvčete a aby je chránil před nástrahami. Již tím jest založeno ono svěření F. H. dohledu obžalovaného, jak jej předpokládá § 132. tr. z. a nebylo k tomu zapotřebí ještě zvláštního projevu vůle osob, vykonávajících rodinnou moc nad děvčetem, učiněného naproti obžalovanému. Byl-li pak obžalovaný, zneužívaje své autority zaměstnavatelské, s to, pohnouti F. H. ku častokráte opakovanému souložení, místo aby ji byl vedl ku mravnému chování, spočívá v tom zajisté svedení ke smilstvu ve sm. § 132. tr. z. F. H. udávala ovšem, že byla obžalovaným přemožena, ale roszudek nezjišťuje žádného násilí, nýbrž jen svedení. Zhoubné vykonávání vlivu na vůli F. H., potřebné ke skutkové povaze svedení, plyne však již z toho, že snášela — i když odporovala snad z počátku do jisté míry souložení — přec jen souložení další, aniž by se byla o tom zaměstnavatelce svojí zmínila a aniž by byla opustila službu, jak by ji k tomu byl oprávňoval § 28. čeled. ř. Ba ona přijímala — jak to tvrdí obžalovaný — od něho za jednotlivá souložení dary, což prokazuje jasně, že mravní vůle děvčete podlehla vskutku úkladům obžalovaného a že týž F. H. ke smilným činům vskutku svedl.
Omyl obžalovaného, týkající se jeho dozorčí povinnosti, rozsudek nezjišťuje; ale nehledě ani k tomu, nebyl omyl tento, jakožto omyl patrně právní, podle zásady § 3. tr. z. ani způsobilým, obžalovaného omluviti.
Sský.

Citace:

Předpisy mor. čeledního řádu z 2. května 1886, č. 53. z. z. nezakládají o sobě ještě onoho dozorčího poměru mezi zaměstnavatelem a čeledínem.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 4, s. 203-205.