Právní prakse, měsíčník československých právníků , 1 (1936-37). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 320 s.
Authors:

Účast klinik a nemocnic na znaleckém posudku.


K této zajímavé otázce uvádí s. rada Dr. Ant. Dráb ve stejnojmenném článku, uveřejněném ve »Svépomoci« ze dne 15. června 1937, č. 12, str. 190, v podstatě toto:
V řízení před pojišťovacím soudem téměř čtyři pětiny všech případů jsou rozepře, kde je nutno prováděti důkaz o zdravotním stavu žalobcově . . . Tento důkaz se provádí soudními znalci podle předpisů civ. řádu soudního, jenž ustanovuje, že soud ustanovuje jednoho nebo více znalců, vyslechna strany o jejich osobě. Pravidelně to bývají lékaři praktičtí, ježto různost chorob, na něž si žalobci v téže žalobě stěžují, to vyžaduje. Praktičtí lékaři, kteří mají všeobecnou odbornou erudici a praxi, jako znalci se osvědčili . . . Přece však je někdy nutno v zájmu úplnosti posudku provésti nutné šetření a doplnění nálezu, aby posudek mohl býti co nejúplnější... Praxe pomáhá si tím způsobem, že k návrhu soudního znalce, jenž při své prohlídce nutnost doplnění zjistí, žádá nemocnici nebo kliniku o provedení pozorování nebo vyšetření a podle chorobopisu soudní znalec podá svůj konečný posudek . . . Osobou rozhodující o míře snížení pracovní schopnosti s hlediska lékařsko-vědeckého jest jedině soudní znalec, jehož posudek jest pro spor rozhodující. Soud jest povinen podle předpisu § 359 cřs. půjčiti znalci všechny pomůcky, jež potřebuje k řádnému zodpovědění otázek mu daných. Je tedy soud povinen poskytnouti znalci potřebná zjištění, jež sám provésti nemůže . . . Tam, kde dojde k pozorování v nemocnici nebo na klinice a opatření chorobopisu, tu není tento chorobopis samostatným důkazním prostředkem a nelze s ním zacházeti jako s jiným důkazem, tím méně připouštěti jej průvodním usnesením. Bude-li takto postupováno, nemůže býti s hlediska předpisů civ. řádu soudního proti, tomuto doplňování znaleckého posudku námitek . . . Kliniky vydávají nálezy o chorobě a stavu nemocného, jenž byl v ošetřování. Podávati posudky zásadně odmítají a jistě právem. Znovu zaujal toto stanovisko sbor lékařské fakulty Karlovy university ve svém letošním zasedání (č. děk. 1010/37). Ovšem při značné agendě klinik bývají tyto nálezy zpravidla velmi kusé a předkládají se soudu často se značným zpožděním.
Citace:
Účast klinik a nemocnic na znaleckém posudku. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 326-327.