C. Z řízení sporného a exekučního.

97. § 1. j. n. Nárok na náhradu škody, způsobené přestoupením policejních předpisů dopravních, náleží na pořad práva (5. led. 1909, R III. 356/8; Z. Bl. 1909: 256.).
98. § 46. Rozhodnutí kausálního soudu o nepříslušnosti jest pro obecný soud vížící (19. led. 1909, R II. 15/9; Z. Bl. 1909: 258.).
99. § 52. Spory z dovozu po moři mezi vlastníkem lodi a příjemcem zboží náležejí bez ohledu na hodnotu sporného předmětu před okresní soudy obchodní a námořní (10. břez. 1908, R VIII. 12/8; off. 1152.).
100. § 88. K příslušnosti dle § 88. odst. 2. j. n. netřeba vlastnosti obchodníka dle obchodního zákona; stačí pojem obchodníka dle živnostenského řádu (10. list. 1908, R I. 724/8; Z. Bl. 1909: 348.).
101. § 99. Ustanovení tohoto §. nemá místa, je-li také žalobce cizincem, v cizině domicilujícím (16. čna. 1908, R I. 371/8; J. Bl. 1909: 227.).
102. čl. 28. uvoz. zák. k c. s. ř.; zák. o říz. upom. z 27. dub. 1873, č. 67. ř. z. Rekurs žalobcův proti nedostatečnému přisouzení útrat v platebním rozkaze sluší podati ve lhůtě osmidenní (§ 5. cit. zák.). Dovolací rekurs jest nepřípustný, jde-li o pohledávku pod 100 K. (§ 517. c. s. ř.) (17. ún. 1909, R II. 32/9; P. 1909: 271.).
103. čl. 42. uv. zák. k c. s. ř., §§ 837., 1012. obč. z. Kdo na produktivním podniku jest súčastněn, může žádati od podnikatele přísežné udání výnosu (4. břez. 1908, č. 16598 ex 1907; Z. Bl. 1909: 259.).
104. — Žaloba o udání skutečností, za jakých se stalo poslední pořízení ohledně odkazu, jest nepřípustna (5. ún. 1908, Rv V. 92/8; Z. Bl. 1909: 351.).
105. § 30. c. s. ř. Předpisem odst. 2. tohoto § nebyla dotčena materielně právní ustanovení zák. z 25. čce. 1871, č. 76. ř. z. (22. srpna 1906, č. 14066; N. Z. 1909: 133.).
106. §§ 41., 193. Intervence advokátova při místním ohledání je nutna, závisí-li od tohoto rozhodnutí sporu a je-li tudíž třeba nad přesným provedením ohledání místa bdíti (16. ún. 1909, R VI. 2/9; Z. Bl. 1909: 352.).
107. § 45. Žalovaný (vymahající věřitel), jenž osobu, k podání žaloby vylučovací oprávněnou, přes její vyzvání neuvědomil zavčas o zastavení exekuce, jest povinen hraditi náklady sporu (12. list. 1908, Rv VIII. 176/8; Z. Bl. 1909: 266.).
108. §§ 50., 468. Nejsou-li dány podmínky § 468. odst. 2. c. s. ř., není písemná odpověď na odvolání nutna; při jednoduché věci není intensivnější přípravy k odvolacímu líčení třeba (16. ún. 1909, R VI. 38/9; Z. Bl. 1909: 353.).
109. §§ 76., 78., č. 2., 177., 178. Při actio negatoria tíží žalovaného břímě průvodní o tom, že existuje jeho oprávnění, žalobou popřené (22. pros. 1908, Rv VI. 486/8; Z. Bl. 1909: 232.).
110. §§ 128., 464.; §§ 97., 98. jed. ř. Odvolání nelze jako opožděné zamítnouti, nelze-li z poštovního razítka bezpečně usouditi, že konečná lhůta odvolací nebyla zachována (9. dub. 1907, č. 4479; P. 1909: 350.).
111. §§ 130., 526. Proti usnesení rekursního soudu, jímž se nařizuje prvnímu soudci vyřízení žaloby, již on pro patrnou nepříslušnost
13* a limine zamítl, jest revisní rekurs nepřípustný (5. led. 1909, R II. 2046/8; Z. Bl. 1909: 260.).
112. § 228. Určovací žaloba nemá místa, lze-li žalovati o plnění (12. led. 1909, Rv VI. 452/8; Z. Bl. 1909: 262.). Viz č. 18., str. 38. t. roč.
113. § 241. Právoplatně rozsouzené věci tu není, žaluje-li se pouze o spoluvlastnictví, kdežto žaloba původní domáhala se vlastnictví výhradného (29. pros. 1908, R VI. 388/8; Z. Bl. 1909: 224.).
§ 292. Viz kn. zák. § 1., č. 22., t. roč.
114. § 388. Třetí osoba, jež se následkem bezforemného uvědomění súčastnila řízení o zajištění důkazů, nemá vůči dokazovateli nároku na náhradu útrat (22. pros. 1908, R II. 1003/8; J. Bl. 1909: 215.).
115. §§ 503., č. 4., 510. Nesprávné právní posouzení věci tu jest, jestliže odvolací soud nevzal zřetel na neúplnost řízení (§ 496., č. 3., c. s. ř.) odvoláním vytýkanou a změnil rozsudek v části, odvoláním nedotčené; věc dlužno pak odkázati na odvolací soud k novému projednání a rozsouzení (22. pros. 1908, Rv VI. 486/8; Z. Bl. 1909: 232.).
116. § 583. odst. 2. č. 2. Bezdůvodné složení úřadu rozhodčím, teprve na základě rozhodčí smlouvy zřízeným, pokládati jest za odepření povinnosti, zřízením převzaté, jež oprávňuje k žádosti o bezúčinnost rozhodčí smlouvy. — V takovém případě mají zásadně obě strany a nikoliv jen odpůrce té strany, jejíž rozhodčí úřad složil, dle své vůle právo žádati o bezúčinnost rozhodčí smlouvy, aneb jsou-li tu podmínky § 381. c. s. ř., naléhati na splnění rozhodčí smlouvy zřízením nového rozhodčího. — Navrhla-li jedna strana bezúčinnost rozhodčí smlouvy, nemůže již žádati ani ona, ani její odpůrce o zřízení nového rozhodčího, případně o jeho nahrazení soudem (§§ 581., 582. c. s. ř.) (5. ún. 1908, č. 16613 ex 1907; off. 1151.).
117. čl. 9., č. 10. uvoz. zák. k ex. ř. Pokud plat soukromého zřízence jest z exekuce vyloučen, nemůže s ním ani vzájemná pohledávka zaměstnatele býti kompensována. Příbytečné soukromých zřízenců podléhá exekuci (11. pros. 1907, č. 14517; off. 1144; Z. Bl. 1909: 358.).
118. § 7. ex. ř. Na základě právoplatného usnesení o soudní výpovědi z bytu, obsahujícího pouze příkaz k vyklizení bytu, nebo ku podání námitek, nelze proti vypovězenému nájemníku vymáhati exekucí, aby dovolil prohlídku bytu za účelem nového pronajmutí (12. led. 1909, R I. 21/9; P. 1909: 269; J. Bl. 1909: 215; Z. Bl. 1909: 265.).
119. § 45. O návrhu na odložení povolené dražby úpadkové rozhoduje po početí výkonu exekuční soud a nikoliv soud konkursní (18. ún. 1908, R I. 49/8; off. 1153.).
120. § 74. Útraty rekursní, vzešlé po pravomoci rozvrhového usnesení během řízení opravovacího (§§ 419., 430. c. s. ř.) nejsou útratami exekučními a nelze jich přisouditi z rozdělované podstaty, nýbrž nesou je vymahající věřitelé (11. ún. 1908, R I. 50/8; J. Bl. 1909: 190.). Viz č. 23., str. 91. t. roč.
121. — § 352. Při exekuci rozsudku na zrušení spoluvlastnictví má vymahající věřitel nárok na náhradu útrat, spojených s určením dražebních podmínek (15. pros. 1908, R V. 1348/8; Z. Bl. 1909: 268.).
122. § 75. Vymahající věřitel, jenž při mobilární exekuci následkem vlastnických nároků osoby třetí navrhne zastavení exekuce, nemá nároku na náhradu nákladů, s návrhem tím spojených (4. ún. 1908, R VII. 12/8; off. 1148; Z. Bl. 1909: 356.).
123. § 78. Početní chyby v rozvrhovém usnesení nutno opraviti kdykoliv z úřední povinnosti (§§ 419., 430. c. s. ř.) (11. ún. 1908, R I. 50/8; J. Bl. 1909: 190.). Viz č. 22. t. roč.
124. § 80. Pro výkon nálezů německých soudů neplatí omezení § 80., č. 2. ex. ř., je-li exekut cizinec (30. pros. 1907, č. 16309; off. 1145; Z. Bl. 1909: 357.).
125. §§ 171., č. 2., 214., 223. Hypotekární věřitel s nevyčerpanou kaucí útratovou, jehož pohledávka přikázána ku převzetí vydražitelem, může si zajistiti náhradu budoucích vedlejších nákladů dohodou s vydražitelem, již v usnesení rozvrhovém dle § 214., č. 2. ex. ř. jest vyznačiti. Pro otázku, sluší-li hypotekární pohledávku, stíženou nadzástavním právem, zaplatiti hotově, aneb musí-li ji vydražitel převzíti, není rozhodno pouze, jak se zachová věřitel nadzástavní (12. květ. 1908, R I. 67/8; P. 1909: 314.).
126. §§ 216., 217. Byl-li hypotekární dluh převzat vydražitelem, dlužno útratovou kauci, vzešlými náklady nevyčerpanou, vymazati (19. led. 1909, R VI. 4/9; Z. Bl. 1909: 268.).
127. §§ 331., 334. Exekuce na hostinskou koncessi jest nepřípustna (19. květ. 1908, R II. 380/8; P. 1909: 313.).
§ 352. Viz § 74., č. 121.
128. §§ 370., 371., č. 2. Exekuci zjišťovací na základě směnečných platebních rozkazů nelze povoliti, dokud nebyly podány námitky (5. led. 1909, R II. 1026/8; J. Bl. 1909: 239.).
129. § 379. Prozatímní opatření ohledně spořitelních knížek děje se dle § 379., č. 3. ex. ř. zákazem a nikoliv zabavením a uschováním dle § 379., č. 1. a 296. ex. ř. (16. břez. 1909, R II. 44/9; P. 1909: 312.).

Citace:

Z řízení sporného a exekučního.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 4, s. 212-215.