Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 68 (1929). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:

Literární zprávy.


Statistická příručka republiky československé III. Sestavil Státní úřad statistický. V Praze 1928. Nákladem vlastním. V komisi knihkupectví Bursík et Kohout. Cena 45 — Kč. Str. XVI.-470+VII. diagr.
»Příručka« má býti jubilejním doplňkem příručky předcházející, o níž bylo v tomto časopise referováno. (Právník 1925, str. 519). Některá data opakují se ve výtahu z předcházejících vydání a podává se tak retrospektiva let 1918 až 1927. Zevním uspořádáním neliší se publikace valně od vydání předchozího, obsahuje však nový oddíl XIX., přinášející data o daňovém zatížení, národním jmění, platební bilanci. Předmluva slibuje, že bude vydávána příručka od r. 1930 každoročně a že v nejbližší
době bude vydán přehled nejdůležitějších dat přo nejširší veřejnost v malé periodické publikaci kapesního formátu. Jinak se vyznačuje nové vydání velkou soustředěností materiálu, jež umožnila též menší objem publikace a tím i přístupnější cenu. Jako v dřívějších vydáních, poskytuje »Příručka« právníku mnoho zajímavých informací z nejrůznějších oborů lidského podnikání. Největší význam pro právníka mají arci data o soudnictví a správě (zejména činnost Nejvyššího správního soudu). Data o soudnictví civilním vztahují se na léta 1924—1926 a podávají v přehledné formě to, co obsahovaly již dříve vydané
Zprávy státního úřadu statistického, o nichž zde bylo zevrubně referováno (sr. Právník 1927 str. 103, 1928 str. 231). Příjemným překvapením pro odborníka je naproti tomu kapitola o soudnictví trestním. Tato obsahuje totiž jednak celou řadu nepublikovaných dosud údajů ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi, jednak se vyznačuje novým, bohatším a účelnějším výběrem dat. Statistika rakouská a v jejích stopách dosavadní statistika československá podávala totiž zevrubnější data o osobách odsouzených jen, šlo-li o zločiny a přečiny. To vedlo k značnému znehodnocení těchto dat za dobu válečnou a poválečnou, kdy zmenšená cena peněz neustále posouvala u trestných činů proti majetku hranici zločinů a přestupků ve prospěch oněch. Tím se srovnávání dat značně znesnadnilo. Doufáme, že v tomto směru znamená »Příručka« definitivní obrat. — Též bližší srovnání dat zemí českých a Slovenska — duplicitou právní ovšem znesnadněné — mohlo by vésti k zajímavým výsledkům. Na první pohled je patrna značná převaha Slovenska v oboru trestných činů násilných. Ačkoli lidnatost zemí českých je trojnásobná, pohybuje se počet odsouzení pro zločin vraždy v letech —25 v českých zemích mezi 33 a 54, na Slovensku mezi 56 a 66 (ač skutková podstata zločinu vraždy podle práva slovenského je užší). Totéž platí o zločinu smilstva a loupeže. Kdežto v českých zemích počet odsouzení v letech 1923—1925 klesá, na Slovensku stoupá. To souvisí nepochybně se zdokonalením bezpečnostní služby a s lepším vybudováním trestního soudnictví.
Nemůžeme se významnou publikací bohužel zabývati podrobněji. Snad již tyto stručné poznámky naznačily, co zajímavostí nová »Příručka« podává.
ř.
Citace:
Statistická příručka republiky československé III. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1929, svazek/ročník 68, číslo/sešit 5, s. 167-168.