Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 18 (1909). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 396 s.
Authors:

Přehled rozhodnutí správního soudu ve vécech poplatkových.


(B. F. = Budwiňski´s Sammlung der Erkenntnisse des Verwaltungsgerichtshofes, Finanzrechtlicher Theil; L. = Die gesammte Rechtssprechung des Verwaltungsgerichtshofes betr. Stempel u. unmittelbare Gebüren. Rit. v. Loziriski.)
240. s. p. 106 B. Výnos min. fin. z 31. srpna 1858 ř. z. 138. nevztahuje se na manžele nevlastního dítka (z 1. června 1909, č. 4701).
241. s. p. 91. Podání u poručenského soudu, ve kterém osobou A ustanovený kurátor nezletilce prohlašuje, že spolupodepsaná A cenné papíry darovala a odevzdala, sluší zpoplatniti jako darování (z 2. června 1909, č. 5148).
242. § 57. 1. sr. tento přehled str. 100. č. 45. (z 2. června 1909, č. 4956, 4. června 1909, č. 5100., 6. července 1909, č. 6300). Pojistku, která zní na doživotí osoby od pojištěnce různé, sluší zařaditi do aktiv pozůstalostních, když pojištěnec před dobou splatnosti zemře (z 6. července 1909, č. 6300; sr. B. 6227/8 F.).
2. Passiva a) sr. tento přehled str. 294. č. 175. (z 22. června 1909, č. 5759).
b) Pohledávku dcery za ošetřování otce nelze uznati jako dluh pozůstalosti, pokud není prokázáno uzavření námezdní smlouvy (z 25. června 1909, č. 5964).
c) Pokud útraty pohřební přesahují rodinné, stavovské a majetkové poměry zůstavitele a výše jejich také odůvodněna není místním obyčejem, má fin. úřad právo (pokud nejsou prokázány listinami jako pohledávky druhého způsobu) je přiměřeně snížiti. K útratám těm nenáleží dobrovolné dary dědiců, které nespočívají ani na nařízení zůstavitele, ani na místním obyčeji.
d) Směnečná pohledávka proti zůstaviteli jako girantovi, ohledně které mu přísluší právo regresní, nemůže býti uznána, pokud nebyl podán důkaz, že regresní právo se nedá realisovati (sr. L. 972).
e) Nemůže-li strana doklady o pohledávce v cizích rukou se nalézající předložití, nemá fin. úřad při pohledávce druhého způsobu (odst. 5. min. nař. 25. července 1853, č. 148. ř. z.) právo tuto neuznati, aniž by si nevyžádal listiny od věřitele (z 30. června 1909, č. 4958).
243. § 68. č. 5. 1. Neobsahuje-li rozsudek mezitimní výrok o útratách, platí každá strana 1/2 (z 2. června 1909, č. 5146 a 5147; sr. tento přehled str. 245, č. 136).
2. Sr. tento přehled str. 149, č. 61 (z 30. června 1909, č. 6199).
244. zák. 18. března 1878, č. 31. a) § 1. Povinnost ohlásiti notářský akt přísluší notáři, ne stranám. Vůči těmto promlčuje se poplatek v případě neohlášení po 5 letech, počínaje uplynutím roku, ve kterém not. akt byl sepsán (z 17. června 1909, č. 5632).
b) § 2. al. 1. Nebyl-li dle záznamů fin. úřadu a dle spisů soudních výměr o registrování firmy popi. úřadu sdělen, jest odůvodněn — 389
předpoklad, že utvoření společnosti nebylo k vyměření poplatku ohlášeno (z 2. června 1909, č. 4957).
245. s. p. 55. 1. A. Stanovy spolku podléhají poplatku dle této saz. pol., okolnost, že stanovy nejsou proponenty podepsány, je nerozhodnou (z 17. června 1909, č. 5595, sr. B. 1783/3 F, tento přehled str. 244, č. 117).
2. B, 2, c. Uzavře-li otec se synem obch. společnost za účelem provozování otcova závodu, tvoří věci k tomuto náležející vklad, i když si otec vlastnictví jich vyhradí (z 8. června 1909, č. 5202, 22. června 1909, č. 58505).
3. pozn. 3. Emitují-li se akcie s kursem přesahujícím nominál, sluší vyměřiti poplatek emissní na základě kursovní ceny (z 14. září 1909, č. 8193, sr. B. 4533/6; 6049/8 F, L. 2141).
4. pozn. 4. a) Spojí-li se společníci za účelem nabytí a zastavení pozemků a prohlásí pozemky téhož dne koupené za spol. jmění, vyměří se poplatek jak z kupu, tak z vnesení do společnosti (z 2. června 1909, č. 4955).
b) Prohlásí-li zástupce společnosti k úřednímu vyzvání ohl. přiznání vkladů, že spol. jmění pozůstává v určitých realitách, jest předepsání reálního poplatku odůvodněno, i když se později tvrdí, že udání to spočívá na omylu (z 17. června 1909, č. 5596).
246. s. p. 42. 1. sr. tento přehled str. 293, č. 168 ad 3, a str. 338, č. 201 ad 6 (z 8. června 1909, č. 5158).
2. Majetkový převod s matky na dceru vzhledem k nastávajícímu sňatku této jeví se býti úplatným převodem a ne darem a) jestli a pokud obnos ten stavu a jmění rodičů dle § 1220. obč. zák. odpovídá, a b) jestli a pokud otec na živu jsoucí obnos ad a) ze svého dáti nemůže (z 2. července 1909, č. 6168).
3. Při společenství statků mezi živými lze vyměřiti poplatek pouze z toho jmění, které v době uzavření manželské smlouvy tu je a ne z později nabytého. Toto jmění nabývají oba manželé, nehledě ku knih. zápisu, společně (z 9. července 1909, č. 6467, sr. B. 4710/6 F, L. 1823).
4. Listina o věnování vojenské svat. kauce podléhá, jestliže formou a obsahem odpovídá předpisům o sňatcích v c. a k. vojsku, pouze fixnímu kolku 1 K (z 24. června 1909, č. 5199, sr. B. 4913/6, 5364/7 F, L. 1787).
247. s. p. 3. sr. tento přehled str. 45, č. 20 (z 4. a 24. července 1909, č. 5282 a 5747; 6. července 1909, č. 6361).
248. Řízení. Neprovedení nabízeného svěd. důkazu, o němž nelze tvrditi, že nemohl míti pro stranu příznivého výsledku, je podstatnou vadou. Důkaz svědecký nelze proto odmítnouti, že svědek není jménem označen (z 4. června 1909, č. 5169).
249. s. p. 69 pozn. Vyměřovací základ z pravidla kupní cena. Výjimku tvoří ust. pozn. 1., posl. věta, kde lze užiti §. 16. e) popl. z. (z 8. června 1909, č, 3591). — 390 —
250. s. p. 106 B e) 1. pozn. 1. Sr. tento přehled str. 195, č. 92. Poplatková povinnost řídí se dle pr. poměrů, platících na počátku doby, za kterou se ekvivalent vyměřuje (počíná-li popi. povinnost 1. ledna 1908, běře se za základ spol. smlouva toho dne a ne na počátku decennia platící) (z 8. června 1909, č. 5201 a 5204, 14. září 1509, č. 8192; viz tento přehled str. 99, č. 36).
2. pozn. 3. sr. tento přehled str. 246, č. 141. Změna spol. smlouvy během desetiletí nemá na poplatek vlivu (z 30. června 1909, č. 6086).
3. § 6. dec. nař. Právo na vybírání mýta jest, pokud spočívá na soukromém právu, právem požitkovým, jest-li však náhradou za provedení úkolů veř. správy (stavba a vydržování mostu z veřejných prostředků), není jím, nepodléhá pak ekvivalentu (z 25. června 1909, č. 5963).
4. § 20. a) dec. nař. Napřed zaplacené dosud nesplatné prémie stávají se vlastnictvím ústavu a nejsou ani depositem ani dluhem, část jejich, určenou k utvoření prémiové reservy, sluší uznati jako položku srážkovou (z 22. června 1909, č. 4672). Rozhodnutí, že obnos prémiové reservy může při pojištění požárním a proti rozbití skla stanovití jen pojišťovací technik, je mylným (z 24. června 1909, č. 5977).
251. § 1. A 3. p. z. 1. Skálovému poplatku podléhající pr. jednání sluší i tehdy zpoplatniti, když jsou závislý na odkládací podmínce (z 8. června 1909, č. 5203).
2. Prohlásí-li městská rada jménem obce, že přenechává staviteli stavbu kasáren za určitou cenu, není prohlášení to pro obec závazným a nepodléhá tudíž poplatku; pro poplatnost třeba, aby bylo bud vyhotoveno jménem výboru, aneb aby obsahovalo aspoň odvolání na usnesení výboru (z 22. června 1909, č. 5784).
3. Ku poplatnosti listiny nestačí, když skutečnost uzavření smlouvy z jiných listin (prohlášení a upsání akcií a zmocnění správní rady k uzavření kupu s akcionáři, kteří své závody společnosti prodati mají) dovoditi lze, skutečnost ta musí býti z listiny samé patrnou (z 8. července 1909, č. 6363).
252. s. p. 101, I. A n. 1. Listina, obsahující převod zástavního práva pro kauční pohledávku, v jejíž rámci dosud pohledávka nevznikla, podléhá pouze kolku dle s. p. 101 I. B. per 1 K (z 11. června 1909, č. 5299).
2. Prohlášení dlužníka, že v rámci úvěru pohledávka určitá povstala, podléhá jako uznání dluhu sk. II. (z 17. června 1909, č. 5692, sr. B. 5174/7 F, L. 2936).
3. Soudní smír, ve kterém hypothekární dlužník se zavazuje dluh pod exekucí zvláště na zavazenou realitu zaplatiti, podléhá sk. II., poněvadž se přejímá osobní závazek (z 14. září 1909, č. 8117).
253. cis. nař. z 26. pros. 1897, č. 305. 1. § 3. Opírá-li se žaloba jak o derivativní titul, tak i o vydržení a přiřkne-li soudce dle důvodů rozhodovacích vlastnictví na základě vydržení, sluší vyměřiti — 391—
rozsudečné ve výši poplatku převodního (z 11. června 1909, č. 5383).
2. § 6. Při kolkování odvolací a dovolací stížnosti ve sporu o dodržení kupní smlouvy o realitu jest rozhodnou cena sporného předmětu, jež se dle § 10. al. 1. vyšetřiti má, tedy dle § 56. al. 2. jur. n. ocenění v žalobě. § 10. č. 4. zde neplatí (z 21. června 1909, č. 5672).
3. § 10. a) Podána-li žaloba o uznání, že žalobci přísluší 10% podíl na čistém zisku z dosavadních a budoucích prodejů určitých realit, jest žalobní nárok necenitelným a sluší vžiti za základ dle § 11. č. 3. obnos 1600 K (z 9. července 1909, č. 6521).
b) Bylo-li předmětem event. nároku žalobního, který se činí pro případ zamítnutí prvního necenitelněho nároku, zjištění, že žalovaný žalobci za to ručí, že týž bude z peněžního závazku věřitelem propuštěn, tvoří základ vyměřovací obnos této pohledávky a ne cena interesse, poněvadž tu neplatí § 59. jur. n. (z 25. června 1909, č. 5966).
c) Zní-li žaloba na placení roční alimentace synovi-žalobci, pokud se týž nebude moci sám živiti, sluší vžiti za základ dle § 10. cis. nař., pokud se týče § 58. odst. 1. jur. n., 10nás. obnos renty. § 16. e) popl. zák. nemá tu místa, poněvadž předpisy popl. zákona platí dle §10. č. 4. cis. nař. jen podpůrně pro ten případ, že by dle nich byl základ vyměřovací větší (z 25. června 1909, č. 5967).
d) Při žalobě o zjištění, že uzavřena byla nájemní smlouva, sluší vžiti za základ činži za celou dobu nájemní a ne udanou cenu interessu (z 25. června 1909, č. 5968).
e) § 10. č. 3. předpokládá, že se v žalobě žádá skutečně jen zaplacení přebytku a nedá se tedy užiti, když vznik pohledávky a protipohledávky jsou výslovně předmětem zjišťovacího nároku, takže se v enunciatu rozsudku rozhodne ne pouze o přebytku, nýbrž také o existenci obou pohledávek. Žaluje-li se tedy o zjištění, že žalobci náleží určitý obnos za odstoupení pozemků obci, že obec je povinna odstoupiti určité pozemky a rozdíl obou cen zaplatiti, vyměří se poplatek z ceny zjišťovacího nároku (z 30. června 1909, č. 6200).
f) sr. tento přehled str. 293, č. 172 ad 2 (z 9. července 1909, č. 6520).
254. s. p. 84. Dává-li v dluhopisu třetí osoba svoji realitu v zástavu, sluší vyměřiti sk II. (z 14. června 1909, č. 2537).
255. sp. 43. I. Žádost o výmaz společníka násl. úmrtí nebo vystoupení podléhá percentuálnímu poplatku (z 15. června 1909, č. 5300).
256. § 28. Bylo-li službodárci uděleno bezprostřední zapravování poplatku z jmenování úředníků, pak musí každý jiný způsob zapravení poplatku býti pokládán za nesplnění povinnosti. To platí i ohledně listin, které jsou pouze služebníkem podepsány. Má-li ústav za to, že některé lisťny jsou jako obch. korrespondence kolku prosty, může se zříci práva shora uvedeného (z 15. června 1909, č. 5501).
257. § 71., č. 1., b. Kdo užije listiny v cizině vystavené způsobem poplatnost zakládajícím, nesprostí se ručení za poplatek pouhým — 392 —
oznámením listiny u úřadu vyměřovacího, nýbrž teprve zaplacením osobou k tomu povinnou (z 15. června 1909, č. 5547).
258. s. p. 108. Výkaz dle ,§ 13. bod 5. min. nař. z 24. dubna 1885, č. 49. ř. z., majitelem zastavárny sepsaný a draž. komisařem potvrzený není dražebním protokolem, ani jeho částí, nýbrž podléhají pouze příl. kolku (z 17. června 1909, č. 5631).
259. Zák. 22. února 1907, č. 49. 1. § 2. Sr. tento přehled str. 196, č 109 (z 19. června 1909, č. 3104).
2. § 3. Výhrada zvýšení úroků vylučuje povolení úlev i tehdy, když smí nastati teprve po 6 letech a zást. právo pro vyšší úroky vloženo nebylo (z 19. června 1909, č. 3821 a 4757).
260. s. p. 32 g. Postoupí-li někdo práva a povinnosti ze smlouvy o kácení dříví a kauci za určitý obnos, vyměří se sk. III. z obnosu zaplaceného a z kupní ceny dříví (z 22. června 1909, č. 5822).
261. Řízení. Fin. úřad má právo, rozhoduje o stížnosti, poplatek zvýšiti (z 22. června 1909, č. 5821).
262. s. p. 71. Užití 2. bodu nař. z 4. srpna 1893, č. 132. ř. z., nestojí v cestě, že se část pohledávky, která následkem zrušení simultánního závazku v jedné vedl. vložce vázne, současně následkem zaplacení vymaže (z 22. června 1909, č. 5785, sr. B. 2876/4 F.).
263. s. p. 65. Listinu, obsahující prohlášení, že někdo po splátce určitého obnosu zbytek kupní ceny dluží a jej zúrokovati se zavazuje, nelze zpoplatniti jako kupní smlouvu, nýbrž jako přeměnu zbytku kupní ceny v zápůjčku dle sk. II. (z 22. června 1909, č. 5787).
264. § 3. zák. z 18. června 1901, č. 74. Podmínkou legitimace je doručení plat. rozkazu. Fin. úřad není povinen, je-li poplatek vůči jedné straně pravoplatný a zaplacen, druhému kontrahentovi doručiti nový plat. rozkaz (z 5. července 1909, č. 6284).
265. § 1. B. Právo na poplatek vzniká dnem nápadu dědictví, poplatek vyměří se tedy dle toho zákona, který platil v den úmrtí zůstavitele (z 24. června 1909, č. 5197).
266. s. p. 91. Zaváže-li se otec A svým dětem otevříti běžný účet v určitém obnosu a týž 5% zúrokovati a mají-li úroky připadnouti nemanželské matce dítek B, jako dar dítek, tu sluší zřízení práva požívacího zpoplatniti jako dar od A osobě B a ne jako dar dítek (z 25. června 1909, č. 5965).
267. § 44. Je-li v dražebních podmínkách pachtovní smlouvy s obcí nebo veř. korporací ustanoveno, že se s vydražitelem sepíše písemní smlouva, povstane smlouva teprve vyhotovením a podpisem listiny (z 30. června 1909, č. 6107, sr. B. 591/1 F.).
268. s. p. 40 d. 1. Smlouvu, kterou kdosi přejímá výhradní právo prodeje výrobků proti provisi v procentech a proti ročnímu paušálu jako náhradě režijních výloh, sluší podrobiti sk. II. ze mzdy, ku které náleží také paušál na výlohy. Pokud mzda spočívá v opětujících se dávkách, užije se § 16. 2. Smlouva, podléhající škál. poplatku, uzavřená na 3 roky a podmínečně na 9 let, zpoplatní se jako smlouva uzavřená bezpodmínečně na 11 let (z 2. července 1909, č. 6166).
269. § 44. Nebyla-li platnost kupu učiněna závislou na vyhotovení listiny, byl-li dán závdavek a za storno smlouvy náhrada zaplacena, nelze mluviti o úmluvě ve smyslu § 884. obč. zák. (z 2. Července 1909, č. 6169).
Citace:
Přehled rozhodnutí správního soudu ve věcech poplatkových. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 414-419.