První odborový sjezd čsl. právníků.

Ve dnech 26. až 28. září 1936 koná se v Praze pod protektorátem p. presidenta republiky dra Edv. Beneše první odborový sjezd čsl. právníků. Pořadatelstvo tvoří Ústředí čsl. právníků (Sbor pro postavení a udržování právnického domu v Praze), Svaz čsl. soudců. Jednota čsl. advokátů a Spolek čsl. notářů. Předsedou sjezdu jest univ. prof. dr. Václav Hora. Sjezd není vědecký, nýbrž stavovský, což znamená, že předměty jeho porad jsou čerpány přímo z povolání právnického jako takového a že také výtěžky jejich mají přijíti k dobru všemu právnictvu bez rozdílu — jak výstižně charakterisoval význam sjezdu prof. Hora v řeči, proslovené dne 7. září t. r. v rozhlase.
Program sjezdu rozpadá se na dvě části: jednak representativní a společenskou, jednak pracovní. Sjezd zahájen bude slavnostní schůzí dne 26. září 1936 předsedou sjezdu, načež po projevech prosloví přednášku o unifikaci práva univ. prof. dr. Karvaš. Týž den odpoledne jest recepce u primátora dra Baxy a večer společná večeře ve Smetanově síni Obecního domu. Dne 27. září večer koná se slavnostní představení Rusalky; dne 28. září v poledne sjezd končí závěrečnou schůzí, v níž předneseny budou resoluce a resumé předsedy prof. Hory o nutnosti soustředění čsl. právníků a postavení právnického domu.
Pracovní části sjezdu jsou věnovány tři půldny (dne 26. září odpoledne, dne 27. a 28. září dopoledne); práce rozvržena jest do šesti sekcí: sekce všeobecná, soudcovská, advokátská, notářská, sekce právníků ve službách veřejných a sekce právníků v hospodářském životě (právníci zaměstnaní v ústavech a podnicích soukromých). Pro všeobecnou sekci jsou ohlášena témata: průmysl a právo, právníci a parlament, výchova právnického dorostu v Praze, spoluúčast právníků v lidovýchově a v sociální péči o mládež, dnešní usměrňované hospodářství a státní administrativa. Soudcovská sekce bude se zabývati tématy: zákonodárství a soudnictví, sporné otázky jazykové, prosperita nejvyššího soudu, výchova soudcovského dorostu. Úkoly a postavení soudce v pohraničí, význam soudcovy práce pro vývoj právnického myšlení nejširších vrstev. Ucelený program vykazuje sekce advokátská: služba advokáta státu a veřejnosti (zodpovědnost advokátova podle advokátního řádu, nová úprava advokátního řádu, advokát a poplatky, právo chudých), pokoutnictví a pensijní pojištění advokátů. Notářská sekce přináší témata: notářství ve styku mezistátním, problém mladé generace notářské, poslání a služba veřejného notáře, pensijní pojištění notářské, duplicita názvů a funkcí notářů, funkce notářova v právním životě. Sekce úředníků-právníků ve veřejných službách projedná tato témata: nynější stav správních nauk berních, součinnost právníků a odborníků ve správě veřejné, právník ve státním podniku, význam mravní úrovně právníka ve veřejné správě, hlubší národohospodářské vzdělání pro právníky státní správy, semináře pro aktivní administrativní právníky, škola pro samosprávné úředníky, reforma finanční správy s hlediska personálního. Sekce právníků v hospodářském životě zpracuje témata: právník a sociální pojištění, stavovský program právníků v soukromých službách, postavení právníků a soukromých úředníků po stránce sociální, uplatnění právníků v peněžních ústavech.
V rámci odborového sjezdu pořádají advokáti svůj IV. sjezd čsl. advokátů a notáři svůj I. sjezd čsl. notářů. Advokáti pozvali také zahraniční hosty, z nichž účast již přihlásili advokáti z Paříže, Jugoslávie, Rumunska a Litvy.
Jest jen vítati, že právníci jako jeden stav manifestují, neboť poukazují tak nejen na význam právnictva, nýbrž i na důležitost svých požadavků, jež týkají se zájmů státu i celé veřejnosti.

Citace:

První odborový sjezd čsl. právníků. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 40-41.