C. Z řízení sporného a exekučního.

23. § 422. Útraty rekursu v řízení opravovacím nebuďtež přisouzeny (16. dubna 1907, č. 5141; G. H. 1908/9: 135; Z. Bl. 1909: 89).
24. § 467. Návrh odvolací na odkázání věci na I. instanci není v zákoně stanoven; je-li se odkázání takového domáháno, musí odvolací návrh zníti na zrušení rozsudku prvního soudce (17. listopadu 1908, R VIII. 152/8; J. Bl. 1909: 46).
25. § 483. Není přípustno při ústním líčení odvolacím rozšířiti důvod nesprávného právního posouzení (7. dubna 1908, Rv III. 91/8; J. Bl. 1908: 562).
26. § 503. Odchýlí-li se odvolací soud neoprávněně od skutkových zjištění soudu prvého, založen jest tím dovolací důvod § 503., č. 2. c. s. ř., nikoliv důvod dle § 503., č. 3. c. s. ř. (29. září 1908, Rv II. 621/8; P. 1909: 102).
27. § 514. Usnesení, jež jest v odporu s lex cogens, nemá právního účinku (7. dubna 1908, R II. 285/8; N. Z. 1908: 366).
28. § 518. Změna usnesení rekursního soudu o útratách, jímž zrušeno bylo usnesení I. stolice, řízení zastavující, nemůže býti dosažena revisním rekursem proti napotomnímu usnesení konečnému (9. července 1907. č. 8958; P. 1908: 684).
29. § 529. Žaloba o zmatečnost přípustná jest i proti platebnímu rozkazu v řízení upomínacím (7. dubna 1908, Rv II. 272/8; P. 1908: 713).
30. § 555. V řízení směnečném obnáší lhůta k podání odvolací odpovědi osm dní. Po uplynutí této lhůty podaná odpověď nebuď zamítnuta, nýbrž vždy odvolacímu soudu předložena. Nákladův za opožděnou odpověď přisouditi nelze (23. června 1908, R II. 510/8; J. Bl. 1908: 552; P. R. 1908/9: 51).
31. Čl. IX. č. 8. uv. zák. k ex. ř. Četníci mají plat, jenž ve sm. § 3. zák. z 21. dubna 1882, č. 123 ř. z. z exekuce úplně jest vyňat (6. dubna 1908, R II. 285/8; N. Z. 1908: 366). 32. § 1. ex. ř. č. 1. Nálezy představeného obce o náhradě škody z polního pychu netvoří exekuční titul dle § 1. č. 10 (26. listopadu 1907, č. 14683; off. 1123; Z. Bl. 1909: 90).
33. — č. 10. Náhradní nálezy řiditelství státních dráh proti zřízencům těchto tvoří exekuční titul ve sm. § 1. č. 10 ex. ř. (11. února 1908, R V. 122/8; off. 1137).
34. — č. 13. Výkazy c. k. všeob. nemocnice ve Vídni o nákladech zaopatření netvoří exekuční titul ve sm. § 1. č. 13 ex. ř. (21. ledna 1908, R I. 25/8; off. 1140).
35. — č. 17., § 7. K vykonatelnosti pohledávky, dle § 3. not. ř. na každé požádání splatné, nevyžaduje se výkazu, že o placení bylo žádáno (25. února 1908, R II. 171/8; P. 1909: 28).
36. § 7. Směnečný rozkaz zjišťovací vykonati lze i před dospělostí směnky, o jejíž zajištění jde (2. října 1907, č. 12773; off. 1107).
37. — Potvrzením pravomoci opatřené nálezy trestních soudův o nákladech trestního řízení jsou ihned vykonatelný bez ohledu na lhůtu plnění, v § 409. c. s. ř. vytčenou (24. března 1908, R II. 252/8; J. Bl. 1909: 83).
38. § 12. Předpis tohoto § má místo jen při alternativní obligaci, ale nikoliv při alternativním právu (9. září 1908, R VII. 129/8; J. Bl. 1909; 47).
39. § 37. Oprávnění k žalobě odpůrčí dle § 37. ex. ř. mění se exekučním prodejem předmětův, k nimž přísluší osobám třetím právo, jež výkon exekuce nepřípustným činí, v nárok na žalobu z bezdůvodného obohacení (3. prosince 1907, č. 15444; P. 1908: 670).
40. §§ 39. č. 2, 331., 341. Právo zástavní, nabyté na živnostenské koncessi, nezaniká smrtí živnostníkovou, zanechal-li tento vdovu a tato po dobu vdovství živnost dále provozuje; zastavení exekuce dle § 39. č. 2 ex. ř. jest tu nepřípustné (15. října 1907, č. 12948; off. 1128; G. H. 1908/9: 237).
41. § 47., 74. V řízení manifestačním nemá dlužník nároku na náhradu nákladů svého výslechu ani tehdy, byl-li manifestační návrh vymáhajícího věřitele zamítnut (21. ledna 1905, č. ? ; G. H. 1908/9: 117).
42. § 54. Nálezy trestních soudův o nákladech trestního řízení a o nárocích soukromoprávních potřebují ke své vykonatelnosti potvrzení pravomoci a to i tehdy, je-li soud trestní a exekuční týž, anebo měl-li tento trestní spisy po ruce (24. března 1908, R II. 252/8; J. Bl. 1909: 83).
43. § 74. Útraty, vzniklé po dražbě, nejsou útratami exekučními a nepřísluší vymáhajícímu věřiteli náhrada jich (18. listopadu 1908, R VI. 348/8; P. R. 1908/9: 88). 44. § 97. Exekuci na důchody svěřenství nepřekáží jeho sekvestrace, dle § 254. cís. pat. z 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. zavedená (30. října 1907, č. 13157; off. 1117).
45. § 103., 111., 119. Vnucený správce není vázán smlouvami dlužníkovými, před zavedením vnucené správy učiněnými, jimiž budoucí, teprve v příštím hospodářském období vznikající plody a důchody nemovitosti se zcizují (18. září 1907, č. 10026; off. 1109).
46. § 139. K dražebnímu řízení lze přistoupiti jen potud, pokud v řízení tom nebyl udělen příklep (10. března 1908, R II. 185/8; P. 1908: 792).
47. § 144. odh. řád. reál. § 31. Nabylo-li usnesení exekučního soudu, jímž odhadní cena byla konečně stanovena, právní moci, nemohou již strany proti správnosti odhadní ceny činiti námitek (30. září 1908, R V. 981/8; J. Bl. 1909: 47).
48. § 154. K návrhu na opětnou dražbu není oprávněn věřitel, jehož zástavní právo zapsáno bylo do knih teprve po poznamenání příklepu (10. března 1908, R III 63/8; P. 1908: 794).
49. — Opětná dražba není novou, samostatnou exekucí, nýbrž jen pokračováním původně zavedeného řízení dražebního. Lze ji proto zastaviti k návrhu vymáhajícího věřitele (30. září 1908, R. V. 981/8; J. Bl. 1908; 599; Z. Bl. 1909: 92).
50 § 164. Návrh na prozatímní zjištění břemen jest přípustný i při úpadkové dražbě nemovitosti, do konkursní podstaty náležející (20. srpna 1907. č. 11259; off. 1114).
51. § 231. Nepřípustnost žaloby, domáhající se změny pravoplatného usnesení rozvrhového, není nikde absolutně vyslovena (5. února 1907, č. 1023; P. 1908: 747).
52. § 237. Bylo-li stavení po dražbě ohněm poškozeno, náleží požární pojistné, dle stanov k znovuzřízení budovy určené, vydražiteli (5. listopadu 1907, č. 12008; off. 1129).
53. § 251. č. 6. Kůň a vůz řezníkův nejsou vyloučeny z exekuce (24. června 1908, R. II. 505/8; P. 1909: 67).
54. § 253. Prodatel může k vydobytí splatných lhůt zabaviti věc, prodanou od něho s výhradou práva vlastnického a netřeba, aby se vlastnického nároku výslovně vzdal. Zastavení takové exekuce dle § 39. č. 2. ex. ř. jest nepřípustno (29. července 1908, R II. 598/8; J. Bl. 1908: 563; Z. Bl. 1909: 91).
55. § 258. Smluvní zástavní věřitel přední má na zadního věřitele vymáhajícího pouze žalobu o přednost dle § 258. ex. ř., nikoliv však nárok na zastavení exekuce (23. října 1907, čís. 10923; N. Z. 1908: 390).
56. § 271. Jistota dle tohoto § slouží pouze ku krytí závazků, vzcházejících navrhovateli povolením převzetí zabavených věcí, neručí však v případě zamítnutí návrhu tohoto za škody, způsobené zástavním věřitelům odkladem exekuce (30. října 1907, č. 13746: off. 1118).
57. § 308. Zabavení a přikázání pohledávky, jež již před tím osobě třetí byla postoupena, jest bez účinku (11. prosince 1907, č. 10347; off. 1138).
58. § 353. Náklady, které vznikají jednáním osoby třetí po rozumu § 353. ex. ř. nelze pokládati za náklady na exekuci a nelze jich přisouditi vymáhajícímu věřiteli v řízení exekučním (24. září 1907, č. 12244; P. 1909: 64).
59. § 354. K vymožení jistoty soudním složením hotovosti, jež bylo uloženo dlužníku směnečním příkazem zjišťovacím dle čl. 25. a 29. sm. ř. není přípustná ani exekuce zjišťovací, ani exekuce dle § 354. ex. ř., nýbrž pouze exekuce k vydobytí peněžních pohledávek s tím omezením, že vydobytý obnos peněžní nesmí býti použit k uspokojení vymáhajícího věřitele, nýbrž jen k zajištění směnky složením jeho k soudu (2. října 1907, č. 12773; off. 1107).
60. § 371. Exekuce zjišťovací na základě směnečného platebního rozkazu jest před uplynutím lhůty k podání námitek nepřípustná (5. května 1908, R II. 366/8: Z. Bl. 1909: 93; J. Bl. 1908: 528).
61. — Na základě platebních rozkazů, v § 1. č. 2. ex. ř. uvedených, může, jakmile byly žalovanému doručeny, k návrhu exekuce zjišťovací jen dle § 371. ex. ř. a sice teprve tehdy býti povolena, byly-li podány proti nim námitky (30. prosince 1908, R II. 1014/8; off. 1136; kn. jud. č. 187.).
62. § 379. Prozatímní opatření povoliti nelze, nebylo-li nebezpečí ohrožení osvědčeno (12. května 1908, R II. 397/8; Z. Bl. 1909: 94).
63. § 382. č. 8. Rekursní lhůta proti usnesení, jímž se ukládá manželi (otci) plnění alimentů během řízení o rozvod manželství, obnáší 14 dní (14. ledna 1908, R III. 34/8; N. Z. 1908: 303).
64. — Podle povahy manželské překážky § 58. obč. zák. může býti jen manžel stranou ohroženou a nikoliv manželka; proto nemá tato práva žádati za prozatímně opatření ve sm. § 382. č. 8. ex. ř. povolením odloučeného bydliště a alimentů (16. června 1908, R II. 585/8; N. Z. 1908: 334; Z. Bl. 1909: 95).

Citace:

Z řízení sporného a exekučního. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 2, s. 117-120.