Projev notářské komory Pražské a Spolku notářů československých, předložený vládě československé, republiky.

Vládním nařízením ze dne 11. května 1923 čís. 102 sb. z. a nař. upraven byl notářský tarif; po druhé za trvání republiky.
Vůdčím motivem podle zprávy důvodové bylo, přizpůsobiti sazby notářské valutovým poměrům domácí měny proti stavu, roku 1920, jakož i se zřetelem ku projeveným přáním z interesovaných kruhů, zejména bankovních a průmyslových, při čemž sledována byla základní směrnice zlevnění.
Representace notářů československých: »Ústřední výbor Spolku notářů československých« jakož i valná hromada pražského sboru notářského, přecházejíce způsob řešení otázky svrchu vytčené mlčením stejně, uctivým jako významným, vidí se nuceny vzhledem ku meritu v nařízení podati vládě republiky tento projev:
Radu decenií, od roku 1871 resp. 1855, po celá léta válečná, ano téměř ještě 2 roky po převratu, čekalo notářstvo na úpravu sazby.
Po prvotní úpravě z roku 1920, když bylo ještě se strany justiční správy vyzváno k úpravě platů kancelářského personálu se slibem zlepšení tarifu, dočkalo se i nyní úpravy, o níž lze důvodně a právem říci, že komplex otázek sem spadajících nediferencovala a nezhodnotila ani v předpokladech, tím méně v důsledcích a účincích.
Nařízením z roku 1923 zavádí se novota proti stavu dřívějšímu v tom směru, že tarif stanoví maximální hranice při:
a) právních jednáních mezi živými,
b) inventurách a projednáních pozůstalostních,
c) protokolisaci valných hromad.
Důvod k této novotě nebyl ani vysloven a mimo to otázka zlevňovací nemá vůbec co činiti s hranicemi maximálními.
Účinek maximálních hranic tarifu bude, — nesporně proti. intencím vlády, — ten, že široké vrstvy lidové budou poměrně více zatíženy nežli veliký kapitál, který progressi by spravedlivě snesl. (Berní morálka: progrese při daních a poplatcích.) Tak na př. při ceně předmětu smlouvy trhové 400000 Kč činiti bude odměna notářova 2025 Kč, kdežto při ceně 15 mil. Kč pouze o necelých 1000 Kč více, totiž 3000 Kč.
Při inventuře pozůstalostní se jměním 150000 Kč — 250 Kč a při jmění 15 milionů Kč — rovněž 250 Kč!
Tarif uveden byl v život přes důvodné námitky našeho stavu, jenž protestoval v zásadních otázkách přímo existence stavu se týkajících, ale marně.
Důsledkem této úpravy bude restrinkce personálu jak právnického, tak neprávnického, čímž celá řada rodin bude zbavena výživy.
V poplatcích notářských musí přece býti obsažena aspoň částečná kvóta na starobní, invalidní, nemocenské i rodinné pojištění notáře a příslušníků jeho rodiny.
Veškeří příslušníci notářství, ač vidí budoucnost šerou a temnou, stojí před nařízením vlády v uctivém pozoru: jsou přesvědčeni, že široké obecenstvo, které v pravdě nese útraty právní pomoci, a to vůči velikému majetků nepoměrně, samo dá vhodné podněty k tomu, aby nalezen byl nutný kоrektiv.

Citace:

Projev notářské komory Pražské a Spolku notářů československých, předložený ve vládě československé republiky. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 3, s. 35-36.