Mimo řízení opravné, jež zavedeno bylo přípustným právním prostředkem, nejsou stolice opravné oprávněny, ku zmatkům neb nezákonnostem, jež se v stolicích nižších udály, z moci úřední přihlížeti. (§ 42. j. n)

Do usnesení exekučního soudu, kterým byl dům č. p. 71 s pozemky v N. vydražiteli M. H. za nejvyšší podání 1050 K přiklepnut, dlužníky podaný rekurs byl stolicí rekursní sice jakožto nepřípustný zavržen, zároveň, však dražební řízení, počínaje usnesením, kterýmž protokol odhadní byl vyřízen, z moci úřední zrušeno a exekučnímu soudu nařízeno, aby po pravomoci tohoto rozhodnutí poznámku příklepu vymazal a dražební řízení znovu provedl, ustanoviv odhadní cenu dle § 30. odh. řádu pro nemov.
Důvody:
Rekurs proti udělení příklepu jest dle ustanovení § 187. odst. 1. ex. ř. nepřípustný, poněvadž stěžovatelé nebyli přítomni při stání dražebním, a zavrhuje se proto dle §§ 526. odst. 2., 472. odst. 1. c. ř. s. § 78. ex. ř. Ve vyhledávání následkem rekursu konaném vyšlo však na jevo, že udání v odhadním protokolu obsažené, že odhadce T. H. odhadovanou nemovitost ocenil na 1200 K, se zakládá na omylu. T. H. tvrdí totiž, že soudnímu komisaři udal cenu »dvanáct set« a že tím mínil 1200 zlatých, poněvadž jest to v obci zvykem, počítati ještě dle staré měny; jestliže snad pravil »1200 korun«, stalo se tak pouhým nedopatřením, neboť pravá cena nemovitosti jest 1200 zl. — 2400 K, jak to též potvrzuje starosta a přísežný odhadce F. N. Tato chyba vloudila se pak do usnesení ze dne 12. září 1907, do dražebních podmínek a do dražebního ediktu, v základě její bylo nejmenší podání ustanoveno obnosem 600 K a následkem toho stalo se pak, že prodávaná nemovitost byla M. H. přiklepnuta za 1050 K. — 221 —
Nyní ustanovuje § 151. ex. ř., že k podání, která při domech nedosahují polovice odhadní hodnoty, při dražbě nesmí býti přihlíženo, a jestliže by při stání dražebním méně bylo nabízeno nežli nejmenší podání činí, že nemovitost nesmí býti prodána. Tímto ustanovením má býti zabráněno, aby exekvované nemovitosti nebyly zahazovány (»verschleudert«, společná zpráva, str. 16.). Ustanovení nižšího obnosu jakožto nejmenší podání není dle zákona přípustno (§ 151. odst. 1.); ani za souhlasu dlužníka a všech knihovních věřitelů nelze ustanoviti podání nižší.
Ani s přivolením všech interesentů nebyl by tudíž vydražitel mohl nabýti domu za nižší cenu, nežli za polovici odhadní hodnoty, tím méně následkem mylného ustanovení odhadní ceny a nejmenšího podání. Nemovitost byla přibraným znalcem oceněna obnosem 2400 K, nikoliv obnosem 1200 K, jak nesprávně v odhadním protokolu uvedeno; při dražbě nesmělo proto dle § 151. ex. ř. býti přihlíženo k podání, která nedosahovala obnos 1200 K, za nižší cenu nesměla nemovitost býti prodána.
Na tuto vadu musil soud rekursní z moci úřední vžiti zřetel. Dražební řízení, pokud jest stiženo touto vadou, bylo tudíž zrušeno.
K dovolacímu rekursu vydražitelovu však nejv. soud zrušující část tohoto rozhodnutí soudu rekursního jako nezákonné zrušil.
Důvody:
Dovolací rekurs vydražitelův jest zplna odůvodněn, poněvadž ona část potíraného usnesení, kterou zrušeno bylo z moci úřední dražební řízení, počínajíc usnesením ze dne 12. září 1907, nemá žádného zákonného podkladu.
V nových zákonech v civilním řádu soudním není žádného zákonného ustanovení, které by opravňovalo opravné stolice, aby proto, že se při něm sběhly nezákonnosti neb zmatky, mimo řízení opravné, jež zavedeno bylo přípustným právním prostředkem, ku pouhému oznámení účastníka, aneb, nabudou-li jinak o tom vědomosti, že se udála nezákonnost, z moci úřední zrušily.
Ani tehdy, je-li právní věc odňata tuzemskému soudnictví, aneb alespoň soudům řádným, nesmí, jakmile rozhodnutí nabylo moci práva, podle § 42. j. n. vyslovena býti z moci úřední nepříslušnost a zmatečnost řízení, leč by nejvyšší úřad administrativní výrok takový u nejvyššího soudního dvoru navrhoval. Tím méně smí ku jiným, méně hluboce zasahujícím zmatečnostem a nezákonnostem z moci úřední býti přihlíženo, poněvadž by takovými opatřeními, jež se co do času obmeziti nedají, ohrožena byla právní jistota.
Jen tehdy, byl-li podán přípustný opravný prostředek, přihlížeti lze vzhledem k ustanovením §§ 6. a 7., 471. č. 7, 477, 514 odst. 2. c. ř. s., jež platí dle § 78. ex. ř. také v řízení exekučním, z moci úřední ku zmatečnosti, která v opravním prostředku uplatňována není. — 222 —
V případě tomto označen byl soudem rekursním rekurs, který podali dlužníci proti usnesení a udělení příklepu revisnímu rekurrentu, vším právem jako nepřípustný a proto zamítnut. Rekursní soud neměl se tudíž do dalšího zkoumání spisů vůbec ani pouštěti.
Mimo to nemůže domnělá vada řízení exekučního, která prý pozůstává v mýlném ocenění prodané nemovitosti při odhadu svého času předsevzatém, vůbec žádný důvod zmatečnosti opodstatniti. Omyl který se sběhl, mohl býti od stran, tudíž také od dlužníků v čas uplatněn a mohlo býti za opravu odhadního protokolu žádáno.
To se nestalo. Naopak dlužníci nechali usnesení, kterým stanovena byla odhadní cena nemovitosti, která se měla prodati, na 1200 K a nejmenší podání na 600 K a zároveň ustanoveno stání dražební, vejiti v moc práva.
Při tomto stavu věci nelze po vykonané dražbě již napraviti omyl, který se prý udál.
Za těchto úvah bylo dovolacímu rekursu vydražitele vyhověno a ona část v odpor vzatého usnesení, která zákonu odporuje, zrušena, tak že nyní udělení příklepu prvým soudcem zůstává v platnosti. —
Rozh. z 21. ledna 1908 č. j. R III. 22/8. J. B.

Citace:

Mimo řízení opravné, jež zavedeno bylo přípustným právním prostředkem, nejsou stolice opravné oprávněny, ku zmatkům neb nezákonnostem, jež se v stolicích nižších udály, z moci úřední přihlížeti.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 5, s. 246-248.