II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.

184. § 2. lit. a)—b) tr. z. Není důvodem trestnost vylučujícím, jestliže intelligence osoby trestně dospělé nedosahuje normálního náhledu osoby Mleté (30. čna. 1908, Kr I. 126/8; off. 3575.). —
185. §§ 85. lit. c), 337. Jako hnací síla používaný benzinový motor rovná se ve smyslu těchto §§ parnímu stroji. Nejsou jimi však stroje pomocné, byť i s parním strojem spojeně. »ZvlášŤ nebezpečné poměry« jsou tu tehdy, je-li ohroženo mnoho lidí (3. dub. 1909, Kr II. 340/9; off. 3576.).
186. §§ 171., 185., 212. Ukrývání dle § 185. zahrnuje v sobě každé jednání v širším smyslu, jež jest určeno a způsobilo, znemožniti nebo znesnadniti oprávněnému, aby nabyl opět moci, s odcizenou věcí nakládati; účastenství v krádeži jest lex specialis, § 212. tr. z. lex generalis. — Krádež spáchaná zvednutím tobolky s penězi, někomu na silnici spadnuvší, jest dokonána již jejím zvednutím a zastrčením do kapsy, nikoliv teprve pozdějším jí uschováním v lomu (5. pros. 1908, Kr II. 214/8; P. 1909: 693.).
187. § 174 II. b) a d). Ke spoluzlodějství jest třeba mimo současné přítomnosti na místě činu a pomáhání ve sm. § 5. tr. z., aby pachatelé o spáchání krádeže se srozuměli. Uzamčena jest věc, opatřil-li ji majitel takovou překážkou, jež by ji dle jeho úmyslu před ukradením chránila; zavázání pytle provázkem k tomu nestačí (16. břez. 1909, Kr V. 726/8; off. 3570.).
188. § 183. K »přivlastnění si« netřeba, aby založena byla trvalá moc nad svěřenou věcí (22. břez. 1909, Kr VI. 153/8; off. 3572.).
189. § 185. Prošantročením ukradené (zpronevěřené) věci jest rozuměti opatření si její hospodářské hodnoty. Záplatné vrácení jí vlastníkovi vyčerpává pojem prošantročení (2. dubna 1909, Kr IX. 151/8; off. 3578.).
190. § 187. tr. z. Zloděj, jenž před ukrytím ukradené věci dopaden byl vlastníkem, po ní pátrajícím a mu ji vydá, nenahradil škodu dobrovolně a není beztrestným (3. dub. 1909, Kr II. 311/9; off. 3577.).
191. § 522. tr. z. Ani výslovně zakázané hry netvoří skutkové povahy přestupku dle tohoto §u, není-li tu úmyslu zištného a není-li hra hospodářsky záhubna a postrádá-li i jinak nemravné povahy (12. led. 1909, Kr VII. 4/9; off. 3579.).
192. Zák. o právu autor. Převod práva ku veřejnému provozování divadelního díla nezahrnuje v sobě právo k jeho překladu. Neznalost trestních předpisů tohoto zák. neomlouvá (3. dub. 1909, Kr II. 336/9; off. 3574.).

F. Z trestního řízení.

26. § 51. tr. ř. Místem spáchání činu jest při lístcích urážlivého obsahu to místo, kde lístek na poštu byl dán (15. dub. 1909, Nd I. 250/9; off. 3571.).
27. § 266. Trest vězení, jejž jest vyměřiti pro případ nedobytnosti peněžité pokuty, lze tam, kde zákon stanoví pouze peněžitou pokutu, vyměřiti jen dle měřítka 10 K za jeden den (16. břez. 1909, Kr VI. 38/9; off. 3569.). 28. §§ 390., 46. Soukromý žalobce musí nésti náklady trestního řízení i tehdy, zastupoval-li ho státní zástupce (28. dub. 1909, Kr V. 273/9; off. 3573.).

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uvedených. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 7, s. 350-363.