Č. 1319.


Prodej obecních pozemků: * Rozhoduje o žádosti za schválení usnesení obecního výboru (zastupitelstva) podle § 97 ob. zříz. pro Čechy může nadřízený úřad samosprávný přihlížeti ke všem důsledkům, jež z onoho usnesení mohou podle povahy věci vyplynouti pro obec ať jako subjekt hospodářský ať jako veřejnoprávní korporaci, již je svěřena péče o jisté zájmy veřejné.
(Nález ze dne 24. dubna 1922 č. 16346/21.)
Prejudikatura: Boh. č. 140 a 568 adm., pak usnesení č. LXXXVIII.
Věc: Vojtěch a Marie L. ve St. K. a obec Hradiško proti zemskému správnímu výboru v Praze stran odepření schválení koupě pozemků.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Smlouvou trhovou z 23. února 1921 prodala místní obec H. manželům L. pozemky č. kat. jí ve vložce č. — poz. kn. obce H. připsané a pozemek č. kat. —, zapsaný v seznamu veřejného statku. Okresní správní komise, které smlouva ta byla předložena k schválení, provedla šetření, dala pozemky ohledati a pak prodej neschválila z důvodu, že pozemky prodané přiléhají k jezu K. a z polohy jejich jest patrno, že kupec s výhodou jich může použíti při získání a využitkování značné vodní síly, že obec neměla se dáti zaujmouti jen nabídnutou cenou za plochu povrchovou, nýbrž že měla míti na zřeteli význam tohoto vodního sousedství pro veřejnost vůbec. Obci jest a mělo býti známo, že vodních sil labských má býti předem využito pro zájmy veřejné, a že okres kolínský, tedy i poplatníci obce H. jsou účastněni v »Elektrárenském svazu středolabských okresů« a to vkladem 1380000 K (svaz ten prohlášen jest za podnik všeužitečný) a že svaz ten jest z příčin veřejných předem interesován na získání pozemků u tohoto jezu. Snaha obce jako veřejného činitele měla se nésti k tomu, aby svazu tomu byly sjednány podmínky levné výroby energie, měla tedy obec předem zjistiti, zda může Svaz pozemků těch pro svůj účel použíti a za jakou cenu.
Okresní správní komise uvedla dále, že neshledává prodej tak významných pozemků nutným proto, aby obec zaplatila dluhy. Uzavření půjček bylo obci povoleno za určitých platebních modalit, a jest její povinností, aby dluhy ty splácela z příjmů stanovených řádným obecním rozpočtem a nikoliv aby pro pohodlnější dočasné hospodaření zbavovala příští poplatníky možnosti účelného zužitkování obecního kmenového jmění. I další důvod, že totiž obec hodlá za část kupní ceny koupiti pozemky jiné, jest vratký, neboť nebyl podán průkaz o tom, od koho a které pozemky mají býti zakoupeny, a okresní správní komise má pochybnost o tom, že by v obci byly ve značnější míře pozemky na prodej. Konečně uvedla okresní správní komise, že jest vinou obce, že pozemky užitku nenesou, jelikož na pozemcích těch dařilo by se proutnici, jež by vykazovala značný roční důchod.
Považovala proto okresní správní komise usnesení obce za škodlivé a odporující předpisu § 96 obec. zříz., a to tím spíše, že obec se ani nepo- kusila zjistiti skutečnou cenu pozemků veřejnou konkurencí nebo znaleckým odhadem.
Odvolání obce i kupujících zemský správní výbor nevyhověl a potvrdil naříkané rozhodnutí, poukázav k důvodům usnesení prvé stolice a k tomu, že odepření souhlasu u výkonu dozorčího práva podle § 97 ob. zříz. se zakládá na volném uvážení v mezích zákona.
Stížnosti obce a kupujících vytýkají rozhodnutí tomu nezákonnost a vadnost řízení —
Nss uvažoval ve věci takto.
Obecní zřízení propůjčuje v § 96 nadřízeným orgánům samosprávným právo a zároveň jim ukládá povinnost přihlížeti k tomu, aby jmění a statek náležející obcím a jejich ústavům zachovány byly neztenčeny. V § následujícím vyhrazeno jest pak okresnímu zastupitelstvu právo schvalovací stran usnesení výboru obecního, jež se týkají věci v tomto § pod č. 1—6 vypočtených. Kdežto dozorčí moc nadřízených orgánů samosprávných §em 96 normovaná jest co do svého obsahu vymezena tím, že pro výkon její jest příslušným úřadům dána určitá direktiva, totiž zřetel na neztenčené zachování kmenového jmění, neposkytuje § 97 pro vymezení práva schvalovacího nijakého takového vodítka. Že obsah tohoto schvalovacího práva zřetelem na zachování kmenového jmění vystihnouti nelze, jest zřejmo již z toho, že jednak schválení podrobena jsou i některá usnesení, která se podle své povahy integrity kmenového jmění obce dotýkati nemohou (č. 2 rozdělení přebytků mezi občany), jednak obecnímu zřízení nelze přikládati úmysl ztenčení kmenového jmění zakázati naprosto bezvýminečně tak, že by úřad dozorčí nebyl oprávněn k němu na základě § 97 svoliti ani tehdy, kdyby toho plnění úkolů obcím přikázaných zřejmě vyžadovalo. Jestliže však § 97 sám nikterak nevytýčil meze, ve kterých nadřízené úřady autonomní mohou schvalovací právo dle tohoto § vykonávati, a jestliže pro výklad tohoto ustanovení nelze použíti principu vysloveného v §u předcházejícím a ani ostatní předpisy obecního zřízení spolehlivého podkladu pro výklad rozsahu schvalovacího práva neposkytují, nezbývá než míti za to, že tomuto právu schvalovacímu podle úmyslu zákona nejsou vytčeny meze jiné, než jaké vyplývají z povahy a podstaty obecního zřízení a úkolu i práv obcím platným řádem právním vykázaných, jinými slovy, že úřad povolaný k rozhodování o žádosti za schválení usnesení týkajícího se některého z aktů v § 97 vypočtených, může a má přihlížeti k veškerým důsledkům, jež z onoho usnesení mohou dle povahy věci vyplynouti pro obec ať ohledně zájmů hospodářských ať ohledně jiných zájmů veřejných, kterých obec povinna jest šetřiti. V odepření schválení bylo by podle toho možno spatřovati překročení mezí kompetence §em 97 udělené jen tenkráte, kdyby odepření odůvodněno bylo okolnostmi, jež dle jejich povahy nelze zařaditi ani pod hledisko hospodářských zájmů obce, ani pod hledisko takových zájmů veřejných, jichž obec jest povinna dbáti v rámci působnosti jí náležející.
V daném případě žal. úřad odepřel schválení usnesení o prodeji obecních pozemků v podstatě z důvodu, že prodejem oněch pozemků manželům L. může býti ohroženo nebo stíženo zamýšlené využití vodní síly labské k výrobě elektrické energie, které, jak ze spisů je zřejmo, náleží do rámce činnosti svazu středolabských okresů. Svaz ten resp. jeho podnikání bylo prohlášeno za podnik všeužitečný ve smyslu zákona z 22. července 1919 č. 43 sb. z. a n. a sluší tedy i využití labské síly pokládati za součást soustavné elektrisace po rozumu § 2 uvedeného zákona. Za tohoto stavu věci nemůže býti pochybnosti o tom, že využití vodní síly labské jmenovaným svazem jest v zájmu veřejném. Jest tedy dále zkoumati, je-li tento zájem veřejný v nějaké souvislosti s působností obce H. ve smyslu platného právního řádu, t. j. může-li podle předcházejících výkladů zřetel na ohrožení tohoto zájmu veřejného odůvodniti v mezích práva §m 97 nadřízeným orgánům samosprávným propůjčeného odepření schválení prodeje pozemků obecních. Podle názoru nss již sám zákon z 22. července 1919, zejména znění jeho § 2 ukazuje k tomu, že zákonodárce vedle zemí pokládá i »korporace místní samosprávy«, tedy dojista i obce, za činitele povolané k účasti na provádění soustavné elektrisace státu čsl. Tím jasně označil opatřování obyvatelstva elektrickým proudem za věc veřejného zájmu, o nějž pečovati náleží do působnosti obce; k tomu přistupuje, že členem svazu středolabských okresů jest i samosprávný okres kolínský, k němuž obec H. náleží, čímž okres kolínský, do jehož působnosti jako vyšší jednotky místní samosprávy patří podle § 50 zák. o zastup. okr., záležitosti dotýkající se společného prospěchu okresu a jeho příslušníku, účastní se akce směřující k tomu, aby se také obyvatelům okresu kolínského, mezi nimi i obyvatelům H., dostalo elektrického proudu. Se zřetelem k tomu, co právě bylo uvedeno, nemohl soud shledati v zásadě překročení kompetence §em 97 ob. zříz. nadřízeným úřadům samosprávným přikázané, jestliže žal. úřad, rozhoduje o schválení prodeje pozemků obecních manželům L., přihlížel k tomu, nebude-li tímto prodejem ohrožena nebo stížená akce elektrisační.
Zbývá jen otázka, měl-li žal. úřad dostatečný podklad pro svůj úsudek, že prodej pozemků obcí usnesený vskutku ohrozí nebo ztíží provádění elektrisace. Ve směru tom dlužno sice uznati, že okresní správní komise provedší prvé řízení na místě samém, měla jednak ve výsledku tohoto šetření, jednak i ve svých úředních znalostech dostatečnou oporu pro posouzení významu prodávaných pozemků pro účely elektrisační, a že nebylo překážky, aby také zemský správní výbor opřel se jednak o úsudek podřízené stolice, jednak o své vlastní znalosti a posudky odborných orgánů svých.
Přes to však nelze přehlédnouti, že Svaz středolabskýcn okresů potřebu těchto pozemků pro soustavnou elektrisaci dosud žádným způsobem neuplatnil a že ani ve spisech správních není uvedena konkrétní okolnost svědčící tomu, že zájem akce elektrisační vyžaduje toho, aby sporných pozemků bylo pro její účely použito, tak že podle spisů není vyloučeno, že jmenovaný svaz vzhledem k svému projektu snad již hotovému a schválenému vůbec nemá zájmu na tom, aby pozemky sporné k účelům jeho byly zachovány.
V nedostatku jakéhokoliv zjištění v uvedeném směru shledal nss podstatnou vadu řízení a zrušil naříkané rozhodnutí dle § 6 zák. o ss.
Citace:
Č. 1319. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/1, s. 614-616.