Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 75 (1936). Praha: Právnická jednota v Praze, 688 s.
Authors:

DENÍK


JUDr. Emerich Polák, vedoucí odborový přednosta ministerstva spravedlnosti na odpočinku, dožil se dne 4. října 1936 v plné životnosti tělesné i duševní sedmdesáti let. Narozen v Lomnici n. Pop. vystudoval v Praze, nejprve se věnoval advokacii a v době reorganisace soudů vstoupil do soudních služeb. Jako vyšetřující soudce u zemského trestního soudu upozornil na sebe zvláště ve věci vyšetřování proti padělatelům šlechtických rodokmenů. Ze služby návladnické byl již v roce 1903 povolán do ministerstva spravedlnosti ve Vídni, kdež brzo převzal trestní referát pro Halič a část Čech. Ve Vídni zůstal i s celou rodinou věrným Čechem a zúčastnil se obětavě prací v Besedě i jiných českých podnicích. Světová válka nedovedla zlomiti jeho přesvědčení a jeho postavení. Byl jedním z prvých, kdož byli povoláni do vlasti, aby organisovali ministerstvo a justiční službu. Pln temperamentu ujal se práce jako odborový a později vedoucí odborový přednosta s obratností, jakou se vyznačoval málokterý z převzatých úředníků. Maje bystrý postřeh politický, dovedl i v neklidných dobách popřevratových ovládnouti jak administrativu tak i trestní legislativu a pevnou rukou organisoval soudnictví, zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Jeho houževnatost v práci nebyla menší než jeho temperament, nadání a životní zkušenost. Výsledkem této souhry byly i četné práce na poli trestní legislativy, z nichž buďtež zvláště jmenovány: Zákon o podmíněném odsouzení, opatření na poli lichevního zákonodárství, tisková novela, zákon na ochranu republiky a j. Byl dlouho presidentem Mezinárodní komise pro trestní právo a vězeňství a horlivě se účastnil také práce na návrzích osnov trestního zákona a trestního řádu. Pro jeho zkušenost, iniciativnost a předvídavost byl jeho hlas rád slyšán i v zákonodárných sborech i mimo ně. Jeho styky s členy parlamentu, jeho vystupování, i žurnalistické, v hájení činnosti jeho resortu vysloužily mu Čestné přízvisko »advokáta ministerstva«. V úřadě nebyl úzkoprsým byrokratem, ale měl, zevně přísný, vřelé srdce pro potřeby drobných lidí. Dovedl také s láskou a obětavostí vychovat řadu spolupracovníků, jimž byl upřímně oddán.
V roce 1926 odešel po dosažení 60. roku věku na odpočinek, byv vyznamenán uznáním vlády, ale nesložil ruce v klín. Věnoval se advokacii a především vedení České komerční banky, aby připravil po přání kruhů vládních její splynutí s Anglo-československou bankou a Pražskou úvěrní bankou, české právnictvo může býti na jubilanta hrdo. Přejeme mu mnoho zdraví do další desítky jeho plodného života.
Citace:
JUDr. Emerich Polák. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 8, s. 535-536.