—
§§ 523. a 1. tr. z. Vzájemný jich poměr. I k použití § 523. tr. z. jest potřebný dolus dle § 1. tr. z., za který však přes jeho existenci § 523. tr. z. opilého pachatele nečiní zodpovědným.
(Rozh. nejv. soudu zruš. ze dne 7. června 1909, č. j. Kr III 33/9/4)
Nejvyšší soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku sbor. soudu I. instance, jímž byl uznán vinným přestupkem ve sm. § 523. tr. zák.
Důvody:
Žádného z uplatněných zmatečních důvodů tu není.
Opilost tresce se dle § 523. tr. z. jen tehdy, dopustil-li se opilý zločinu. Spáchání zločinu jest tedy objektivní podmínkou pro trestnost opilství dle § 523. tr. z.
Zákonem vyžadovaný dolus jest však nutný i pro dotyčný zločin a zločinná činnost musí tedy býti předsevzata se zlým úmyslem. Pachatel musí chtítivykonati čin, jenž je jinak zločinem.
§ 523. tr. z. chce s opilým pachatelem naložiti jinak jen z ohledu na jeho intelekt, na jeho schopnost nahlížeti sociální význam svého činu a nečiní ho plně zodpovědným za zlý úmysl, jenž tu dle § 1. tr. z. jest.
Zákon uznává u pachatele úplnou svobodu vůle; pomatení smyslů jest tu dle zákona jen tehdy, je-li zrušena neb alespoň přerušena spojitost mezi zločinným jednáním a ostatním obsahem vědomí. Jen takovou poruchu vědomí u obžalovaného zjišťuje rozsudek, praví-li, že se obžalovaný dopustil objektivně zločinu dle § 81. tr. z., že však pro opilost není zaň subjektivně zodpovědným. Tím se jen praví, že obžalovaný chtěl zprotivení se k účelu v § 81. tr. z. vytčenému, že si však následkem opilosti nebyl vědom dosahu svého jednání a to právě vylučuje jednak přičtení jednání jako zločin, jednak to ospravedlňuje použití § 523. tr. z.
Zmateční důvod § 281. č. 9. lit. a) tr. ř. tu tedy není a bylo proto zmateční stížnost zamítnouti. Skřipský.