A. Z práva občanského.

85. § 26. Dosud nekonstituované katolické osady farní mají procesní způsobilost; zastupuje je katolická obec místní; § 35. zák. z 7. květ. 1874, č. 50. ř. z. (10. pros. 1908, R I. 784/8; Z. Bl. 1909: 127.).
86. §§ 27., 867. Ke kmenovému jmění obce (v Bukovině) náleží též rubná část obecního lesa. Smlouva, jíž se dřevo této části prodává, jest beze schválení zemského výboru neplatna (23. pros. 1908, Rv V. 902/8; Z. Bl. 1909: 310.).
87. § 105. Zvýšení smírem ujednaných alimentů nemůže rozvedená manželka žádati pro pozdější zhoršení svého zdravotního stavu (21. říj. 1908, Rv I. 631/8; Z. Bl. 1909: 248.).
88. §§ 139., 141., 143., 540. Alimentační povinnost otcova nastává i tehdy, když zletilý syn jen částečně neb dočasně k výdělku neschopným se stal, arciť jen v této omezené míře. Syn nepozbývá tohoto nároku jednáním, jež ho jinak činí k dědictví nezpůsobilým. Vzdání se nároku alimentačního jest nepřípustno (23. ún. 1909, Rv II. 200/9; J. Bl. 1909: 179.).
89. § 158. Právo popírati své manželské zrození přísluší též děcku (25. čna. 1907, č. 5857; G. H. 1908/9. 253.).
90. — Žalobu o popření manželského zrození děcka podati lze jen na kuratora, k obhájení manželského zrození děcka ustanoveného, ale nikoliv též na manželku (26. ún. 1908, Rv III. 6/8; off. 1156.).
91. § 178. Poručenský soud jest oprávněn zříditi nezletilci, otcovské moci podrobenému, kuratora ku podání návrhu na odevzdání nezletilce do polepšovny. (§ 16. zák. z 24. květ. 1885, č. 90. ř. z.) Odevzdání to jest přípustné i přes odpor korrigendova otce (10. pros. 1908, R I. 783/8; Z. Bl. 1909: 126.).
92. §§ 273., 282. Opatrovník osoby choromyslné jest oprávněn podati žalobu o rozloučení manželství této (22. pros. 1908, Rv I. 744/8; Z. Bl. 1909: 247.).
93. §§ 361., 362. O spoluvlastnictví možno žalovati i tehdy, když žaloba o výhradné vlastnictví byla právoplatně zamítnuta a výhradné vlastnictví žalovaného v důvodech rozsudku bylo uznáno (29. pros. 1908, R VI. 388/8; Z. Bl. 1909: 224.).
94. § 371. Bankéř, jemuž oznámena byla krádež cenného papíru poškozeným i policií a jenž přes to později papír ten koupí, není poctivým nabyvatelem a vindikace papíru, čísly specifikovaného, má místo (8. říj. 1907, č. 10573; J. Bl. 1909: 237.).
95. § 422. Majitel pozemku a elektrického vedení nad ním jest oprávněn odstraniti větve, sahající se sousedního pozemku do elektrického vedení (10. ún. 1909, Rv VI. 515—518/8; Z. Bl. 1909: 303.).
96. — 523. Majitel služebného pozemku, nad nímž je elektrické vedení, není povinen k odstranění větví, do tohoto sahajících; odstranění to ať si provede v mezích potřeby majitel elektrického vedení jako práva služebnosti (10. ún. 1909, Rv VI. 515—518/8; Z. Bl. 1909: 303.).
97. § 428. Odevzdání prohlášením jest listinné prohlášení rodičů, že převádějí vlastnictví k movitostem, ve společném bytě jsoucím, na dceru k účelu zapravení jejích pohledávek a že si vyhražují právo movitosti ty společně užívati (12. led. 1909, Rv I. 841/8; J. Bl. 1909: 225.).
98. §§ 443., 469., 928. Proti hypotekární žalobě nemůže vlastník zavázaného statku namítati, že část pohledávky byla zaplacena jedním z jeho předchůdců, není-li to z veřejné knihy patrno (5. ún. 1908, č. 15120/7; Z. Bl. 1909: 138.).
99. § 469. Při nabývání exekučního práva zástavního k předmětu knihovnímu nemá § tento platnosti (Změna nálezu č. 143.) (13. led. 1909, Rv V. 2049/8; kn. jud. č. 188. P. 1909: 223., off. 1149., J. Bl. 1909: 178., N. Z. 1909: 117.).
100. § 484. Právo cesty, jež si vlastník pozemku vyhradil při odprodeji parcely sousední přes tuto, nepřísluší hostům hostince, teprve později na panujícím pozemku zřízeného (29. pros. 1908, Rv VIII. 306/8; Z. Bl. 1909: 135.).
101. § 485. Uzavře-li vlastník služebného pozemku starou cestu, k níž právo bylo naturálně vydrženo a vykáže-li fakticky, beze smlouvy s oprávněným, jinou cestu po témže pozemku, nepřechází ono vydržené právo na tuto novou cestu; actio negatoria má průchod (10. pros. 1908, Rv VIII. 244/8; Z. Bl. 1909: 136.).
102. § 523. K actio negatoria není oprávněn, kdo vykonává držbu jménem osoby třetí (7. led. 1909, Rv VI. 485/8; Z. Bl. 1909: 232.).
103. — Spoluvlastníci jsou oprávněni k actio negatoria proti jednotlivým spoluvlastníkům. Tito ať dokážou existenci oprávnění, jež žaloba popírá (22. pros. 1908, Rv VI. 486/8; Z. Bl. 1909: 232.).
104. § 831. Společenství vlastnictví, smluvené na dobu manželství, může býti jednostranně zrušeno teprve po zákonném rozloučení manželského svazku (17. list. 1908, Rv III. 337/8; J. Bl. 1909: 141.).
105. § 859. Z rozhodčího nálezu cizozemského (anglického), jehož vykonatelnost jest v Rakousku nepřípustna (§ 79. ex. ř.), nevzchází ani obligační nárok na plnění (16. pros. 1908, Rv VIII. 229/8; Z. Bl. 1909: 139.). 106. §§ 861., 936., 1052. Smlouva, dle níž nezletilí majitelé knihkupectví, vnuceně spravovaného, přenechávají aktiva a vzdávají se koncese ve prospěch spolukontrahenta za převzetí a provedení vyrovnání s jejich věřiteli, jest smlouvou definitivní a nikoliv pactum de contrahendo. Spolukontrahent nesmí odepříti plnění proto, že poručenský úřad neschválil vzdání se koncese během vnucené správy (10. list. 1908, Rv VI. 380/8; Z. Bl. 1909: 141.).
107. §§ 866., 877., 1447. Žaloba ze zápůjčky, osobě blbé poskytnuté, nemůže býti opřena o § 866. obč. z. Může však býti žádána náhrada škody za okolností, v § 1310. obč. zák. vypočtených, aneb může býti to, co bylo plněno, požadováno zpět (§§ 877., 1447. obč. zák.), pokud to tu rozeznatelně ještě jest, aneb pokud tím nutné jinak zmenšení blbcova majetku nenastalo (23. čna 1908, Rv VI. 485/8; J. Bl. 1909: 153.).
108. § 870. Vyhrůžka jest bezprávná, měl-li sice vyhrožující právo hroziti dotyčným zlem (trest. oznámením), nebyl-li však oprávněn, vyhrůžkou tou domáhati se nějakého plnění (21. říj. 1908, Rv I. 646/8; J. Bl. 1909: 129.).
109. § 878., 442., 1392. Platně lze ujednati, že věřitel nesmí pohledávku postoupiti, jinak že jí pozbude (3. list. 1908, Rv II. 792/8; Z. Bl. 1909: 238.).
110. — Jestliže se zřízenec smluvně zavázal nepracovati během určité doby po svém vystoupení od šéfa v jeho oboru a přes to vstoupí do služeb konkurenta, nemůže býti k opuštění těchto služeb nucen, nemá-li z toho dřívější šéf žádného prospěchu, měl-li by však z toho zřízenec škodu ztížením svého postupu. Za takových okolností příčí se takové žádání hospodářskému pořádku a jest dle § 878. obč. zák. nedovoleno (20. led. 1909, Rv I. 899/8; G. Z. 1909: 86.).
111. — Zda-li zákazem konkurence, pojatým do služební smlouvy, se bezprávně vsahuje do osobní a výdělkové svobody osoby služebné a zda-li smlouva taková dobrým mravům se příčí, jest posouditi dle okolností jednotlivého případu, ostatního obsahu služební smlouvy a společenského i hospodářského postavení smluvních stran (7. říj. 1908, Rv III. 258/8; Z. Bl. 1909: 156.).
112. § 883., § 1. lit. e) zák. z 25. čce. 1871, č. 76. ř. z. Procesní plná moc, udělená přímo slepcem, jest dvojstranným právním jednáním a má k platnosti potřebí formy notářského aktu (22. srp. 1906, č. 14066; N. Z. 1909: 133.).
113. § 887. Stenogram, súčastněnými stranami podepsaný, jest pouhou listinou průvodní a nikoliv písemnou smlouvou ve sm. § 887. obč. zák. (12. led. 1909, Rv VI. 447/8; Z. Bl. 1909: 237.).
114. § 901. Omyl prodatele o úvěruhodnosti kupitele neoprávňuje k ustoupení od smlouvy (15. led. 1908, č. 16811 ex 1907; off. 1143.). 115. §§ 932., 877. Prodá-li kupec koupený předmět, věda o jeho vadách, bez nutných příčin dále, nemá redhibice místa. Nároku ze správy lze se vzdáti i mlčky (12. srp. 1908, Rv II. 436/8; 29. dub. 1908, Rv II. 308/8; P. 1909: 190., 191.).
116. — Správou povinný prodatel jest jen tenkráte povinen hraditi škodu, již kupitel utrpěl infekcí vlastních dobytčat nemocným dobytkem koupeným, lze-li mu přičítati zavinění (28. led. 1908, Rv I. 10/8; off. 1150.).
§ 948. Viz § 1232., č. 124.
117. § 1037. Věřitel, jenž za dlužníka dá vykonati plnění, tímto obmeškané, má nárok na náhradu nákladů, s ním spojených (19. led. 1909, Rv VI. 450/8; Z. Bl. 1909: 243.).
118. § 1040. Spoluvlastník, jenž celý dům pro případ požární pojistil a též sám celé prémie platil, jest přes to povinen druhému spoluvlastníku vydati polovici pojištěné sumy po srážce polovice splacených prémií (20. květ. 1908, Rv III. 146/8; Z. Bl. 1909: 326.).
119. §§ 1062., 1435. Kupitel nemovitosti jest povinen zaplatiti prodateli hypotekární pohledávku, již sice převzal na srážku ceny trhové, již však prodatel později zaplatil (2. břez. 1909, Rv II. 75/9; P. 1909: 346.).
120. § 1068. Právo zpátečně koupě jest vykonáno již jeho zažalováním, nikoliv teprve vyplacením dotyčné nemovitosti (26. led. 1909, Rv II. 48/9; J. Bl. 1909: 167.).
121. § 1080. Vyhradil-li si kupitel, nezaplativ ceny tržní, právo koupenou věc ohledně určitých vlastností přezkoušeti, nemůže prodatel před provedením zkoušky zaplacení tržní ceny žádati (29. pros. 1908/8, Rv VIII. 284/8; Z. Bl. 1909: 143.).
122. § 1118. O zrušení pachtovní smlouvy pro neplacení pachtovného nelze již žalovati, byla-li dříve již podána žaloba o zaplacení pachtovného a toto při ústním líčení bylo zaplaceno, byť i si žalobce v této první žalobě podání žaloby o zrušení smlouvy vyhradil (25. list. 1908, Rv III. 376/8; J. Bl. 1909: 238.).
123. §§ 1218., 1220., 1229. Po smrti manželově nemůže již provdaná (ovdovělá) dcera žádati za zřízení věna (1. pros. 1908, R VI. 363/8; J. Bl. 1909: 141.).
124. § 1232. Jitřní dar lze pro hrubý nevděk manželčin dle § 948. obč. zák. odvolati (25. ún. 1908, Rv V. 167/8; off. 1157.).
125. § 1288. Osobou domácí jest i služka, jež na falešné jméno do služby byla přijata; nemá-li dle smlouvy pojištění proti vloupání místa, spáchána-li krádež osobou domácí, nelze žádati pojistného, spáchána-li krádež onou služkou (20. led. 1909, Rv I. 921/8; J. Bl. 1909: 189.).
126. § 1290. Odpadá-li povinnost pojišťovny k výplatě pojistného, obsahuje-li návrh pojišťovací »falešná neb v podvodném úmyslu překroucená udání«, jest tato podmínka splněna, zamlčel-li pojištěný vědomě přestálé nemoce (15. pros. 1908, Rv V. 2302/8; Z. Bl. 1909: 253.).
127. § 1297. Dlužník, jenž zašle dlužný obnos věřiteli bez jeho vyzvání v doporučeném dopise, jest práv ze škody, vzešlé věřiteli tím, že dopis nebyl doručen jemu, nýbrž osobě třetí, jež s ním prchla (22. července 1908, Rv I. 453/8; Z. Bl. 1909: 306.).
§ 1302. Viz č. 36; stejně 16. pros. 1908, Rv VI. 457/8; Z. Bl. 1909: 245.
128. §§ 1311., 1315. Vlastník domu jest práv z následkův úrazu, přihodivšího se v zimě na chodníku, náležitě neposypaném (26. led. 1909, Rv II. 962/8; J. Bl. 1909: 129.).
129. § 1315. Stavebník není práv ze škod, způsobených stavitelem (19. led. 1909, Rv VI. 449/8; Z. Bl. 1909: 244.).
130. § 1318. Majitel bytu není práv z následků spadnutí věci (vnějšího okna), část budovy tvořící, špatně konstruované a již před jeho nastěhováním se do bytu nebezpečně pověšené (11. pros. 1907, č. 15084; off. 1141.).
131. § 1334. Je-li kupní cena splatna po knihovním převodu koupeného objektu, nelze za dobu před převodem žádati úroků z prodlení, byť i kupitel s provedením převodu se opozdil (17. ún. 1909, Rv II. 30/9; J. Bl. 1909: 213.).
132. §§ 1346., 863. Smlouva rukojemská byla platně uzavřena, jestliže rukojmí dlužní úpis podepsati sice odepřel, ale směnky na týž obnos vydané podepsal a dopisem prohlásil, že se na dotyčný obnos zaručuje (14. říj. 1908, Rv II. 669/8; P. 1909: 194.).
133. §§ 1487., 1502. Promlčený nárok na doplnění povinného podílu obživne po právoplatném odevzdání pozůstalosti, byl-li při dodatečném projednání pozůstalosti uznán (31. pros. 1907, č. 15628; Z. Bl. 1909: 331.).
134. Zák. o ručení drah. V případě »domáhací neurosy« (Begehrungsneurose), t. j. takové, jež trvá jen do skončení procesu o náhradu, dlužno jen pro tuto dobu náhradu škody vyměřiti (17. list. 1908, Rv I. 861/8; J. Bl. 1909: 130.).
Splátkový zák. Viz § 253. ex. ř. č. 54., str. 93. t. r.

Citace:

Z práva občanského.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 4, s. 207-211.